Jan Jesenský (1904)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Jesenský
Narození5. března 1904[1][2]
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko[3]
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 38 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
Místo pohřbeníkenotaf, Olšanské hřbitovy (část IX., odd. 3a, č. hrobu 247) (50°4′44,01″ s. š., 14°28′7,02″ v. d.)
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař (stomatolog)
Zaměstnavatellékařská fakulta University Karlovy v Praze[4]
Platjako honorovaný asistent kliniky: roční plat 16 200 Kč + tzv. činné 5 100 Kč[3]
TitulDoc.[1] MUDr.;
ChoťMUDr.[1] Alžběta Jesenská[5] (rozená Guttmannová[2]) (* 29. února 1904[1][2] – 24. října 1942)
RodičeFrantišek Jesenský; Milada Jesenská[4]
Příbuzníbratr: MUDr. Jiří Jesenský; sestřenice: Milena Jesenská; švagrová: MUDr. Žofie Jesenská (rozená Vojtová) (* 21. dubna 1903[1][2] – 24. října 1942); strýc: profesor Jan Jesenský[6]
pokrevně příbuzný[6] vzdálený předek Jan Jessenius
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jeho manželka MUDr. Alžběta Jesenská
Symbolický hrob (kenotaf) rodiny Jesenských na Olšanských hřbitovech v Praze

Jan Jesenský (5. března 1904[1][2], Praha[3][7]24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl docentem[1] lékařské fakulty University Karlovy v Praze[4] a bratrem šermíře, lékaře (stomatologa) a odbojáře MUDr. Jiřího Jesenského.[5] Oba bratři Jan Jesenský a Jiří Jesenský byli bratranci novinářky, spisovatelky a překladatelky Mileny Jesenské.[5] [p 1] Oba se stali stomatology a společně se zapojili aktivně do protinacistického odboje. Jan a Jiří Jesenští byli vzdálenými pokrevně příbuznými potomky lékaře Jána Jesenského (Jana Jessenia). [p 2] Strýcem Jana Jesenského byl profesor stomatologie a čelistní chirurg Jan Jesenský, který stál během 20. a 30. let 20. století v čele stomatologické zubní kliniky na Karlově univerzitě v Praze.[6]

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Jan Jesenský se narodil 5. března 1904 v Praze[3] manželům Františku a Miladě Jesenským[7] . Po maturitě na smíchovském gymnáziu[3] v roce 1922[3] studoval na Karlově univerzitě v Praze lékařství[8].[6] Ještě jako medik požádal 19. ledna 1926[3] o to, aby mohl být (od 1. ledna 1926[3]) demonstrátorem při zubní klinice (oddělení pro plombování zubů[3]) české lékařské fakulty Karlovy university v Praze, bylo mu vyhověno[6] a bylo mu též poukázáno roční stipendium 1 800 Kč.[3] Po promoci (5. března 1927)[3] absolvoval krátkou praxi (tři měsíce) jako operační elev na všeobecné chirurgii na Jiráskově klinice.[6]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Se svojí budoucí manželkou (rovněž lékařkou) Alžbětou Guttmannovou se seznámil v roce 1930.[6] Dva týdny po svatbě se novomanželé Jesenských přestěhovali do Skořepky číslo 2. (Dům měl dvě čísla popisná a jeho manželka v ulici za rohem s číslem 14 provozovala svoji zubní ordinaci.[6])

Odborný růst[editovat | editovat zdroj]

Po jednoroční vojenské prezenční službě[3] byl dne 1. září 1929 jmenován asistentem, jímž byl až do zatčení gestapem v červnu roku 1942.[3] [p 3] V průběhu své lékařské praxe přešel Jan na oddělení zubní protetiky, kde zastával funkci vedoucího.[3] (Na stejné klinice jako MUDr. Jan Jesenský pracoval i jeho bratr MUDr. Jiří Jesenský, který se také věnoval zubní protetice ale ten na klinice zastával funkci vedoucího protetické laboratoře.[3])

Docentura[editovat | editovat zdroj]

