Přeskočit na obsah

Hřbitov rodu Salmů

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hřbitov Salmů
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecSloup
Zeměpisné souřadnice49°24′57,12″ s. š., 16°44′18,31″ v. d.
Map
Odkazy
Kód památky31052/7-600 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitov rodu Salmů, také hřbitov hrabat Salmů,[1] případně Salmovský rodinný hřbitov je pohřebiště šlechtického rodu Salm-Reifferscheidt-Raitz, který vlastnil zámek Rájec nad Svitavou a založil blanenské železárny. Nachází se v jihovýchodní části hřbitova ve Sloupě v okrese Blansko a od zbytku hřbitova je oddělen umělecky ztvárněným litinovým oplocením. Na hřbitově jsou dvě památné, tzv. Salmovy lípy.[pozn. 1] Protože se nad hroby tyčí umělecky hodnotné různě tvarované litinové kříže, je pohřebiště památkově chráněno.[1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Sloup se stal součástí rájeckého panství v roce 1587, kdy vesnici zakoupil Bernard z Drnovic na Rájci. V roce 1763 se stali majiteli panství Salmové.[3] Starohrabě Antonín Josef František ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (1720–1769), zakladatel moravské rájecké linie, získal panství sňatkem s hraběnkou Rafaelou z Rogendorfu (1726–1807) a částečně koupí od manželčiných sester.[4][5]

Panská část hřbitova pochází z roku 1825,[1] kdy byl knížetem Karel Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (1750–1838). První náhrobky na rodinném hřbitově pocházejí ze třicátých let 19. století a byly vyrobeny v blanenských železárnách. Na nejstarší stéle je uveden rok úmrtí 1830. Náhrobky jsou ve stylu klasicismu, neogotiky, neobaroka a eklektismu.

Pohřbívalo se tady do roku 1946 a poté znovu až po Sametové revoluci.

Mřížoví oplocení hřbitova se restaurovalo v roce 2007.[6]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Rodinný hřbitov má tvar obdélníku protaženého západovýchodním směrem. Je obehnán litinovým plotem posazeným na nízké zídce. Základním prvkem oplocení jsou opakující se tyče ukončené hrotem. Vstup je z hřbitova od severu a tvoří ho dvoukřídlá litinová brána upevněná v obdélném rámu. Nad rámem je supraporta z tepané pásoviny s akanty a rozvilinami, její prostředek zdobí salmovský erb s knížecí korunkou.[7]

Náhrobek Marie Terezie

[editovat | editovat zdroj]

MARIE THERESE
ALTGRÆVIN ZU SALM,
GEBOREN DEN 21. AUGUST 1757,
PALAST≈DAME,
WITTWE FRIEDRICHS
GRAFEN VON KAEGENEGG,
VERMAEHLT ZUM ZWEITENMAL
AM 3. MAY 1807. MIT DEM
GRAFEN AUGUST BUISSY,
CAPITAINE DER K. FRANZ. GARDE,
GESTORBEN IN WIEN ALS
WITTWE AM 22. APRIL 1830.

Náhrobek se nachází na severní straně hřbitova. Jedná se o jeden z nejstarších litinových náhrobků na Moravě. Rod Salmů byl průkopníkem ve využívání tohoto materiálu, litinu na náhrobek nechal vyrobit ve svých železárnách.[8]

Marie Terezie byla sestra Karla Josefa, prvního knížete ze Salm-Reifferscheidt-Raitze. Působila jako dvorní dáma ve Vídni na přelomu 18. a 19. století.[8]

Klasicistní náhrobek se skládá z několika částí. Na na hranolovém pískovcovém podstavci stojí stéla, kterou tvoří litinové desky o výšce 145 cm. Soklová část je třikrát odstupněná, horní část je nejvyšší, zepředu ji zdobí reliéf roušky, nároží čelní strany jsou zakončena akroterií. Vysoká středová část je vyplněna plastický majuskulním nápisem. Pod ním je hluboká nika, na jejíž zadní stěně se nachází osmiboká mělká vpadlina, kde byl s největší pravděpodobnosti původně upevněn jakýsi předmět. Horní část tvoří antikizující trojúhelný štít.[8]

Náhrobek Františky

[editovat | editovat zdroj]

FRANZISKA
DEN 12. OCTOBER
1865

Náhrobek se nachází na jižní straně hřbitova.

