Jiří Jan Jindřich Buquoy
Jiří Jan Jindřich Buquoy | |
---|---|
Jiří Jan Jindřich Buquoy | |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1867 – 1872[1] | |
Panovník | František Josef I. |
Člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
Ve funkci: 1861 – 1878[2] | |
Panovník | František Josef I. |
Stranická příslušnost | |
Členství | Str. konzervativního velkostatku |
Narození | 2. srpna 1814 Červený Hrádek Rakouské císařství |
Úmrtí | 2. září 1882 (ve věku 68 let) Baden-Baden Německá říše |
Místo pohřbení | Buquoyská hrobka |
Choť | (1847) Žofie Terezie z Öttingen-Wallersteinu (1829–1897) |
Rodiče | Jiří František August Buquoy (1781–1851) a Marie Gabriela z Rottenhanu (1784–1863) |
Děti | Karel z Buquoy-Longuevalu Ferdinand Maria Jindřich z Buquoy |
Příbuzní | Žofie Tereza z Longueval-Buquoy[3] (vnučka) |
Profese | sběratel umění a politik |
Commons | Jiří Jan Jindřich Buquoy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Jan Jindřich Buquoy-Longueval, německy Georg Johann Heinrich de Longueval Graf von Buquoy (2. srpna 1814,[4][5][6] Červený Hrádek[6][7] – 2. září 1882, Baden-Baden[4][5][6][8]), byl rakouský šlechtic z rodu Buquoyů a politik z Čech, poslanec Českého zemského sněmu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Jiří Jan Jindřich byl syn Jiřího Františka Augusta Longueval-Buquoye (1781–1851) a Gabriely, rozené Rottenhanové (16. ledna 1784 Vídeň – 21. března 1863 Červený Hrádek u Chomutova). Patřil do významného šlechtického rodu Buquoyů a narodil se na zámku Červený hrádek, který patřil matce.[5].
Působil jako velkostatkář. Patřily mu statky Nové Hrady, Rožmberk, Přísečnice a Hauenštejn. Byl též držitelem alodiálního statku Cartles. Od roku 1863 byl čestným členem Vlastenecko-hospodářské společnosti. Byl (od roku 1852[6]) čestným rytířem maltézského řádu.[4]
Významně se podílel na stavebních úpravách buquoyských zámků a sám kreslil stavební a krajinné úpravy na buquoyských panstvích. Zadadával malířské zakázky.[9] Sbíral umělecké předměty a své sbírky starožitností shromažďoval hlavně do tzv. dolního hradu v Rožmberku. Roku 1873 nechal pro světovou výstavu ve Vídni zbudoval samostatný pavilon buquoyského panství.[6]
Od roku 1841[6] měl titul c. k. komořího.[8] Roku 1873 získal Řád svatého Řehoře Velikého.[6]
Nedaleko osady Javory (Ahornhütten) na Novohradsku nechal v roce 1854 přestavět tamější myslivnu na velkou dřevěnou loveckou chatu. Zámeček dostal jméno Žofín (Sofienschloss) na počest manželky stavebníka, hraběnky Žofie Terezie.[10] Budova byla bohatě vybavena nábytkem, výzdobu tvořily obrazy, rytiny a lovecké trofeje. V roce 1945 byl zámeček součástí zkonfiskovaného majetku a v roce 1948 byl předán armádě. Pohraniční stráž jej nechala zpustnout a zchátralý objekt byl v roce 1980 srovnán se zemí.[9]
V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.[11] Mandát zde obhájil ve volbách v březnu 1867, po nichž ale odmítl přijmout mandát.[12] Uspěl i v zemských volbách roku 1870[13] Patřil do Strany konzervativního velkostatku, která podporovala české státní právo. V srpnu 1870 podepsal její manifest, který vydala v souvislosti se vstupem na Český zemský sněm a ve kterém deklarovala, že její účast na sněmu nijak nemění její postoj ohledně státoprávní kontinuity českého státu.[14]
Od roku 1861 byl také dědičným členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[6] V roce 1878 se křesla v Panské sněmovně vzdal (kvůli obvinění ze zneuctění dívky pracující na jeho statku) a již na konci roku byl na toto dědičné křeslo pozván jeho syn.[2]