Jan se věnoval i publikační činnosti a to jak v Československu, tak i v zahraničí.[3] Do doby své habilitace (10. května 1937) vypracoval a uveřejnil celkem 13 odborných prací[6] a napsal monografii „Porcelánové žaketové korunky“.[3] [p 4] Jan Jesenský habilitoval (jako docent zubního lékařství) 10. května 1937 a to právě monografií o porcelánových korunkách.[6] Od habilitace až do svého zatčení v červnu roku 1942 pracoval doc. MUDr. Jan Jesenský i nadále na zubní klinice jako zubní lékař[6] a věnoval se hlavně vědeckým problémům v protetice.[3] Každý rok publikoval několik přínosných odborných prací.[3] Jako vedoucí asistent protetického oddělení se zasloužil o pozvednutí tohoto oboru až na světovou úroveň.[3] Doc. Dr. Jan Jesenský byl nadějný stomatolog, iniciativní a pilný vědecký pracovník a muž ryzího charakteru.[3]

Protinacistický odboj[editovat | editovat zdroj]

Parašutisté[editovat | editovat zdroj]

Po příchodu parašutistů ze skupiny ANTHROPOID do Prahy (v lednu roku 1942) se kolem nich rozvinula rozsáhlá ilegální odbojová síť, do níž se zapojili také Jiří Jesenský a Žofie Jesenská.[4] [p 5]

Jiří a Žofie Jesenští[editovat | editovat zdroj]

Jiří Jesenský se seznámil s Josefem Gabčíkem a Josefem Valčíkem prostřednictví dobrovolné sestry Československého červeného kříže Anežky Zajíčkové [p 6] počátkem dubna roku 1942.[3][4] Jiřího pomoc parašutistům spočívala nejen v materiální podpoře, ale protože byl Jiří majitelem osobního auta, mohl převážet parašutisty v podstatě nepozorovaně i po Praze a okolí.[4] (Několikrát s výsadkáři zavítal do Štěchovic a do Jílového.[4]) Jiří Jesenský v podpoře parašutistů pokračoval i poté co se tito ukryli v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.[4] A byl to právě Jiří Jesenský, kdo k odbojové činnosti přivedl i svého bratra Jana Jesenského.[4] Bratři Jesenští (oba stomatologové) se začali více navštěvovat a z konspiračních důvodů jako alibi (aby četnější návštěvy nebyly nápadné) brával s sebou Jiří Jesenský i několik otisků zubních protéz pro případné zdůvodnění odborně–konzultačního účelu návštěvy.[4] Podle svědectví Františka Jesenského, který v září 1945 na Ministerstvu národní obrany vypovídal o ilegální činnosti svých synů v protektorátu, oba jeho synové dodávali stravu a denní potřeby okénkem do kostela svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde byli všichni parašutisté až do jejich smrti ukrýváni.[3] Jozef Gabčík po pohřbu Heydricha (9. června 1942 v Berlíně) nabízel Jiřímu Jesenskému převoz do Anglie, ale ten to odmítl s poukazem na rodiče, že by byli popraveni.[3]

Jan a Alžběta Jesenští[editovat | editovat zdroj]

Manželé Jan Jesenský a Alžběta Jesenská patřili do skupiny podporovatelů parašutistů operace Anthropoid, výsadkáře zásobovali potravinami, dodávali jim ošacení a zřejmě jim poskytovali i nezbytnou lékařskou péčí.[5] Gestapo odhalilo jejich aktivity na základě zrady parašutisty a konfidenta gestapa Karla Čurdy.[5]

Zatýkání, výslechy, věznění, ...[editovat | editovat zdroj]