Dcerka Huga III. Františka ze Salm-Reifferscheidt-Raitze se nedožila ani druhého dne.

Neobarokní náhrobek se skládá ze dvou částí. Podstavec má formu kamenné obdélníkové stély, kterou jednoduchá římsa v polovině dělí na soklovou a středovou část zakončenou výžlabkem. Do podstavce je vsazený litinový latinský kříž. Jeho podsadu tvoří rokajová kartuš s hlavou anděla a stručným plastickým majuskulním nápisem v němčině. Břevna kříže tvoří ornamentálně propletené pásky s rozetami. Ve spojení břeven se nachází nápis INRI. Na koncích břeven jsou květinové ornamenty.[9]

Náhrobek Roberta Antonína a jeho ženy Felicie

[editovat | editovat zdroj]

Ewig in Gott vereint
ROBERT
Altgraf zu SALM
geb. 19. Dez. 1804.
† 25. Maerz 1875
FELICIE
Altgraefin zu
SALM
Clary Aldringen
geb. 9. Okt. 1815.
† 17. Febr. 1902.
Beider einziges
Kindchen todtgeboren
25. August 1852.
R. I. P.

Náhrobek se nachází na východní straně hřbitova.

Robert Antonín byl druhorozený syn Huga I. a vnuk Karla Josefa, prvního knížete ze Salm-Reifferscheidt-Raitze. Vystudovaný právník působil jako guvernér nebo místodržitel v několika habsburských zemích.

Náhrobek byl celý vyroben z litiny v blanenských železárnách. Má tvar kříže a jeho výzdoba byla ztvárněna v neogotických formách. Je upevněn na kamenné obdélné základně. Skládá se ze dvou částí – kříže s dekorem zkřížených prutů a podstavce. Podstavec má oktogonální půdorys. Jeho nízkou soklovou část ukončuje výžlabek. Střední část je vyšší, zdobí ji lomené oblouky, kružby nebo polygonální pilastry na nárožích. Horní část podstavce tvoří ustupující římsa. Na čelní stěně je plastický minuskulní nápis v němčině.[10]

Náhrobek Huga Mikuláše a jeho dcer

[editovat | editovat zdroj]
Podoba hrobu před pochováním Hugových dcer

Náhrobek se nachází na západní straně hřbitova.

Hugo Mikuláš byl posledním soukromým majitel rájeckého velkostatku, po válce mu byl majetek z konfiskován. Jeho manželku, která žila v době komunistické totality v zahraničí a byla pohřbena ve Vídni, připomíná nápisová deska.

Náhrobek se skládá ze dvou částí. Dolní část tvoří naležato položená kamenná stéla, zatímco horní část dva stejné eklekticky pojaté litinové kříže. Pískovcová stéla se zvýrazněným horním a dolním okrajem je posazena na zkoseném podstavci ze stejného materiálu. Na čelní straně jsou připevněny čtyři mramorové desky s majuskulními nápisy v němčině. Jejich horní část doplňuje latinský kříž, pouze na desce Huga Mikuláše je jeruzalémský kříž. Litinové kříže posazené na stéle jsou identické. Skládají se z rokajové kartuše, ozdobené plastickým reliéfem anděla s polnicemi na přední straně, a vlastního latinského kříže ovinutého akantovými šlahouny. Mezi kříži je umístěna hranolová prosklená hřbitovní lampa.[11]

MARIE-ELISABETH
ALTGRÄFIN
ZU SALM-REIFFERSCHEIDT-RAITZ
GEBORENE ALTGRÄFIN
ZU SALM-REIFFERSCHEIDT
* 17. VIII. 1931 † 15. VI. 2022
R. I. P.		 HUGO
SALM-REIFFERSCHEIDT
* 14. X. 1893 † 2. III. 1946
R. I. P.		 LEOPOLDINE
FÜRSTIN UND ALTGRÄFIN
ZU SALM-REIFFERSCHEIDT
GEBORENE GRÄFIN
MENSDORFF-POUILLY
* 6. IX. 1895 † 30. III. 1980
BEGRABEN IN WIEN
R. I. P.		 IDA VON SCHOELLER
GEBORENE ALGRÄFIN
ZU SALM-REIFFERSCHEIDT
* 17. X. 1921 † 30. I. 2021
R. I. P.

