Přeskočit na obsah

Jan Novák (skladatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Novák
Základní informace
Narození8. dubna 1921
Nová Říše,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí11. listopadu 1984 (ve věku 63 let)
Nový Ulm,
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Místo pohřbeníBorgo Sacco (1984–2011)
Ústřední hřbitov v Brně (od 2011)
Žánryklasická hudba, opera a scénická hudba
Povoláníhudební skladatel, scenárista a klavírista
Nástrojeklavír, zpěv
Aktivní roky1947–1984
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz 1. stupeň in memoriam 1996
Čestné občanství města Brna (2005)
Manžel(ka)Eliška Hanousková
Partner(ka)Eliška Hanousková
SídlaBrno, Aarhus, Rovereto,
Nový Ulm
WebJannovak.eu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Novák (8. dubna 1921 Nová Říše – 17. listopadu 1984 Neu Ulm) byl český klavírista a hudební skladatel. Studoval u Viléma Petrželky, Pavla Bořkovce, Aarona Coplanda a Bohuslava Martinů.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Studia

[editovat | editovat zdroj]
Nová Říše, náměstí, rodný dům skladatele Jana Nováka

Narodil se v moravské obci Nová Říše 8. dubna 1921. Své hudební nadání rozvíjel již od sedmi let, kdy se začal učit hrát na housle a od dvanácti let na klavír. V sedmnácti letech začal komponovat. Nejprve navštěvoval jezuitské gymnázium ve Velehradě, oktávu však studoval na klasickém gymnáziu v Brně, kde v roce 1940 i odmaturoval. Po maturitě navštěvoval Konzervatoř Brno, kde studoval skladbu u profesora Petrželky a hru na klavír u profesora Schäfra. Konzervatoř dokončil až v roce 1946, protože hudební studia musel během 2. světové války na dva a půl roku přerušit a odejít na nucené práce do Německa.[1]

Stáž

[editovat | editovat zdroj]

Po krátkém studiu na AMU u profesora Pavla Bořkovce odejel na základě vyhraného konkursu Ježkovy nadace jako stipendista do USA. V létě v roce 1947 se zde setkal s Aaronem Coplandem na festivalu Tanglewood Music Center v Lenoxu a posléze s Bohuslavem Martinů v New Yorku. Setkání s Bohuslavem Martinů mělo pro jeho směřování klíčový význam, protože Martinů mu „otevřel nové světy, stal se jeho celoživotní láskou, stálicí, vzorem, na nějž pohlíží vždy s hlubokou úctou“.[1]

Padesátá a šedesátá léta

[editovat | editovat zdroj]

Po stáži se v únorových dnech roku 1948 vrátil zpět do vlasti s dokonalou přípravou, zvládnutou technikou a s vystupujícími charakteristickými rysy své tvorby. Těmi byly:

... jasnost, hravost až grotesknost, elegance, nepatetičnost, smysl pro humor, vtip pro zvukovou barvu, [směřování] k pevným obrysům, jasným formám, ke klasičnosti či novoklasičnosti. Akcentuje tanečnost, rytmičnost... a koncertantnost...

[1]

Nalezl svůj umělecký svět a krédo zejména v orientaci jak na Bohuslava Martinů a Stravinského, tak i na jazz. Tento postoj byl však bezohledně konfrontován s nátlakem ždanovovců, kteří v 50. letech 20. století diktovali tehdejší kulturní politiku.[1][2]

Nová Říše, náměstí, rodný dům skladatele Jana Nováka, pamětní deska

V roce 1949 se v Nové Říši oženil s klavíristkou Eliškou Hanouskovou, se kterou společně koncertovali na dva klavíry. Skládal a také psal hudbu jak pro filmy (např. režisérů Kachyni, Trnky, Zemana, Brdečky aj.), tak i pro divadlo (např. Umučení našeho Pána J. Krista, Romeo a Julie, César, Totální kuropění. R. 1968).

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy volí raději svobodný život v emigraci, kam ho následovala i jeho manželka s oběma dcerami.[1]

Mezi jeho nejúspěšnější skladby se řadí Capriccio z roku 1958, které má verzi pro violoncello a klavír a pro violoncello a malý orchestr.[1]

Snoubí se v něm virtuosní koncertantnost a brilantní tanečnost. Je to třívětý cyklus s rozvrhem Allegro – Andante – Allegro. Hybná rychlá hudba naprosto převažuje, protože i uprostřed střední věty je kontrastní mobilní část. Jednoznačně taneční, jazzem inspirovaná je závěrečná věta – hra synkop „jazzové“ harmonie, bohaté použití bicích nástrojů v orchestrální verzi.