Během následující rozsáhlé vlny zatýkání byli gestapem zajištěni nejen bratři Jan Jesenský (zatčen 24. června 1942[3][4]) a Jiří Jesenský (zatčen v ordinaci během 23. června 1942[3]), ale též jejich manželky Alžběta Jesenská (zatčena asi týden po zatčení svého muže Jana[4] – 1. července 1942 – historické zdroje se zde rozcházejí[6]) a Žofie Jesenská (zatčena 23. června 1942 večer po příjezdu z Moravy[3]).[5] (Jen díky mlčenlivosti zatčených synů Jana a Jiřího (a jejich manželek) nebyli zatčeni jejich rodiče František Jesenský ani Milada Jesenská.[4] Přesto byli nadále sledování německými bezpečnostními složkami.[3]) Po výsleších v pražském sídle gestapa v Petschkově paláci[6] byli zadržení manželé odvezení v září 1942[6] do věznice pražského gestapa – do malé pevnosti v Terezíně.[5] K trestu smrti byli odsouzeni stanným soudem v nepřítomnosti koncem září 1942[6] za spolupráci s výsadkem Anthropoid a Silver A[2] Z Terezína pak byli deportováni do koncentračního tábora Mauthausen.[5] Dne 24. října 1942 bylo v tomto koncentračním táboře nacisty zavražděno na 262 československých vlastenců, kteří podporovali paravýsadky z první vlny výsadků z let 1941 a 1942.[5] Oba manželské páry Jesenských byly mezi nimi.[5] [p 7]

Po 2. sv. válce[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce byl soukromý docent MUDr. Jan Jesenský dne 2. června 1948[3] jmenován (in memoriam) prezidentem dr. Edvardem Benešem mimořádným čestným univerzitním profesorem pro obor zubní lékařství.[6] [p 8]

Pamětní deska[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska připomínající Jana a Alžbětu Jesenských (ulice Skořepka, Praha)

V sobotu dne 19. října 2019 byla na domě v centru Prahy na Starém Městě na adrese: Skořepka 355/2[6] odhalena pamětní deska (plaketa) připomínající účastníky protinacistického odboje doc. MUDr. Jana Jesenského a jeho manželku MUDr. Alžbětu Jesenskou.[5] Odhalení desky uspořádala „Iniciativa A“ ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a s Rotou Nazdar.[5] Na pamětní desce je nápis: „V tomto domě žili obětaví členové odboje / MUDr. Alžběta JESENSKÁ / a / doc. MUDr. Jan JESENSKÝ // Spolupracovníci operace ANTHROPOID a dalších výsadků / byli zavraždění 24. 10. 1942 v KT Mauthausen“[6] [p 8]

Další upomínky na Jesenské[editovat | editovat zdroj]