Roku 1879 se odstěhoval.[4] Žil pak v zahraničí.[5] Zemřel v září 1882[8] na plicní onemocnění[5] a byl pohřben v rodinné kaplové hrobce v Nových Hradech.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V roce 1847 se v Praze oženil s princeznou Žofií Terezií Oettingen-Wallersteinovou (1829–1897), dcerou knížete Bedřicha Krafta Oettingena (1793–1842), majitele panství Zbraslav. Žofie byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.[15] Z manželství se narodily čtyři děti.[16]
- 1. Jiří Bedřich (*/† 1853)
- 2. Karel Bonaventura (24. září 1854 Vídeň – 9. srpna 1911 Vídeň), c. k. tajný rada, komoří, poslanec českého zemského sněmu, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, manž. 1878 Filipína Terezie Czerninová z Chudenic (29. listopadu 1858, Praha – 6. srpna 1937, Rožmberk nad Vltavou)
- 3. Ferdinand Maria Jindřich (15. září 1856 Vídeň – 27. září 1909 Šempeter pri Gorici), c. k. tajný rada, komoří, poslanec českého zemského sněmu, rakouský ministr zemědělství 1904–1906, manž. 1882 Henrietta Cappy (19. ledna 1857 – 13. dubna 1929)
- 4. Gabriela (11. listopadu 1859 Vídeň – 20. května 1934 Vídeň[17]), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1881 Josef Filip hrabě Thun-Hohenstein (27. března 1856 Praha – 11. července 1932 Vídeň), c. k. tajný rada, komoří, okresní hejtman ve Znojmě a Teplicích, zemský prezident ve Slezsku 1898–1905
Díky své manželce byl blízce spřízněn s významnými představiteli české šlechty, jeho švagry byli například kníže Mořic Lobkowicz nebo kníže Karel III. ze Schwarzenbergu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Po jistou dobu se na práci sněmu fakticky neúčastnil.
- ↑ a b https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Buquoy.shtml
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c d LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 38.
- ↑ a b c d e Sterbefall. Prager Abendblatt. Září 1882, čís. 201, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h BRABENCOVÁ, Jana. Biografický slovník českých zemí: Brun - By. Praha: Historický ústav AV ČR,, 2007. Dostupné online. ISBN 9788072772575. S. 323.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Červený Hrádek
- ↑ a b c Úmrtí. Ohlas od Nežárky. Září 1882, roč. 12, čís. 36, s. 320. Dostupné online.
- ↑ a b ŠÁMAL, Petr; TRNKOVÁ, Petra. Krajina - sídlo - obraz: Romantický řád Jiřího Jana Buquoye: Průvodce k výstavě. [s.l.]: Artefactum/Ústav dějin umění AV ČR, 2015. 67 s. ISBN 978-80-86890-78-4.
- ↑ KOŠŤÁL, Vratislav, KOŠŤÁLOVÁ, Renata: Francouzská šlechta v českých zemích; Brno, 2021; s. 66 ISBN 978-80-7364-118-4
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001005.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
- ↑ Das Vaterland, 31. 8. 1870, s. 1.
- ↑ Heslo Oettingen in: Gothaischer genealogischer Hofkalender, Gotha, 1874; s. 202 dostupné online
- ↑ Rodina Jiřího Jana Jindřicha Buquoye in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1922; s. 186–187 dostupné online
- ↑ Matrika zemřelých 1868–1944, rok 1934, Nové Hrady 19B, pag. 121 [online]. [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. (německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BEČVÁŘ, Michal. Rottenhanové a Buquoyové na Červeném hrádku = Die Herren von Rottenhan und von Buquoy in Rothenhaus. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2014. 64 s. ISBN 978-80-87898-01-7. (česky, německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Jan Jindřich z Buquoy na Wikimedia Commons
- Rodokmen Buquoyů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Buquoyové
- Čeští šlechtici
- Rakouští šlechtici
- Čeští sběratelé umění
- Poslanci českého zemského sněmu
- Členové Panské sněmovny
- Členové Strany konzervativního velkostatku
- Narození v roce 1814
- Narození 2. srpna
- Narození v Červeném Hrádku (Jirkov)
- Úmrtí v roce 1882
- Úmrtí 2. září
- Úmrtí v Baden-Badenu
- Pohřbení v Nových Hradech
- Členové c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti