Přeskočit na obsah

Synové a dcery Jakuba skláře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Synové a dcery Jakuba skláře
Žánrydrama
filmové drama
historický film
ScénářJaroslav Dietl
RežieJaroslav Dudek
HrajíLuděk Munzar
Eva Jakoubková
Petr Kostka
Jana Preissová
Jiří Krampol
Daniela Kolářová
Svatopluk Skopal
Marta Vančurová
Jaromír Hanzlík
Slávka Hozová
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Počet dílů13
Obvyklá délka53 min
Produkce a štáb
KameraAlois Nožička
HudbaZdeněk Pololáník
StřihJiří Šebelka
ZvukZdeněk Stropek
KostýmyStella Drozdová
Premiérové vysílání
Vysíláno19860209a9. února 1986 – 19860503a3. května 1986
Synové a dcery Jakuba skláře na ČSFD, Kinoboxu, FDb, SZ, IMDb
Portál Televize
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synové a dcery Jakuba skláře je třináctidílný televizní seriál natočený v roce 1985 podle scénáře Jaroslava Dietla. Seriál se natáčel v huti Jakub ve vesnici Tasice.

V roce 1899 přichází do huti v Albrechticích mladý vandrovník, sklář, Jakub Cirkl. Po pár dnech se ukáže, že huť získala skutečného mistra skláře. Ovšem protože vandrovníka každý ošidí, Jakub nechce ostatním na huti ukázat, jak dělá sklo, které sklidilo úspěch. Teprve když mu kolega Florián ukáže, že je schopen přijít na to i sám, Jakub ukáže své taje i ostatním na huti a stává se jejím plnohodnotným pracovníkem. Zamiluje se do Terezky Herálcové a první epizoda končí na oslavě Silvestra, kdy mu Terezka sdělí, že je těhotná a Jakub požádá Herálce o její ruku. Do jejich života zasáhne první světová válka a Jakub musí narukovat. Po návratu mu umírá při porodu manželka Terezka. Jakub má již sedm dětí Jakuba, Terezku, Pepu, Vilemínu, Toníka, Aničku a Vojtu. Starost o jejich výchovu a o rodinu převezme sestra Terezky Fanynka, které se nevrátil její chlapec z války. Rodina se stěhuje do nového domu, který postavil Jakub. Členové rodiny podstupují mnoho osudových zkoušek, které jdou ruku v ruce s historickými událostmi, které tehdy republiku ovlivnily. Hospodářská krize, druhá světová válka (Toník je zabit nacisty), únor 1948, padesátá léta, atd. Vznikají tak příběhy lidí, kteří se hledají, zápasí, pochybují, ale vždy se nakonec sejdou, protože rodina musí držet pohromadě. Třináctidílné vyprávění končí při oslavách stého výročí založení Albrechtické huti. Zde na oslavě Jakub přede všemi vmete do tváře Bořivoji Boškovi, současnému řediteli hutě, že za války udával gestapu a zavinil tak smrt jeho syna Toníka a Floriána a dalších lidí z Albrechtic. Bošek je za pár dní zatčen a Jakub cítí, že splnil již všechno, co měl na světě ještě udělat. Dojde naposled do své huti, kde před lety začínal, a zde u pece umírá.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Postavu Jakuba napsal scénárista Jaroslav Dietl přímo pro Luďka Munzara, aby mu splnil svůj někdejší příslib role ze silvestrovského pořadu, kde se potkali.
  • Scénárista Jaroslav Dietl se nedožil uvedení seriálu na obrazovky.
  • Luděk Munzar (Jakub Cirkl) získal roku 1987 za svou roli diváckou cenu Zlatý květ v kategorii nejoblíbenější seriálový herec.
  • Podoby Jany Janatové a Jany Preissové, které v seriálu ztvárnily stejnou postavu v jiném časovém období, využili filmaři i v seriálu My všichni školou povinní, kde si zahrály matku s dcerou.
  • Jakub mladší (Petr Kostka) a Josef (Jiří Krampol) jsou syny Jakuba Cirkla (Luděk Munzar), ovšem oba herci ztělesňující jeho potomky jsou jen o pět let mladší než seriálový otec.
  • Scéna, kdy Jakub Cirkl (Luděk Munzar) vstupuje do KSČ, byla do seriálu vložena na příkaz nejvyšších míst, ovšem Jaroslav Dietl ji odmítl napsat a pouze spolu s Jaroslavem Dudkem domluvili Munzarovi (kterému se vzhledem k jeho přesvědčení do něčeho podobného vůbec nechtělo), aby to tam „někam tak nějak přidal“, protože by byla škoda, aby kvůli tomu seriál nedotočili. Munzar to pak popsal slovy: „V díle, který se odehrával v roce 1945, jsem přišel za Petrem Kostkou, který hrál mého syna, a řekl mu něco ve smyslu: Ty tady člověče furt sedíš, pořád něco děláš, dej mi přihlášku do strany, ale hlavně se musíš pořádně nažrat“.
  • Skláři v Tasicích viděli v roce 1986 nový seriál dříve než ostatní televizní diváci. Bylo to tenkrát na konci ledna. Československá televize přivezla do jídelny autobusem video, dva barevné televizory a hosty. Na místo natáčení se tehdy vrátil i představitel hlavní role Luděk Munzar. Ten se však s ostatními nedíval v jídelně na televizi. Nechtěl se koukat sám na sebe. Během předpremiéry pro zaměstnance byl raději u pece. Sundal si kabát, čepici, šálu a pomocí sklářské píšťaly si vyfoukal tři půllitry. Několik se mu jich sice nepovedlo a skončily ve střepech, přesto místní mistři uznali, že talent k tomuto řemeslu herec má.
  • Předlohou rodiny skláře Jakuba Cirkla byl Jaroslavu Dietlovi slavný sklářský rod Rücklů. Se scénářem pomáhal Dietlovi Antonín Rückl, který byl sklářem a vlastnil sklárny. Jméno Rückl ale nesmělo být v seriálu uvedeno, protože členové rodiny byli na černém listu tehdejšího komunistického režimu. Dietl se tedy rozhodl vytvořit přesmyčku a z Rückla, udělal Cirkla. Rückl – Rikl – Cirkl.
  • V seriálu se vyskytuje ještě jedna sklářská huť, o které se mluví jako o té v Ostrově. S jejím hledáním se filmový architekt nezatěžoval, posloužila ta samá jako „Albrechtická“, jen byla nasnímána z míst zadního traktu objektu.
  • V seriálu si zahrála také Jana Janatová, která hrála mladou Terezku Cirklovou. V dospělosti ji poté hrála Jana Preissová. Jana Janatová tak v seriálu ztvárnila sestru Jaromíra Hanzlíka (Vojtěch Cirkl). Spolu se už objevily dřív, v roce 1984 v seriálu My všichni školou povinní kde si zahráli otce a dceru, a později v roce 1988 v seriálu Cirkus Humberto si zahráli dědečka a vnučku.
  • V roce 1990 seriál Ministerstvo kultury zařadilo mezi kulturní památky.

Seznam dílů

[editovat | editovat zdroj]
  1. Vandrovník
  2. Huťmistr
  3. Návrat
  4. V novém domě
  5. Krize
  6. Stěhování
  7. Skrýš
  8. Jaro
  9. Voda
  10. Krahulíkova vila
  11. Ochranná známka
  12. Nedělní směna
  13. Jubileum

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]