Sňatky z rozumu (seriál)
| Sňatky z rozumu | |
| Žánr | historické drama |
|---|---|
| Formát | seriál |
| Námět | Vladimír Neff |
| Scénář | Otto Zelenka |
| Režie | František Filip |
| Hrají |
Jiří Vala Slávka Budínová Vladimír Ráž Gabriela Vránová Jiřina Jirásková Iva Janžurová |
| Země původu |
 Československo |
| Počet dílů | 5 |
| Obvyklá délka | 7 hodin 43 minut |
| Produkce a televizní štáb | |
| Lokace | Praha |
| Kamera | Vladimír Opletal |
| Hudba | Karel Sklenička |
| Střih | Karel Kohout |
| Zvuk | Miloš Alster |
| Premiérové vysílání | |
| Vysíláno | 30. října 1968 – 20. listopadu 1968 |
| Posloupnost | |
| Následující | Zlá krev |
| Sňatky z rozumu na ČSFD FDb IMDb | |
Sňatky z rozumu je historický televizní seriál z roku 1968, který natočil český režisér František Filip na motivy románů Sňatky z rozumu a Císařské fialky českého spisovatele Vladimíra Neffa.
Obsah
Hrají[editovat | editovat zdroj]
| Jiří Vala | Martin Nedobyl |
| Slávka Budínová | Valentina Tolarová Nedobylová |
| Vladimír Ráž | Jan Born |
| Gabriela Vránová | Líza Bornová |
| Miloš Nedbal | doktor Vácha |
| Jiřina Šejbalová | Váchová |
| Jiřina Jirásková | dcera Hana Váchová |
| Iva Janžurová | dcera Bětuše Váchová |
| Jaroslav Vojta | otec Nedobyl |
| Nataša Gollová | matka Nedobylová |
| Jan Skopeček | kočí Pecold |
| Světla Svozilová | Pecoldova matka |
| Blažena Holišová | Pecoldova žena |
| Václav Voska | vypravěč |
| Jaroslav Moučka | kočí Pilát |
| Radovan Lukavský | nadporučík Hafner |
| Miroslav Doležal | továrník Smolík |
| Dana Medřická | Smolíková |
| Vladimír Menšík | soudní úředník Josek |
| Eduard Cupák | básník Oskar Dynbír |
| Zdeněk Řehoř | Náprstek |
| Jiřina Štěpničková | matka Náprstková |
| Ladislav Pešek | Dr. Schönfeld |
| Daniela Kolářová | Marie Schönfeldová |
| Jana Gýrová | Laura Schönfeldová |
| Stanislav Remunda | advokát Dr. Helebrant |
| Vladimír Brabec | Antonín Dvořák |
| Rudolf Hrušínský | František Josef I. |
| Ota Sklenčka | Dr. Legát |
| Jiří Pleskot | Dr. Straka |
| Miroslav Macháček | Banhans (směnárník) |
| František Husák | Nedobylův bratr Lojzík |
| Karolina Slunéčková | chůva u Bornů |
| Vlasta Jelínková | Anna Semjonovna |
| Marie Rosůlková | teta Amálka |
| Petr Kostka | hrabě Tongráz |
| Jiří Sýkora | poručík Mezuna |
| Eduard Dubský | Oloron (pařížský továrník) |
| Jaroslava Adamová | Oloronová |
| Svatopluk Beneš | baron de Chalusse |
| Josef Vinklář | Vantrasson (dostihový makléř) |
| Luba Skořepová | služka |
| Miloš Willig | policejní komisař |
| Jaroslav Raušer | architekt Bühl |
| Jaromír Spal | Hercog (stavitel) |
| Jan Pohan | sekretář |
| Otomar Krejča ml. | mladý Míša Born |
| Zdeněk Dítě | vyšetřovatel |
| Karel Pavlík | Dr. Šarlich |
| Karel Hlušička | Julius Zeyer |
| Vlastimil Hašek | voják |
| Jiří Zahajský | příručí Josef |
| Otto Budín | major |
| Otto Šimánek | císařský holič Hornung |
| Bohumil Švarc | auditor |
V dalších rolích:
Marta Kučírková, Vladimír Krška, Mirko Musil, Josef Patočka, Jiří Pleskot, Jaroslav Mareš, Jan Pohan, Oldřich Janovský, Libuše Váchalová, Otto Kinský, Karel Hábl, Miloš Rozhoň, Zdeněk Týle, Ladislav Navrátil, Felix Černý, Rudolf Kalina, Naďa Karochová, Olga Světelská, Miloš Vavruška, Karel Hovorka st., Josef Mráz, Vladimír Bičík
Tvůrci[editovat | editovat zdroj]
- Námět: Vladimír Neff romány Sňatky z rozumu a Císařské fialky
- Režie: František Filip
- Scénář: Otto Zelenka
- Střih: Karel Kohout
- Hudba: Karel Sklenička
- Kamera: Vladimír Opletal
- Zvuk: Miloš Alster
Děj[editovat | editovat zdroj]
1. díl[editovat | editovat zdroj]
Píše se rok 1859. Voják Martin Nedobyl je svědkem zabití jednoho vojáka opilým důstojníkem a napíše o tom domů, za což mu hrozí „ulička“. Jeho nadřízený nadporučík Háfner se za něho přimluví na audienci u císaře. Tím mu zachrání život, sám je ale poslán do penze. Martin se vrací domů. Překoná tyfus a pomáhá otci, formanovi. Přes Rokycany má vést železnice z Plzně do Prahy (1862), Martin se bojí o živnost. Za otcovy naspořené peníze koupí pozemky za pražskými hradbami (Komotovku pod Žižkovem), neboť tvrdí, že po zbourání hradeb tyto pozemky stoupnou v ceně. Zároveň později přemění formanství na speditérství v Praze.
Z Vídně přijíždí Jan Born, aby pronajal prostory pro firmu, již zastupuje. U paní Tolarové, která mu chtěla pronajmout ty své, se seznámí s její nevlastní dcerou Lízou a ožení se s ní. Prostory paní Tolarové v Perlové ulici si nakonec nepronajme, ale otevře si velkolepým způsobem obchod se zbožím galanterním na Příkopech (v rohové stavbě vedle Prašné brány). Doma pořádá salony, je vlastenec.
Líza čeká miminko, ale manželé se vzájemně odcizují; Líza není ani pořádnou hospodyní, ani vlastenkou (většinu času ji trápí migréna) a zdatnému Bornovi nestačí. Do jednoho ze salonů zavítá i Martin Nedobyl. Zde se zamiluje do paní Valentiny Tolarové a ožení se s ní (1864) – stává se tak s Bornem příbuzným.
2. díl[editovat | editovat zdroj]
Paní Tolarová je Líziným opakem – je praktická a činorodá žena, Martinovi pomáhá v živnosti a mírní jeho lakotu a tvrdost; k jeho Komotovce přikoupila Opařilku. Na Komotovce žije rodina Pecoldova, která se o pozemek stará.
Do Bornova salonu přichází básník Dynbír. Schyluje se k prusko-rakouské válce (1866). Převládá názor, že Rakušani Prušáky „utlučou čepicemi“.
V Hradci Králové žije zemský rada Mojmír Vácha se svými dvěma dcerami, Hanou a Bětuší. Vácha svým dcerám vyčítá, že nemohou najít ženichy, přezdívá jim „přeslice“. Bětuši se dvoří voják Mezuna, se kterým se zasnoubí. Hana má ráda hraběte Tongrácze, ten zahyne v bitvě u Sadové. Otec povýší, rodina se před válkou stěhuje do Chrudimi. Haně se zde dvoří vypočítavý Josek, otcův kolega. Hana ho nechce, po hádce s otcem se Hana pokusí o sebevraždu.
Po prohrané bitvě lidé utíkají z Prahy. Born žádá Nedobyla, aby odvezl jeho ženu a dítě. V Plzni Líza potká pana Dynbíra a ten jí nabídne azyl. Mezi nimi vznikne milostný poměr.