Seznam pohřbených

[editovat | editovat zdroj]

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[12] Fialově jsou vyznačeni příslušníci všech větví rodu Salmů, žlutě jsou vyznačeny manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněna knížata. Generace jsou počítány od Gerharda z Reifferscheidtu, který žil na konci 12. století (doložen v letech 1195–1198). Jan V. († 1418) zdědil po Jindřichu IV. ze Salmu († asi 1415) hrabství Niedersalm. Avšak teprve po soudních řízeních směl od roku 1455 titul hrabě ze Salm-Reifferscheidtu užívat Janův syn Jan VI. († 1475). V roce 1628 udělil císař Ferdinand II. Salmům titul starohraběte.[13] Konečně v roce 1790 byl Karel Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze povýšen do knížecího stavu dědičného v primogenituře.[14] U manželek pocházejících z jiných rodů je generace v závorce a týká se generace manžela.

V tabulce figuruje také manželka posledního soukromého majitele zámku v Rájci nad Svitavou Leopoldina (1895–1980). Je vyznačena zeleně a má speciální číslování, protože byla pohřbena jinde a ve Sloupě ji připomíná jen nápis na hrobě jejího chotě a dcer.

Seznam nemusí být kompletní.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 18. Marie Terezie ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 21. 8. 1757 Antonín Josef František ze Salm-Reifferscheidt-Raitze
6. 2. 1720 Vídeň – 5. 4. 1769 Brusel		 1778: Jan Bedřich z Kagenecku (Kaggeneggu)
† 1800		 Pohřbena 28. 4. 1830 na knížecím salmovském rodinném pohřebišti ve Sloupě.[15] Dáma Řádu hvězdového kříže.[15] Zemřela ve věku 75 let na ochrnutí plic.[15]
22. 4. 1830 Vídeň[15] Marie Anna z Rogendorfu
25. 5. 1716 / 25. 4. 1718 Brno – 4. 9. 1807 Hernals		 1807: Auguste de Buissy
2. 19. Hugo I. František Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze
1. 4. 1776 Vídeň Karel Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 4) 6. 9. 1802:
Marie Josefa McCaffry von Keanmore (č. 3)		 Pohřben 6. 4. 1836 v rodinné hrobce ve Sloupě.[16] Starohrabě. C. k. komoří, komandér Leopoldova řádu, rytíř Maltézského řádu, člen mnoha učených společností, majitel panství Rájec a Blansko.[16] Zemřel ve věku 60 let na vodnatelnost plic.[16]
31. 3. 1836 Vídeň[16] Marie Františka z Auerspergu
11. 12. 1752 Vídeň – 13. 9. 1791 Brno
3. (19.) Marie Josefa McCaffry von Keanmore 21. 3. 1775 Molsheim
6. 9. 1802:
Hugo I. František Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 2)		 Pohřbena 1. 5. 1836 v rodinné hrobce ve Sloupě.[16] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[16] Pocházela z původně skotského rodu. Zemřela ve věku 61 let na plíživou nervovou horečku.[16] Narodily se jí následující děti:
24. 4. 1836 Vídeň[16]
4. 18. Karel Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze[pozn. 2]
3. 4. 1750 Vídeň Antonín Josef František ze Salm-Reifferscheidt-Raitze
6. 2. 1720 Vídeň – 5. 4. 1769 Brusel		 8. 6. 1775 Vídeň:
Marie Františka z Auerspergu
11. 12. 1752 Vídeň – 13. 9. 1791 Brno		 Pohřben 24. 4.1838 ve Sloupě.[17] 1. kníže ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (1790–1838). Jako 88letý zemřel na sešlost věkem.[17]

Druhá manželka byla pohřbena na městském hřbitově sv. Petra ve Štýrském Hradci.[18]