[1]

Latina

[editovat | editovat zdroj]

Studoval na klasickém gymnáziu a měl znalosti latiny i řečtiny i přesto, že, jak sám prohlásil, „gymnazijní prostředí, školské metody, studijní tlak ... mu braly chuť a radost“.[1]

Svou lásku k latině však rozvinul až v 50. letech intenzivním zájmem a studiem, díky kterému latinsky nejenom četl, psal a hovořil, ale dokonce psal verše. V Brně založil kroužek latiny, kde se hovořilo pouze latinsky. Latině se nevyhnuly ani jeho dvě dcerky a přesvědčoval ke studiu latiny též své přátele a kolegy z Tvůrčí skupiny A, kterou přezval na „Parasiti Apollinis“. Pořádal i tzv. „latinské koncerty“. V Dánsku napsal skladbu Ignis pro Joane Palach inspirovanou upálením Jana Palacha. Po roce se z Dánska přestěhoval do Rovereta v Itálii a posléze do Západního Německa, kvůli studiu svých dětí. V Západním Německu 17. listopadu 1984 umírá a byl pochován – v souladu se svým přáním – na hřbitově Borgo Sacco v Roveretu.[1]

Dne 4. dubna 2011 byly jeho ostatky převezeny do Brna, kde byly uloženy do hrobu v čestném pohřebišti Ústředního hřbitova.[3]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Skladby pro jeden nástroj

[editovat | editovat zdroj]
  • Dětské hry (pro klavír), 1956, PA
  • Toccata chromatica (pro klavír), 1957 EdS 7'
  • Inventiones per tonos XII (pro cembalo), 1960, Z 20'
  • Sonata brevis (pro cembalo), 1960, PA, ČRO 7'
  • Toccata Georgiana (pro varhany), 1963, Z 6'
  • Puerilia, 10 snadných skladbiček (pro klavír), 1970, Z
  • Rondini, 8 malých rond (pro klavír), 1970, Z
  • Rustica Musa I (pro klavír), 1973
  • Rustica Musa II (pro klavír na 4 ruce), 1975 16'
  • Harmonikář (pro klavír), 1976
  • Iubilationes (pro varhany), 1976, EB 10'
  • Cithara poetica (pro kytaru), 1977, M
  • Cantica (pro klavír), 1978 23'
  • VI Inventiones quattuor manibus (pro klavír na 4 ruce), 1978, EM 20'
  • Bucolicon, 7 cantiones super Vergili versus (pro klavír), 1979, 24'
  • Odae, 5 exercitationes in Horatium (pro klavír), 1979, FM 15'
  • Dvě preludia a fugy (in La, in do) (pro flétnu), 1979, LM 8' + 7'
  • Sonata manibus bis binis (pro klavír na 4 ruce), 1979 23'
  • Tibia fugitiva (Prolusio et fuga in Re, in fa) (pro flétnu), 1979, VCR 10'
  • Bucolicon (pro klavír na 4 ruce), 1980 25'
  • Sonata solis fidibus (pro housle), 1980, Z 20'
  • Cinque capricci (pro klavír), 1980, FM 19'
  • Elegantiae Tripudiorum (pro klavír), 1980 16'
  • Notturno e Toccata (pro klavír na 4 ruce), 1980 5'
  • Phantasie (pro varhany), 1981
  • Šest malých fug pro 5 prstů (pro klavír), 1981 5'
  • Prima sonata (pro klavír), 1982, FM 19'
  • 4 Hymni Cristiani (pro klavír), 1983 16'

Skladby pro dva nástroje

[editovat | editovat zdroj]
  • Variace na tema B. Martinů pro 2 klavíry, 1949 15'
  • Scherzi Pastorali pro klarinet a klavír, 1953 10'
  • Suita pro violu a klavír, 1953 10'
  • Capriccio pro violoncello a klavír, 1958 15'
  • Písnička pro Števu (pro pikolu a klavír), 1967
  • Chlapecké hry (pro pikolu a klavír)
  • Pocket sonata pro housle a klavír, 1973, 7'
  • Rosarium, 9 divertimenti pro 2 kytary, 1975, Z 18'
  • Sonatina pro flétnu a klavír, 1976 9'
  • Parvum Officium pro housle a horny, 1976 8'
  • Choreae vernales pro flétnu a klavír nebo flétnu a kytaru, 1977, Z 16'
  • Sonata gemella pro 2 flétny, 1978, Z 15'
  • Sonata super „Hoson zes...” pro flétnu nebo housle a klavír, 1981, FM 20'
  • Rotundelli pro violoncello a klavír, 1981 17'
  • Sonata serenata pro housle a kytaru, 1981, M 21'
  • Sonata da chiesa I pro violu a varhany, 1981 19'
  • Sonata da chiesa II pro flétnu a varhany, 1981 17'
  • Sonata rustica pro akordeon a klavír, 1982, H 18'
  • Marsyas pro pikolu a klavír, 1983 13'