3. díl[editovat | editovat zdroj]
Hana se zotavuje po pokusu o sebevraždu, nakonec svolí k sňatku s Joskem. Když ale otec Vácha o místo přijde, Josek od ženění upustí. Mezuna zemře na choleru. Vácha odchází do penze a rodina se stěhuje do Prahy. Hana a Bětuše chodí na přednášky do Náprstkova Amerického klubu dam a živí se jako švadleny.
Borna zatknou, neboť řeční na táborech lidu. Díky přímluvě svého švagra je brzy propuštěn. Na táboře dělníků je zase přítomen Pecold, kočí u Martina Nedobyla. Je zatčen, protože srazil četníka, a odsouzen. Ve vězení je i bývalý nadporučík Háfner, který se živí jako redaktor.
Valentina je těhotná. Líza chodí duchařit. Born najde její deníček a přijde na její nevěru. Líza hledá pomoc u Valentiny, která je u Martinových rodičů. Při cestě do Prahy dojde k železničnímu neštěstí a obě ženy umírají. Martin je zdrcený – všechno pro něj ztratilo smysl.
4. díl[editovat | editovat zdroj]
Bětuše si udělala účetnický kurz a Born ji zaměstná jako účetní. Jednou za ní do obchodu přijde Hana. Born se do Hany zamiluje a ožení se s ní. Na svatební cestu jedou do Paříže. Setkávají se zde s velkým bohatstvím Francouzů, ale také s jejich nadutostí. Je rok 1870 a schyluje se k válce Francie s Německem. Born – potom, co slyšel v Paříži – se rozhodl vsadit na porážku Francie. Jeho tah mu přes počáteční neúspěch vyšel.
Pecold se vrací z vězení. Ztratil místo u Nedobyla, který ho nechce přijmout zpět, jeho rodina musí odejít z Komotovky; přestěhují se na Preclíkářku. Pecold Nedobylovi rozbije okno a je znovu zadržen.
Do Bornova salonu zavítá i Háfner a filozof dr. Schönfeld s dcerami Marií a Laurou. Zde všechny zastihne zpráva o krachu na vídeňské burze (1873). Schönfeld přijde o všechny peníze, ale potřebuje vyplatit věno své starší dcery Laury. Má však pozemky za hradbami, Preclíkářku – tyto pozemky od něj koupí Nedobyl. Martin se u Schönfelda seznámí s jeho mladičkou dcerou Marií a okouzlí ho její krása.
5. díl[editovat | editovat zdroj]
Roku 1874 se bourají pražské hradby. Martin může zastavět své pozemky.
Po několika letech Martin zavítá do Bornova salonu, kde se opět setká s Marií. Dojde ale ke konfliktu Nedobyla s Háfnerem – Háfner ho obviní ze smrti Pecolda, který se ve vězení oběsil. Bětuše se sbližuje s Háfnerem, ale každý mají jiný pohled na život a jiné názory. Háfner je později zatčen na schůzi socialistů.
Nedobyl požádá o Mariinu ruku. Marie ho nechce, ale když se dozví o finanční situaci otce, se sňatkem souhlasí. Narodí se jim syn Metoděj. Nedobyl je po smrti první ženy tvrdý, nemilosrdný, hrubý a lakomý, jeho jediným životním cílem jsou peníze, zatímco Born je gentleman a muž s ideály – nevnímá však jinou myšlenku než české vlastenectví. Jiný postoj k životu a cíl má Háfner – ten se zajímá o sociální otázku.
I Hana čeká dítě, narodí se jí syn Ivan. Born se málo věnuje svému synovi z prvního manželství Míšovi - na něho nemá čas. I proto jsou Míšovi otcovy cíle cizí. Jednou ukradne Marii v salonu peníze. Born mu dá vybrat ze dvou trestů: zákaz jít na premiéru, otevření Národního divadla, nebo pracovat o prázdninách. Míša si vybere první trest, a Born tak pozná, že ho nic nezajímá, ani to, zač bojoval on, jeho otec. Pošle Míšu do polepšovny. Děj končí roku 1881 velkou slávou pro národ – otevřením Národního divadla.
Osudy postav pokračují seriálem Zlá krev.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Sňatky z rozumu v Česko-Slovenské filmové databázi
- Sňatky z rozumu na Kinoboxu.cz
- Sňatky z rozumu na stránkách České televize