12. 6. 1838 Štýrský Hradec (Graz)[17] Marie Anna z Rogendorfu
25. 5. 1716 / 25. 4. 1718 Brno – 4. 9. 1807 Hernals		 1. 5. 1792:
Antonie z Paaru
5. 12. 1768 – 25. 10. 1838
5. 21. Marie Rosina ze Salm-Reifferscheidt-Raitze[pozn. 3] 25. 12. 1831 Hugo Karel ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 13) Pohřbena 27. 7. 1845 ve Sloupě.[19] Zemřela ve věku 13 let na nervovou horečku.[19]
24. 7. 1845 Rájec nad Svitavou[19] Leopoldina ze Salm-Reifferscheidt-Krautheimu (č. 10)
6. 20. Eleonora ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 13. 7. 1799 Heubach František Vilém ze Salm-Reifferscheidt-Krautheimu
27. 4. 1772 Bedburg – 14. 5. 1831 Kostnice		 1831: Viktor Amadeus Hesensko-Rotenburský
2. 7. 1779 Rotenburg – 12. 11. 1834 Zembowitz/Zębowice		 Pohřbena 12. 11. 1851 ve Sloupě.[20] Lankraběnka hesensko-rotenburská, vévodkyně ratibořská. Bezdětná. Zemřela ve věku 52 let na zánět mozkových blan.[20]
10. 11. 1851 Rájec nad Svitavou[20] Františka Luisa z Hohenlohe-Bartensteinu
7. 12. 1770 – 17. 1. 1812 Würzburg
7. 21. znouze křtěný syn 25. 8. 1852 Teplice Robert ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 9)
Do Sloupu přivezen 3. 8. 1875 a v rodinné hrobce byl pochován 8. 7.[21] Zemřel po dvou hodinách na slabost cév.[21]
25. 8. 1852 Teplice[21] Felicie z Clary-Aldringenu (č. 17)
8. 22. Františka ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 12. 10. 1865 Brunn am Gebirge Hugo František ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 13)
Pohřbena 16. 10. 1865 ve Sloupě.[22] Zemřela na cyanózu po devíti hodinách.[22]
12. 10. 1865 Brunn am Gebirge[22] Alžběta z Liechstensteinu (č. 15)
9. 20. Robert ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 19. 12. 1804 Praha Hugo František Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 2)
1. 4. 1776 Vídeň – 31. 3. 1836 Vídeň		 7. 6. 1845:
Felicie z Clary-Aldringenu (č. 17)		 Pohřben 30. 3. 1875.[21] C. k. komoří (1828) a tajný rada (1843). Guvernér v Lombardii (1840–1841), úřadující prezident Českého zemského gubernia (1843, 1847–1848), guvernér v Rakouském přímoří (1848), několik let pracoval na rakouském ministerstvu vnitra. Zemřel ve věku 70 let na Brightovu nemoc.[21]
25. 3. 1875 Vídeň[21] Marie Josefa McCaffry von Keanmore (č. 3)
10. 20. Leopoldina z Salm-Reifferscheidt-Krautheimu 24. 6. 1805 Gerlachsheim František Vilém ze Salm-Reifferscheidt-Krautheim
27. 4. 1772 Bedburg – 14. 5. 1831 Kostnice		 6. 9. 1830 Gerlachsheim:
Hugo II. Karel Eduard ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 12)		 Pohřbena 8. 7. 1878.[23] Zemřela ve věku 73 na zápal pobřišnice.[23] Narodily se jí následující děti:
4. 7. 1878[23] Brühl u Vídně Františka Luisa z Hohenlohe-Bartensteinu
7. 12. 1770 – 17. 1. 1812 Würzburg
11. 21. Erich ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 2. 10. 1836 Rájec nad Svitavou Hugo Karel ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 12) 6. 11. 1865 Irun, Španělsko:
Maria del Pilar Alvarez de Toledo (č. 14)		 Pohřben 1. 9. 1884 ve Sloupě.[24] Legační rada ve Španělsku.[25][pozn. 4] Zemřel na mrtvici ve věku 47 let.[24]
29. 8. 1884 Rájec nad Svitavou[24] Leopoldina ze Salm-Reifferscheidt-Krautheimu (č. 10)
12. 20. Hugo II. Karel Eduard ze Salm-Reifferscheidt-Raitze
15. 9. 1803 Křenová (Brno)[26] Hugo František Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 2) 6. 9. 1830 Gerlachsheim:
Leopoldina z Salm-Reifferscheidt-Krautheimu (č. 10)		 Pohřben 23. 4. 1888.[27] 2. kníže (od roku 1838) a starohrabě. Poslanec Moravského zemského sněmu (provizorního 1848–1849, 1861–1870, 1871–1878), moravský zemský hejtman (1867, 1871), člen stavovské říšské rady (od roku 1857) a rozmnožené říšské rady (od roku 1860), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (od roku 1861).[28] Ředitel Moravskoslezské společnosti k povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy (1849–1864).[28] Majitel panství a od roku 1848 velkostatku Rájec nad Svitavou a Blansko, po roce 1878 se stáhl z jejich vedení.[28] Zemřel jako 84letý na sešlost věkem.[27]
18. 4. 1888 Vídeň[27] Marie Josefa McCaffry von Keanmore (č. 3)
