Isabela Habsburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Isabela Habsburská
Královna dánská, norská a švédská
Královna Isabela Habsburská
Královna Isabela Habsburská
Doba vlády 15151523 Dánsko a Norsko
15201521 Švédsko
Manžel Kristián II. Dánský
Tituly arcivévodkyně rakouská
šlesvicko-holštýnská vévodkyně
Narození 18. července 1501
Brusel
Úmrtí 19. ledna 1526
Gent
Pohřbena Katedrála sv. Knuda, Odense
Předchůdce Dánsko a Norsko:
Kristina Saská
Švédsko:
Christina Gyllenstierna
Následník Dánsko a Norsko:
Žofie Pomořanská
Švédsko:
Kateřina Sasko-Lauenburská
Potomci Kristián
Jan
Maxmilián
Filip
Dorotea
Kristina
Dynastie Habsburkové
Otec Filip I. Kastilský
Matka Jana I. Kastilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isabela Habsburská nebo také Alžběta (18. července 1501 Brusel19. ledna 1526 Gent) byla rakouská arcivévodkyně, sňatkem se stala královnou švédskou, norskou a dánskou (Kalmarská unie).

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Isabela byla dcerou burgudského vévody Filipa Sličného (1478–1506) a jeho manželky, královny Kastilie a Leónu, Jany I. (1479–1555). Její rodiče měli bouřlivé manželství, ač se z počátku zdálo, že bude šťastné. Filip si nenechal ujít žádné potěšení a jeho žárlivá manželka mu byla neustále v patách, proto se Filip, za podpory svého tchána, aragonského krále Ferdinanda II., snažil prohlásit Janu za šílenou. Po Filipově smrti byla královna „šílená“ žalem uzavřena v klášteře, kde strávila zbytek života, a vládu nad Kastilií a Leonem převzal její otec.

Isabela měla pět sourozenců: Eleonoru (1498–1558), Karla (1500–1558), Ferdinanda (1503–1564), Marii (1505–1558) a Kateřinu (1507–1578).

Dětství prožila na dvoře své tety Markéty, která byla nizozemskou místodržitelkou, spolu s bratrem Karlem a sestrami Eleonorou a Marií. Její druhý bratr Ferdinand a nejmladší sestra Kateřina zůstali ve Španělsku, Ferdinand na dědečkově dvoře, kde se mu dostalo výchovy pro budoucího španělského krále, a Kateřina s matkou v klášteře. Isabelina teta Markéta byla velmi vzdělaná žena a všem dětem poskytla laskavou péči i skvělé vzdělání, jejím učitelem byl Adriaan Florenszoon Boeyens (pozdější papež Hadrián VI.)[1] Nemohla je však uchránit politických sňatků, které osnoval její otec, císař Maxmilián I., pro svá vnoučata.

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

Kristián II.

Hlavní motivací pro uzavření sňatku bylo politické hledisko a rozšiřování vlivu. Proto císař Maxmilián na nic nečekal a začal vyjednávat s mladým dánským a norským králem Kristiánem II., nehledě na to, že se o něm šířily znepokojující zvěsti. Kristián byl považován za největšího zpustlíka své doby. Volba padla na Maxmiliánovu druhou vnučku.

11. července 1514 se tedy Isabela per procurationem provdala za dánského a norského krále Kristiána II., jehož při obřadu zastupoval její dědeček císař Maxmilián. O rok později, 12. srpna 1515, se v Kodani sňatek mezi Isabelou a Kristiánem zopakoval za jejich osobní účasti. Vztahy mezi králem a nevěstinou rodinou však zůstaly chladné.

Dánská královna Alžběta[editovat | editovat zdroj]

Isabela byla korunována na dánskou královnu a přijala jméno Alžběta. Kristián svou ženu nemiloval a otevřeně udržoval poměr s Holanďankou Dyveke Sigbritsdatter, jejíž rodina, které král udělil vysoké státní posty, udělala královně ze života peklo. Vztahy mezi manžely se zlepšily po Dyvekině smrti roku 1517.

Roku 1520 se spolu s manželem stali také královnou a králem švédským.

Smrt v Gentu[editovat | editovat zdroj]

Roku 1523 byl král Kristián II. svržen a na trůn nastoupil jeho strýc Frederik I. Bývalá královna Alžběta odmítla velkorysou nabídku nového krále, aby i s dětmi v Dánském království zůstala, a s manželem opustila zemi. Rodina odešla do Flander a nakonec se usadila v Lier v dnešní Belgii.

Teprve 24letá Isabela ukončila svou životní pouť 19. ledna 1526 v Gentu. Pohřbena v klášteře sv. Petra u Gentu a v roce 1883 byly její ostatky převezeny do Odense a uloženy v Katedrále sv. Knuda.[1]

Po smrti Isabelly předal Kristián své a Isabelliny děti v roce 1526 do péče jejich pratety Markéty Habsburské, nizozemské místodržitelky. Roku 1531 odcestoval zpět do Skandinávie, neboť se chtěl pokusit o znovuzískání dánského trůnu. Jeho snaha nebyla úspěšná, Kristián byl jat a po dlouholetém věznění zemřel; do Flander se již nevrátil. Po smrti Markéty Habsburské v roce 1530 se o další výchovu dětí starala nová místodržitelka habsburského Nizozemí, Isabellina mladší sestra Marie Habsburská.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Isabelliny děti Jan, Dorotea a Kristina na obraze Jana Grossaerta z roku 1526.
~ 1533 František II. Maria Sforza
~ 1541 František I. Lotrinský

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 161. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dánská královna
Arms of Denmark.svg
Předchůdce:
Kristina Saská
15151523
Isabela Habsburská
Nástupce:
Žofie Pomořanská
Norská královna
Coat of Arms of Norway (1924) non crown.png
Předchůdce:
Kristina Saská
15151523
Isabela Habsburská
Nástupce:
Žofie Pomořanská
Švédská královna
Shield of arms of Sweden.svg
Předchůdce:
(manželka regenta) Christina Gyllenstierna
15201521
Isabela Habsburská
Nástupce:
Kateřina Sasko-Lauenburská
Šlesvicko-holštýnská vévodkyně
DEU Schleswig-Holstein COA.svg
Předchůdce:
Anna Braniborská
15151523
s Žofií Pomořanskou, od r. 1518
Isabela Habsburská
Nástupce:
Žofie Pomořanská