Skladby pro tři a více nástrojů

[editovat | editovat zdroj]
  • Kasace pro 2 trumpetu a 2 trombóny, 1946 MHN
  • Baletti a 9 pro noneto, 1955, EdS, o SU 19'
  • Concertino pro dechové kvinteto, 1957 12'
  • Panisci fistula (3 preludia pro 3 flétny), 1972, Z 5'
  • 3 Invence pro smyčcové kvarteto, 1973? 6'
  • Ioci pastorales pro hoboj, klarinet, hornu a fagot, 1974, Z 14'
  • Smyčcove kvarteto no 1, 1977
  • Sonata tribus pro flétnu, housle a klavír, 1982, LM 16'
  • Sonata phantasia pro violoncello, fagot a klavír, 1982, LM 15'
  • Strepitus Festivi pro 4 horny, 1982 5'
  • VII Metamorphoses in Pastorale L. v. Beethoven (flétna, hoboj, 2 housle, violoncello a klavír), 1983, LM 9'
  • Aeolia pro 2 flétny a klavír, 1983, VCR 8

Koncerty

[editovat | editovat zdroj]
  • Koncert pro hoboj a smyčcový orchestr, 1952, EdS 25'
  • Koncert pro 2 klavíry a orchestr, 1955, ČHF 27'
  • Capriccio pro violoncello a malý orchestr, 1958, PA, FM, VCR 16'
  • Concentus Eurydicae (pro kytaru a smyčcový orchestr), 1971, Z 18'
  • Concentus Biiugis pro klavír čtyřručně + smyčcový orchestr, 1977, Z 21'
  • Choreae vernales pro sólovou flétnu, smyčcový orchestr a harfu s celestou nebo klavír, 1980, Z 16'

Skladby pro komorní orchestr

[editovat | editovat zdroj]
  • Odarum concentus, 5 meditací v metru Horatia pro smyčcový orchestr, 1973, Z 13'
  • Elegantiae tripudiorum pro malý orchestr, 1980 17'
  • Ludi concertantes pro 18 nástrojů, 1981 17'

Skladby pro symfonický orchestr

[editovat | editovat zdroj]
  • Choreae philharmonicae (Filharmonické tanze), 1956, ČHF 16'
  • Variace na téma Bohuslava Martinů, 1959, PA 15'
  • Ludi symphoniaci I, 1978 23'
  • Vernalis Temporis Symphonia (pro orchestr, sbor a sólisty SATB nebo malý sbor), 1982, 31'
  • Symphonia bipartita, 1983, EB 20'

Skladby pro dechový orchestr a bicí nástroje

[editovat | editovat zdroj]
  • Musica Caesariana, suita pro dechový orchestr, 1960 12'

Skladby pro sólový hlas a hudební doprovod

[editovat | editovat zdroj]
  • Carmina Sulamitis pro mezzosoprán a klavír nebo malý orchestr na text Písně písní [Vulgata - Song of Songs], 1947 19'
  • Kouzelné písně pro flétnu, hlas a bubínek (lidová poezie), 1955 13'
  • Závišova píseň pro tenor a orchestr (staročeský text), 1958, ČHF 28'
  • X Horatii carmina pro zpěv a klavír, 1959
  • Dulces cantilenae pro soprán a violoncello (na texty Jana Campana Vodňanského), 1961, PA 8'
  • Passer Catulli pro bas a noneto, 1962, SU, r SU 9'
  • Ioci vernales pro bas, 8 nástrojů and magnetofonový pásek (Carmina burana), 1964, SU, FM, r SU 22'
  • O crudelis Alexi (pro vyšší hlas a klavír) (Vergilius), 1968
  • Mimus magicus pro soprán, klarinet nebo flétnu a klavír (Vergilius), 1969, Z 15'
  • De Amore Amaryllidis Carmina (Octavius Aprilis) pro zpěv a kytaru, 1970 17'
  • Duo fragmenta pro alt a smyčcové kvarteto (texty R. Randulová), 1970, Z 5'
  • Cantiones Latinae Medii et Recentioris Aevi pro zpěv a kytaru, 1971
  • Apicius modulatus pro soprán nebo tenor a kytaru (kuchařské recepty dle Apicia a Martiala), 1971, Z 15
  • Orpheus et Euridice pro soprán, violu d'amore a klavír (Vergilius), 1972, Z 24'
  • Columbae pacis et aliud pecus pro soprán nebo tenor a klavír (Novák), 1972 18'
  • Florilegium cantionum latinarum (pro zpěv a klavír), 3 svazky, Z 1972–4
  • Schola cantans (pro zpěv a klavír), 1973
  • Musis amicus pro vyšší hlas a klavír, 1976
  • Cantica latina (pro zpěv a klavír), Artemis Verlag, 1985