13. 21. Hugo III. Karel František ze Salm-Reifferscheidt-Raitze
9. 11. 1832 Praha[29] Hugo Karel ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 12) 12. 6. 1858 Vídeň:
Alžběta z Liechstensteinu (č. 15)		 Pohřben 16. 5. 1890.[30] 3. kníže (od roku 1888) a starohrabě. Poslanec Moravského zemského sněmu (1878–1890), poslanec rakouské Říšské rady (1879–1885), dědičný člen Panské sněmovny Říšské rady (od roku 1889).[31] Prezident Geografické společnosti ve Vídni (1858–1859), zakládající člen a prezident Filantropického spolku ve Vídni (1879–1890), prezident Moravskoslezské společnosti k povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy (1882–1890), prezident Průmyslového klubu ve Vídni (1887–1890).[31] Majitel velkostatku Rájec nad Svitavou a Blansko (1888–1890), správu vedl už od roku 1878.[31] Zemřel ve věku 57 let na zánět plic.[30]
12. 5. 1890 Vídeň[30] Leopoldina ze Salm-Reifferscheidt-Krautheimu (č. 10)
14. (21.) Maria del Pilar Alvarez de Toledo 24. 1. 1843 Neapol
6. 11. 1865 Irun, Španělsko:
Erich ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 11)		 Pohřbena 10. 4. 1893.[32] Zemřela ve věku 50 let na srdeční vadu.[32] Narodily se jí následující děti:
  • 1. August (1866–1942; pohřben na hřbitově v Grinzingu[18])
  • 2. Robert (1868–1941)
  • 3. Marie Therese, provd. Waldburg zu Zeil und Trauchburg (1869–1930)
5. 4. 1893 Vídeň[32]
15. (21.) Alžběta z Liechstensteinu 13. 11. 1832 Vídeň Karel František z Liechtensteinu
23. 10. 1790 Vídeň – 7. 4. 1865 Vídeň		 12. 6. 1858 Vídeň:
Hugo František ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 13)		 Pohřbena 17. 3. 1894 na hřbitově ve Sloupě.[33] Zemřela ve věku 61 let na močovou úplavici.[33] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Maria Leopoldine, provd. Bombellesová (1859–1897)
  • 2. Hugo IV. Leopold (1863–1903; č. 18)
  • 3 Františka (*/† 1865; č. 8)
  • 4. Elisabeth, provd. Mittrowsky z Mittrowitz (1867–1888)
  • 5. Karl Boromäus (1871–1927)
  • 6. Eleonore, provd. Herbersteinová (1873–1966)
14. 3. 1894 Vídeň[33] Františka Bruntálská z Vrbna
2. 12. 1799 Vídeň – 6. 7. 1863 Dornau
16. 23. Erich ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 31. 3. 1898 Robert ze Salm-Reifferscheidt-Raitze
19. 3. 1868 Mnichov – 17. 4. 1941 Salzburg
Pohřben 11. 4. 1898.[34] Zemřel ve věku 7 dní na slabost (debilitas).[34] V době skonu byl otec nadporučíkem při c. k. 12. pluku dragounů ve Wadowici v Haliči.[34]
7. 4. 1898[34] Félicie Hoyos zu Stichsenstein
28. 10. 1872 Klesheim – 5. 1. 1949 Salzburg
17. (20.) Felicie (Felizitas) z Clary-Aldringenu 9. 10. 1815 Vídeň Karl Josef z Clary-Aldringenu
12. 12. 1777 Vídeň – 31. 5. 1831 Vídeň		 7. 6. 1845:
Robert ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 9)		 Pohřbena 20. 2. 1902 ve Sloupě.[35] Narodil se jí jeden syn (č. 7), který však ještě téhož dne zemřel. Zemřela ve věku 86 let na chronický zápal ledvin.[35]
17. 2. 1902 Vídeň[35] Marie Aloisie Chotková z Chotkova a Vojnína
21. 6. 1777 Nové Dvory – 8. 3. 1864 Teplice
18. 22. Hugo IV. Leopold ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 2. 12. 1863 Vídeň Hugo František ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 13) 31. 8. 1891 Vídeň:
Eleonore Sternbergová
8. 1. 1873 Pohořelice – 3. 10. 1960 Vídeň		 Pohřben 3. 1. 1904 ve Sloupě.[36] 4. kníže (od roku 1890) a starohrabě. C. k. komoří.[36] Poslanec Moravského zemského sněmu (1893–1903), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (od roku 1890).[37] Prezident Moravskoslezské společnosti k povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy (od roku 1893).[37] Majitel velkostatku Rájec nad Svitavou a Blansko (1888–1890). V roce 1897 prodal Blanenské železárny firmě Maschinenbau-AG vormals Breitfeld, Daněk & Co. z Prahy.[37] Zemřel náhle ve věku 40 let.[36] Narodily se mu následující děti:
  • 1. Elisabeth, provd. Draskovich de Trakostjan (1892–1964; pohřbena na hřbitově v Güssingu[18])
  • 2. Hugo V. Mikuláš (1893–1946; č. 19)
  • 3. Leopold (1897–1941; pohřben na hřbitově ve Vídni-Hietzingu[18])

