Istrie (poloostrov)

Istrie
Stát	Chorvatsko; Itálie; Slovinsko
Souřadnice	45° s. š., 14° v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Istrie (latinsky Istria, chorvatsky Istra, slovinsky Istra, italsky Istria) je poloostrov vybíhající do Jaderského moře. Nachází se mezi Terstským a Kvarnerským zálivem a je rozdělen mezi Itálii (region Furlansko-Julské Benátsko), Slovinsko (Pobřežně-krasový region) a Chorvatsko (Istrijská župa, Přímořsko-gorskokotarská župa).

Geografie

Rozloha poloostrova činí 3 700 km². Povrch tvoří planina, která se zvedá z jihozápadu na severovýchod od nadmořské výšky 100 m do 600 m. Nejvyšším vrcholem je 1 401 m vysoká hora Vojak.

Geologie

Planina je tvořena převážně mezozoickými vápenci. Důsledkem toho jsou rozvinuté krasové jevy na celém území poloostrova.

Klima

Podnebí je středomořské. Roste zde řídké středomořské rostlinstvo (šibljak, tráva) a dobře se tu daří vinné révě, především odrůdě Teran. Hojně se zde také vyskytují olivovníkové plantáže.

Přístavy a města

Největšími přístavy na pobřeží jsou Terst v Itálii a Pula v Chorvatsku. Dalšími významnými městy jsou Koper ve Slovinsku nebo Poreč a Rovinj na chorvatském pobřeží.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Istrie bylo odedávna etnicky rozmanité. Ve starověku a v období Ilyrského království převažoval barbarský kmen Histrů, který dal poloostrovu jméno. Po vítězství Římanů a proměně území v římskou provincii Ilyria se začaly kmeny Iapodů, Liburnů a Histerů mísit s Římany. Během středověkých a novověkých válek na Balkáně se zde usídlili také Dalmatinci, Rumuni, Albánci, Řekové a Osmanští Turci.

Podle rakousko-uherského sčítání lidu z roku 1910 zde žilo 404 309 obyvatel, z toho 168 116 (41,6 %) mluvilo srbochorvatsky, 147 416 (36,5 %) italsky, 55 365 (13,7 %) slovinsky, 13 279 (3,3 %) německy, 882 (0,2 %) rumunsky, 2 116 (0,5 %) jiným jazykem a 17 135 (4,2 %) byli cizinci, jejichž jazyk se nezaznamenával.

Podle chorvatského sčítání lidu z roku 2011 bylo 68,33 % obyvatel Chorvati, 6,03 % byli Italové, 3,46 % Srbové, 2,95 % Bosňáci, 1,15 % Albánci a 1,96 % neuvedlo národnost. Obyvatelé, kteří se prohlásili za Istrijce, tvořili 12,11 %. Regionální identita je tedy dodnes silná a hranice mezi jednotlivými etnickými skupinami na Istrii jsou neostré. Istrijci bez ohledu na jazyk sdílí společnou kulturu.

Na Istrii také existují dva původní ohrožené románské jazyky: istrijština a istrorumunština. Místní albánská komunita až do 19. století hovořila zvláštním dialektem albánštiny.

Historie

Starověké osídlení kmeny Ilyrů
Dobytí Římany a kolonizace v provincii Ilýrie
1797–1805 – Habsburská monarchie, respektive Rakouské císařství
1806–1810 – Italské království za Napoleona po Prešpurském míru
1810–1813 – Ilyrské provincie
1814–1867 – Rakouské císařství
1867–1919 – Rakousko-Uhersko
1919–1947 – Itálie (podle Saintgermainské smlouvy)
1947–1991 – SFR Jugoslávie (podle Pařížských mírových smluv)
od 1991 – Chorvatsko a Slovinsko (severní část)

Zajímavosti

Na poloostrově Istrie byl v 90. letech 20. století objeven jediný druhohorní dinosaurus, známý dosud z území Chorvatska. V roce 1998 dostal vědecké jméno Histriasaurus boscarollii ("Histria" byl latinský název pro Istrii). Byl to menší sauropodní dinosaurus s dlouhým krkem, který žil v období spodní křídy (asi před 130 miliony let).^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Истрия“.

↑ Článek o histriasaurovi na webu Technet (česky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Istrie na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Istrie ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Článek o histriasaurovi na webu Technet (česky)

[1]