Jak domácí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJak domácí
alternativní popis obrázku chybí
Jaci použití v zápřahu k orbě pole
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď turovití (Bovidae)
Podčeleď tuři (Bovinae)
Rod tur (Bos)
Druh jak divoký (Bos mutus)
Trinomické jméno
Bos mutus f. grunniensis
Prez, 1876
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jak domácí (Bos mutus f. grunniensis) je domestikovaná forma jaka divokého. Domestikován byl ve východním Pamíru a na Tibetské náhorní plošině patrně již v 1. století před naším letopočtem.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Oproti svému divokému předkovi je domácí jak mnohem menší. Jeho hmotnost u býků nepřesahuje 500 kg a u krav 250 kg, výška v kohoutku dosahuje 140–170 cm. Rozdíly ve velikosti mezi býky a kravami nejsou tak velké jako u divokého jaka. Rohy jsou dlouhé až 1 m, ale mnohem tenčí než u divokého jaka, a občas se objeví i bezrozí jedinci. Většina jaků domácích má červenohnědou až černou barvu srsti, stejně jako divoký jak, ale vyskytují se i jaci bílí, strakatí nebo tmaví s bílou lysinou a nohama. Na rozdíl od domácího skotu jak nebučí, ale spíše jen brumlá a chrochtá.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Jak domácí je pro svoji nenáročnost a otužilost v horských oblastech Asie naprosto nepostradatelným pomocníkem. Jeho využití je široké. Slouží jako jezdecké zvíře, jako soumar je schopen nést v obtížném horském terénu až 150 kg zátěže, používá se i v zápřahu k obdělávání polí. Jak je pro obyvatele Tibetu mnohostranně využitelný, nejen že nahrazuje lidskou sílu, včetně nošení zavazadel turistům při cestách na Everest, ale chová se pro vlnu, maso, mléko, ale také pro jeho trus. Trus jaka je pro obyvatelé Tibetu důležitý, slouží k zateplování domů (jačí trus se usuší na plátky, které se poté pokládají na dům) a jako topivo do kamen. Tibeťané a Nepálci pořádají jačí dostihy a jačí zápasy. Z jačího mléka vyrábí trvanlivý sýr a máslo, které má význam jako potravina (přidává se i do zeleného čaje) i při rituálech, kdy se z něj vyrábí votivní sošky, mandaly a spaluje se v olejových lampičkách.

Vlna[editovat | editovat zdroj]

Jačí vlna byla využívána kočovníky v Himálaji k výrobě oblečení, stanů, provazů a přikrývek. V současnosti má toto vlákno potenciál při použití ve výrobě luxusního oblečení. Vlna jaka v některých paramtrech předčí ovčí vlnu. Je teplejší než merino, měkostí se vyrovná kašmíru a díky svým antibakteriálním vlastnostem redukuje tělesný pach.

Křížení[editovat | editovat zdroj]

Jak bývá v Tibetu a v Nepálu někdy křížen s domácím skotem a se zebu. Kříženci se nazývají dzo, mají kratší srst než jaci a nevadí jim teplé klima v horských údolích. Jsou také silnější. Býci jsou neplodní a mají mírný temperament, takže je lze použík k práci i nekastrované, krávy jsou často plodné a kříží se s jačími i domácími býky.

Dzo - křízenec jaka a domácího skotu

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jak domácí je chován už od starověku v horských oblastech Asie od Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Mongolska, a jižní Sibiře po Tibet, Čínu, Nepál, Bhútán a Ladak. Od poloviny 20. stol se jaci v malém nožství chovají i ve švýcarských a rakouskách Alpách. Nyní se jak chová i v České republice u soukromých chovatelů, ale jen maximálně 50 kusů a jejich hospodářský význam je zde tedy minimální.

Jak domácí v českých zoo[editovat | editovat zdroj]

Jaky (pouze domácí) v Česku chová ZOO Brno, Zoopark Chomutov a Zoopark Vyškov.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]