Manželka byla pohřbena na hřbitově ve Vídni-Hietzingu.[18][pozn. 5]

31. 12. 1903 Rájec nad Svitavou[36] Alžběta z Liechstensteinu (č. 15)
19. 23. Hugo V. Mikuláš Salm-Reifferscheidt-Raitz 14. 10. 1893 Blansko Hugo Leopold ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 18) 23. 11. 1920 Boskovice:
Leopoldine Mensdorff-Pouilly (č. x895)		 5. kníže (od roku 1903) a starohrabě. Dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (po dosažení zletilosti od roku 1917).[38] Majitel velkostatku Rájec nad Svitavou a Blansko.[38]
2. 3. 1946 Rájec nad Svitavou Eleonore Sternbergová
8. 1. 1873 Pohořelice – 3. 10. 1960 Vídeň
x895. (23.) Leopoldine, roz. Mensdorff-Pouilly 6. 9. 1895 Boskovice Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly
16. 8. 1864 Boskovice – 20. 6. 1935 Brno		 23. 11. 1920 Boskovice:
Hugo Mikuláš Salm-Reifferscheidt-Raitz (č. 19)		 Pohřbena na hřbitově ve Vídni-Hietzingu.[18][pozn. 6] Ve Sloupě je pouze pamětní deska. Narodily se jí následující děti:
30. 3. 1980 Vídeň Ida Marie Paarová
1. 3. 1867 Vídeň – 9. 8. 1945 Nečtiny
20. 24. Ida, roz. Salm-Reifferscheidt-Raitz 17. 10. 1921 Rájec nad Svitavou Hugo Mikuláš Salm-Reifferscheidt-Raitz (č. 19) 12. 9. 1944 Rájec nad Svitavou (rozvedeni 28. 6. 1968):
Philipp von Schoeller
23. 8. 1921 Vídeň – 6. 5. 2008 Vídeň		 Narodilo se jí šest dcer:[40]
  • 1. Elisabeth, provd. Schmidburg (* 1945)
  • 2. Eleonore (* 1948)
  • 3. Rosa Maria, provd. Blin (* 1950)
  • 4. Alexandra, provd. Guild (* 1952)
  • 5. Gabriele, provd. Wanderer (* 1956)
  • 6. Christiane, provd. Seuhs (* 1957)
30. 1. 2021 Leopoldine, roz. Mensdorff-Pouilly (č. x895)
21. 24. Marie Elisabeth, roz. Salm-Reifferscheidt-Raitz, „Marielise“ 17. 8. 1931 Rájec nad Svitavou Hugo Mikuláš Salm-Reifferscheidt-Raitz (č. 19) 14. 4. 1956 Brno (rozvedeni 1971):
Georg Čubuk
1. 9. 1928 Brno – 9. 12. 1984 Düsseldorf		 Zádušní mše byla sloužena 16. 9. 2022 v kostele Panny Marie Bolestné ve Sloupě a posléze byla urna s ostatky uložena na rodinném hřbitově.[41][42] V roce 1957 emigrovala. Neúspěšná restituentka zámku v Rájci nad Svitavou. Narodili se jí dva synové:
  • 1. Georg (* 1958)
  • 2. Leopold (* 1961)
15. 6. 2022 Vídeň[41] Leopoldine, roz. Mensdorff-Pouilly (č. x895)