Sborová hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Missa Philadelphiae, SATB1B2, 1952 11'
  • Zpěvy dcer Sionských pro smíšený sbor, 1953
  • Tres Cantilenae pro 3 hlasy (V. Nezval), 1958 SU
  • Meditatio canina (pro 3hlasý dětský nebo ženský sbor) (Novák), 1967 Z 8'
  • Amores Sulpiciae pro 4 ženské hlasy (Tibullus), 1967, Z 10'
  • In ponte Pragensi pro ženský sbor, 1967, 10
  • Catulli Lesbia (pro mužský sbor), 1968, Z 13'
  • Exercitia Mythologica (pro 4–8hlasý komorní sbor) (Novák), 1968, Schott 12'
  • Canti Natalizi (Koledy) pro smíšený sbor, 1970
  • Rana rupta (pro smíšený sbor) (Phaedrus), 1971, Z
  • Servato pede et pollicis ictu, (9 4hlasých smíšených sborů) (Horatius), 1974, Z 13'
  • IV Fugae Vergilianae (pro smíšený sbor) 1974, FM 19'
  • Sub Galli Cantum (Ambrosius) (pro 3 stejné hlasy), 1977
  • Politicon pro 4hlasý mužský sbor (Cicero, Seneka, Arrius Nurus), 1977, HH
  • Bene Uxorati Viri Cantus pro smíšený sbor, 1978
  • Invocatio Musarum pro smíšený sbor, 1979 3'
  • Eis Aphroditen (6hlasý hymnus pro smíšený sbor) (Pseudohomerus), 1980 6'

Skladby pro sbor a nástroje

[editovat | editovat zdroj]
  • Dicteria pro 2hlasý dětský sbor a housle, 1973, PMS
  • Apellae Testamentum pro sóla, smíšený sbor a 4 horny (Eberle), 1975, EM
  • In tumulum Paridis (pro flétnu a smíšený sbor) (Martialis), 1983 FM
  • Ave Maria pro 3 ženské hlasy a varhany, 1983
  • Gloria pro 3 ženské hlasy a varhany, 1983

Kantáty

[editovat | editovat zdroj]
  • Dido (narratio cantica lamenta pro mezzosoprán, recitátora, mužský sbor a orchestr) (Vergilius), 1967, ČHF 35'
  • Ignis pro Ioanne Palach pro sbor s orchestrem (Novák), 1969 ČHF 8'
  • Planctus Troadum pro alt, ženský sbor, 8 violoncelli, 2 kontrabasy a 2 hráče na bicí nástroje (Seneca), 1969, Z 21'
  • Invitatio pastorum (malá vánoční kantáta pro sóla a smíšený sbor, s flétnou ad lib.) (Carmina Burana), 1974, Z 12'

Skladby pro divadlo

[editovat | editovat zdroj]
  • Svatební košile (balet ve 4 obrazech podle K. J. Erbena) – orchestrální suita, 1954
  • Scénická hudba k Figarově svatbě (Beaumarchais), Romeovi a Julii, Eugenu Oněginovi a ke Komedii o umučení a slavném vzkříšení Pana a spasitele našeho Ježíše Krista, 1964
  • Dulcitius (lyrická opera o 14 obrazech podle duchovní hry Roswithy z Gandersheimu), 1974, FM 60'
  • Aesopia (6 zpívaných a tančených bajek podle Faedra pro čtyřhlasý smíšený sbor a dva klavíry), 1981, EB 45' nebo Aesopia minora (koncertní verze pro sbor a malý orchestr), 1981, EB 33'

Filmová hudba

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i Nová Říše. Jan Novák [online]. www.novarise.cz, 2016-10-05 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ Antologie české hudby. Období 1945–1989 (ca 1945 - 1989) [online]. www.antologiehudby.cz [cit. 2017-06-18]. Kapitola Poválečná a 50. léta. Dostupné online. (cs, en) 
  3. ↑ Internetová encyklopedie dějin Brna. Uložení ostatků Jana Nováka [online]. Brno: Encyklopedie.brna.cz, 2011-04-07, rev. 2017-05-01 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

FRYDRYCH, Karol. S Janem Novákem jsem si psal 16 let. Opus musicum, Brno, 2010, roč. 42, č. 1, s. 79-83. ISSN 0862-8505.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Novák_(skladatel)&oldid=24323716“