  • V knihovně Stomatologické kliniky v Kateřinské ulici v Praze je umístěna mramorová pamětní deska, která připomíná doc. MUDr. Jana Jesenského (mladšího).[6]
  • V laboratořích České stomatologické kliniky byla (v druhé polovině roku 2019) odhalena pamětní deska MUDr. Jiřímu Jesenskému.[6]
  • Jména obou bratrů Jana a Jiřího Jesenských se nacházejí (i se jmény jejich manželek Alžběty a Žofie Jesenských) na památníku u vchodu do pravoslavného chrámu v Resslově ulici
  • V červnu roku 2017 byla manželům MUDr. Jiřímu a MUDr. Žofii Jesenské odhalena na domě v Resslově ulici číslo 7 (číslo popisné 1939), kde žili před zatčením, pamětní deska.
  • V roce 2020 Česká stomatologická komora adoptovala (v rámci akce Adopce významných hrobů) symbolický hrob (kenotaf) rodiny Jesenských na Olšanských hřbitovech v Praze (Část IX., oddělení 3a, číslo hrobu 247).[9][10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Milena Jesenská byla rovněž aktivní v protinacistickém odboji. (Pomohla řadě židovských rodin při emigraci.) V listopadu 1939 byla zatčena, následujícího roku byla deportována do koncentračního tábora Ravensbrück, kde pracovala na ošetřovně. V Ravensbrücku zemřela[5] v roce 1944 na selhání ledvin.
  2. Jan Jessenius v Praze uskutečnil (ve dnech 8. června 1600 až 12. června 1600) v Rečkově koleji (na těle odsouzeného oběšence) první veřejnou pitvu v českých zemích. Po bitvě na Bílé hoře a potlačení stavovského povstání byl Jan Jessenius jako jedna z vedoucích osobností rebelie zatčen a dne 21. června 1621 při známé popravě 27 českých pánů na Staroměstském náměstí sťat katem Mydlářem.
  3. Od 1. září 1929 do 30. června 1937 pracoval MUDr. Jan Jesenský i jako honorovaný asistent kliniky, pak pokračoval krátce jako asistent nehonorovaný (od 1. července 1937 do 30. června 1939).[3] V říjnu roku 1939 žádal o prodloužení o další dva roky.[3] Jako honorovanému asistentu mu vyměřil Zemský úřad v Praze roční plat 16 200 Kč, a dále tzv. činné v částce 5 100 Kč.[3]
  4. Příklady témat odborných prací Jana Jesenského:[3]
    • „Projevy chorob z povolání na chrupu a v dutině ústní“,
    • „Ošetřování válečných zlomenin kostí čelistních“,
    • „O kovových slitinách, majících nahradit zlato v zubní protetice“,
    • „Syntetické pryskyřičné hmoty v zubní protetice“,
    • „Palapontové fasetové korunky“,
    • „Význam včasného a správného ošetření zlomenin čelistních kostí“.
  5. MUDr. Žofie Jesenská (rozená Vojtová) (* 21. dubna 1903[1][2] – 24. října 1942) se narodila v Brně Antonínu Vojtovi a Marii Vojtové.[4] Vystudovala medicínu a zastávala profesi zubní asistentky.[4] Byla římskokatolického vyznání.[4]
  6. Anežka Zajíčková (rozená Cihelková) (* 6. září 1903 – 24. října 1942)[1] Odsouzena k smrti za spolupráci s výsadkem Anthropoid a Silver A[2]
  7. Žofie Jesenská byla zavražděna dopoledne v 10:12, její manžel Jiří Jesenský odpoledne v 16:08, Alžběta Jesenská dopoledne v 10:28 a její manžel Jan Jesenský v podvečer v 17:42.[4]
  8. a b Ač profesor tak na pamětních deskách má Jan Jesenský titul docenta.[6] Zde platí obdobné pravidlo jako u vojenských hodností: U vojenských hodností se před jménem osoby uvádí ta hodnost, kterou měl její nositel za svého života a to bez ohledu na hodnosti udělené dotyčné osobě posmrtně.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Umístění: Praha 2, Resslova 9a, Národní památník obětí heydrichiády při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje: Spolek pro vojenská pietní místa, 2011-01-28 [cit. 2019-10-21]. Pomník odhalen 26. ledna 2011. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 76 let [online]. Fronta CZ [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag BRÁZDA, Otakar, Doc. MUDr., CSc. Jan Jesenský mladší - profesor zubního lékařství in memoriam [online]. www pro lekare cz / Odborné časopisy / Česká stomatologie / Praktické zubní lékařství / 2016 - 1, 2016-01-01 [cit. 2019-10-21]. Vyšlo v časopise: Česká stomatologie / Praktické zubní lékařství, ročník 116, rok 2016, číslo 1, strany 3 až 5 (Kategorie: Z dějin českého zubního lékařství). Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q JANÍK, Vlastislav. Příběh manželů Jesenských [online]. mauthausen webnode cz [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k l m APM. Oběti heydrichiády připomněla tradiční zádušní mše. Manželé Jesenští mají novou pamětní desku (Kapitola: Na Jesenské se nově vzpomíná ve Skořepce) [online]. ČT 24, Česká televize CZ, 2019-10-19 [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v ROMANCOVÁ, Ingrid. Janu a Alžbětě Jesenským byla po 77 letech odhalena pamětní deska [online]. Na adrese: Skořepka 355/2 na Starém Městě v Praze: www Evropský rozhled EU, 2019-10-19 [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  7. a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskal í na Novém Městě pražském
  8. Matriky Univerzity Karlovy, Lékařsáká fakulta Univerzity Karlovy – Jesenský Jan, 5. 3. 1904, Praha
  9. MENŠ. MUDr. Alžběta Jesenská – † 24.10.1942 Mauthausen (popravena) [online]. web: Encyklopedie Brna cz, rev. 2021-05-27 [cit. 2023-03-13]. Manžel: Jan Jesenský. Dostupné online. 
  10. Komora uctí památku Jesenských u příležitosti 80. výročí heydrichiády [online]. web: Časopis LKS cz, 2022-05-26 [cit. 2023-03-14]. Olšanské hřbitovy Praha, část IX, oddělení 3a, hrob č. 247. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]