Podle uložení

[editovat | editovat zdroj]
        21. Marie Elisabeth
(1931–2022)		 19. Hugo V. Mikuláš
(1893–1946)		 x895. Leopoldine,
roz. Mensdorff-Pouilly
(1895–1980)[pozn. 6]		 20. Ida,
provd. von Schoeller
(1921–2021)		         jehličnatý strom
8. Františka
(*/† 1865)		 4. Karel Josef
(1750–1838)

5. Marie Rosina
(1831–1845)		 pravděpodobně
3. Marie Josefa, roz.
McCaffry von Keanmore
(1775–1836)

6. Eleonora,
provd. Hesensko-Rotenburská
(1799–1851)		 pravděpodobně
2. Hugo I. František
(1776–1836)

prázdné hrobové místo 1. Marie Terezie,
provd. z Kageneggu,
poté z Buissy
(1757–1830)
18. Hugo IV. Leopold
(1863–1903)		 vstup – sever

10. Leopoldina
(1805–1878)		 16. Erich
(*/† 1898)
12. Hugo II. Karel
(1803–1888)

11. Erich
(1836–1884)
15. Alžběta, roz. z Liechstensteinu
(1832–1894)		 14. Marie del Pilar, roz. Alvarez de Toledo
(1832–1894)

13. Hugo III. Karel
(1832–1890)
lípa 7. dítko
(*/† 1852)		 lípa
17. Felicie,
roz. z Clary-Aldringenu
(1815–1902)
9. Robert
(1804–1875)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Lípy malolisté (Tiliae cordatae) zasazené v polovině 19. století byly v roce 2007 20 metrů vysoké, obvod kmene měřil 336 a 345 cm.[2]
  2. ↑ V matrice zemřelých je uveden jako Seine Durchlaucht, der Hochgeborne Fürst und Herr Karl zu Salm Reifferscheidt Krautheim, Herr in Raiz und Blansko.[17]
  3. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako Maria Altgräfin zu Salm-Reifferscheidt-Krautheim.[19]
  4. ↑ Jeho vnuk Niklas (1904–1970) byl v roce 1944 adoptován hraběnkou Irenou Szapáryovou (1880–1969), rozenou Ungnadovou, a přijal jméno Salm-Reifferscheidt-Ungnad-Weißenwolf.[25]
  5. ↑ Eleonora se podruhé provdala 10. 10. 1907 ve Vídni za Alexandera Johanna Mariu van den Straten-Ponthoz (29. 8. 1882 Weinern – 23. 2. 1949 Vídeň).
  6. ↑ a b c
    Hrob Huga VI. a jeho matky Leopoldiny, roz. Mensdorff-Pouilly
    Leopoldine (1895–1980) a její syn Hugo VI. (1933–1974) byli pohřbeni ve společném hrobě ve Vídni-Hietzingu.
  7. ↑ Hugo VI. Maria Salm-Reifferscheidt-Raitz (12. 12. 1933 Brno – 4. 10. 1974 Vídeň) se v Gmundenu 26. září 1970 oženil se Silviou Gabrielle Scheid (* 25. 5. 1944 Vídeň). Jejich syn Hugo VII. Christian Karl Maria Markus Salm-Reifferscheidt-Raitz (* 18. 6. 1973 Vídeň) je od roku 1974 hlavou rodu.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Památkový katalog: Hřbitov hrabat Salmů [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Svazek Jihomoravský kraj. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2007. 304 s. ISBN 978-80-242-2014-7. S. 223. 
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav; ZEMEK, Metoděj, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 368 s. S. 201. 
  4. ↑ ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 223. Dále jen Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. 
  5. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 239. 
  6. ↑ Sloupští začali s opravou hřbitova Salmů [online]. Deník.cz, 2007-07-25 [cit. 2023-05-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ Památkový katalog: Ohradní zeď [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Památkový katalog: Náhrobek Marie Theresie Salm [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ Litinový náhrobek Franzisky [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-05-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ Litinový náhrobek Roberta Antona Salma a jeho ženy Felicie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ Náhrobek Huga V. Nikolause Salma [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Salm-Reifferscheidtů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-08-18 [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 221
  14. ↑ Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 222
