Přeskočit na obsah

Jaroslav Moučka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Moučka
Jaroslava Moučka v roce 1948
Jaroslava Moučka v roce 1948
Narození9. listopadu 1923
Studená
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí26. prosince 2009 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
PříbuzníMilan Moučka (sourozenec)

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Moučka (9. listopadu 1923 Studená u Telče26. prosince 2009 Praha[1]) byl český herec.

Narodil se 9. listopadu 1923 ve Studené u Telče. Otec byl obchodní cestující a matka švadlena. On sám se učil kamnářem, pekařem, knihkupcem, nakonec se vyučil a pracoval jako strojní zámečník a soustružník. Od mládí se však věnoval i ochotnickému divadlu – stačilo, když jednou v Jihlavě potřebovali mladíka na jeden záskok. Od roku 1945 byl profesionálním hercem.

Jeho bratr Milan, starší o dva roky, byl v padesátých letech velitelem vyšetřovatelů StB v pražské Ruzyni, což prý bylo důvodem, proč spolu později bratři nemluvili.[2][3]

Protože pocházeli z chudých poměrů, vstoupili se svým bratrem oba do Komunistické strany. Sám Jaroslav Moučka z KSČ vystoupil v roce 1968, ale roku 1977 mu byl nabídnut návrat.

V 90. letech se s manželkou Jiřinou vrátil na rodné Jindřichohradecko a žil v Kardašově Řečici.

Divadelní dráha

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 získal první profesionální divadelní angažmá právě v Jihlavě v Horáckém divadle, kde působil jako inspicient s hereckou povinností. Po roce odešel do Kladna (1946–1947), odtud opět po roce do Olomouce, a v další sezoně (1949–1950) dokonce působil v pražském Národním divadle,[4] kam odešel za Jindřichem Honzlem. Protože však dostával málo příležitostí, již za rok přešel na další dvě sezony (1950–1953) do Divadla pracujících ve Zlíně (dnešní Městské divadlo Zlín).

Od roku 1953 se stal stálým členem Divadla na Vinohradech (tehdy ÚDČA – Ústřední divadlo Československé armády), kde si do roku 1994,[5] kdy odešel do hereckého důchodu, zahrál 145 rolí, jako např. Jana Husa, Bláhu v Paličově dceři, myslivce v Pleskotově inscenaci Babičky, Jílkova Silvestra, Colase Breugnona v dramatizaci Rollandova románu Dobrý člověk ještě žije, hejtmana v Revizorovi. Jako první hrál zapomenutého čerta Trepifajksla ve hře Jana Drdy Dalskabáty, hříšná ves (po boku Vlasty Chramostové, 1959); Trepifajksla ztvárnil i v televizním filmu, kde byla jeho partnerkou Jiřina Bohdalová (1976).

Narodil jsem se sice ve Studené u Telče, ale mým domovem je Praha. Domov totiž máme tam, kde pracujeme a kde pracujeme rádi.
— Jaroslav Moučka, Křeslo pro hosta (1984)[6]

Film a televize

[editovat | editovat zdroj]

Ve filmu poprvé hrál již v roce 1950 ve snímku Případ dr. Kováře, v 60. a 70. letech pak vytvořil přes sedmdesát rolí, velké množství příležitostí dostal i v televizi, např. v seriálech Muž na radnici, Plechová kavalerie, F. L. Věk, Byli jednou dva písaři, Taková normální rodinka, Zlá krev, Bylo nás šest, Byl jednou jeden dům, Život na zámku, Nemocnice na kraji města a mnohých dalších.

Role tajemníka Pláteníka

[editovat | editovat zdroj]

Jeho postavy většinou patřily mezi lidové typy, mírně tíhly ke komediantství, i když posléze rolí funkcionáře Pláteníka v propagandistického televizním seriálu Okres na severu byl zaškatulkován právě takto – jako tajemník či předseda. Získal, jak sám charakterizoval tajemníka Pláteníka, „krásně napsanou roli o slušném člověku“. „Já jsem Pláteníka tak trochu znal ještě před natáčením, než jsem si o něm přečetl ve scénáři,“ řekl v roce 1980 při natáčení seriálu Okres na severu.

V roce 1978 získal Jaroslav Moučka titul zasloužilý umělec, 1982 Laureát státní ceny Klementa Gottwalda.

  • Dalskabáty, hříšná ves – Trepifajksl

Rozhlasové role

[editovat | editovat zdroj]
  1. SKRČENÁ, Karolína; KEKELY, René. Po dlouhé nemoci zemřel herec Jaroslav Moučka. Mediafax [online]. 2009-12-28 [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. 
  2. Smutně úspěšná komunistická rodina
  3. Průkazka Milana Moučky
  4. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 319
  5. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  6. Universitas, Svazek 17. [s.l.]: Univerzita J.E. Purkyně, 1984. Dostupné online. S. 50. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]