  15. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1851, rok 1830, Sloup, číslo knihy 793, pag. 62 [online]. [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (německy) 
  16. ↑ a b c d e f g h Matrika zemřelých 1784–1851, rok 1836, Sloup, číslo knihy 793, pag. 73 [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1851, rok 1838, Sloup, číslo knihy 793, pag. 78 [online]. [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ a b c d e f g Salm-Reifferscheidt-Raitz 1 [online]. Royalty Guide [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1845–1914, rok 1845, Sloup, číslo knihy 794, pag. 1 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. (německy) 
  20. ↑ a b c Matrika zemřelých 1845–1914, rok 1851, Sloup, číslo knihy 794, pag. 10 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ a b c d e f Matrika zemřelých 1845–1914, rok 1875, Sloup, číslo knihy 794, pag. 51 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b c Matrika zemřelých 1845–1914, rok 1865, Sloup, číslo knihy 794, pag. 31 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. (německy) 
  23. ↑ a b c Matrika zemřelých 1845–1914, rok 1878, Sloup, číslo knihy 794, pag. 55 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c Matrika zemřelých 1845–1914, rok 1884, Sloup, číslo knihy 794, pag. 63 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 226
  26. ↑ Matrika narozených 1784–1804, rok 1803, Brno – Neposkvrněné početí P. Marie na Křenové, číslo knihy 17075, pag. 76 [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (německy) 
  27. ↑ a b c Matrika zemřelých 1845–1914, rok 1888, Sloup, číslo knihy 794, pag. 67 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b c Salm-Reifferscheidt, Hugo Karl Eduard Altgraf, Fürst (1838) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. (německy) 
  29. ↑ Matrika narozených 1832–1838, rok 1832, Praha – kostel sv. Mikuláše, číslo knihy MIK N17, pag. 27 (staré číslování 24) [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (německy) 
  30. ↑ a b c Matrika zemřelých 1845–1914, rok 1890, Sloup, číslo knihy 794, pag. 69 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b c Salm-Reifferscheidt, Hugo Karl Franz Altgraf, Fürst (1888) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. (německy) 
  32. ↑ a b c Matrika zemřelých 1845–1914, rok 1893, Sloup, číslo knihy 794, pag. 73 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b c Matrika zemřelých 1845–1914, rok 1894, Sloup, číslo knihy 794, pag. 74 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1845–1914, rok 1898, Sloup, číslo knihy 794, pag. 78 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b c Matrika zemřelých 1845–1914, rok 1902, Sloup, číslo knihy 794, pag. 83 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1845–1914, rok 1903, Sloup, číslo knihy 794, pag. 86 [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b c Salm-Reifferscheidt, Hugo Leopold Franz Altgraf, Fürst (1890) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. (německy) 
  38. ↑ a b Salm-Reifferscheidt, Hugo Nikolaus Leopold Altgraf, Fürst (1903) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-05-03]. Dostupné online. (německy) 
  39. ↑ Salm-Reifferscheidt-Raitz 2 [online]. Royalty Guide [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Descendants of Emmanuel, Graf von Mensdorff-Pouilly (1777-1852) [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ a b parte Marie Elisabeth [online]. Historická šlechta [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. 
  42. ↑ CHARVÁT, Jan. Ve Sloupu se loučili s hraběnkou Salmovou. Ostatky uložili na tamním hřbitově [online]. Deník.cz, 2022-09-16 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hřbitov_rodu_Salmů&oldid=24316991“