Přeskočit na obsah

Hejčín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - sídlo Hejčín (německy Hatschein, Hejcin) je historická obec, městská čtvrť a katastrální území na severozápadě statutárního města Olomouce s asi dvěma a půl tisíci obyvateli. Součástí Olomouce je od roku 1919.

Historie

První písemná zmínka o Hejčíně pochází už z roku 1078 (Haychin), kdy byl olomouckým knížetem Otou darován nově založenému klášteru Hradisko. Tomu patřil až do zrušení kláštera roku 1784, místní hospodářský dvůr byl ale v roce 1635 prodán jezuitské koleji. Šlo o malou vesnici převážně českého charakteru, jejíž náves v místě dnešního Mrštíkova náměstí, kde byla roku 1821 postavena kaple sv. Jana, původně obtékalo jedno z ramen Moravy. Obyvatelé se zřejmě živili především rybářstvím, fungoval zde také dlouhá léta mlýn. V roce 1850 se Hejčín stal samostatnou obcí, ovšem v roce 1919 se začlenil do Velké Olomouce jako její městská část.[1]

Výstavba olomoucké pevnosti v polovině 18. století se Hejčína nedotkla, ale v roce 1851 zde bratři A. a H. Mayovi zakoupili rozsáhlé pozemky, na nichž vybudovali cukrovar zahrnující také lihovar a drožďárnu (vyvlastněn v roce 1939). Roku 1911 byla také na místě mlýna vyhořelého o dva roky dříve postavena hydroelektrárna, dodávající elektřinu do širšího okolí. Hospodářskému rozvoji napomohla i železnice Olomouc-Čelechovice, procházející s nádražím Olomouc-Hejčín katastrem obce, takže počet obyvatel se během druhé poloviny 19. století zečtyřnásobil. Rozšiřovala se i její zástavba a Hejčín se tak postupně stavebně propojil jak s Řepčínem na severu, tak s Neředínem a Novou Ulicí na západě a jihu. Nejužší kontakty, včetně působení řady spolků (Sokol, DTJ, Orel a další), měl ovšem vždy s Řepčínem.[2]

Roku 1919 zde byl založen sportovní klub FK Hejčín, dnes SK Sigma Olomouc, a slavným se stalo i loutkové divadlo Kašpárkova říše. V letech 1929 až 1935 byl na hejčínském katastru postaven kostel sv. Cyrila a Metoděje s věží vysokou 65,7 m, který se v roce 1942 stal centrem nové římskokatolické farnosti zahrnující také Řepčín a část Nové Ulice. Původní česká škola založená roku 1871 byla i přes další budovu z roku 1912, v níž byla po roce 1920 otevřena také měšťanka, dlouho nevyhovující, ovšem až v roce 1956 bylo založeno Gymnázium Olomouc-Hejčín.[3]

Vývoj Hejčína podle sčítání lidu[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 645 1020 1241 1715 2059 1945 2620[p 1]
Domů 69 79 88 103 118 128 234
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 2547 3069 2662 2517 2122 2003 2570
Domů 305 ? 321 323 326 338 372
  1. Z toho 2426 osob národnosti československé, 157 německé a 40 ostatních.[6]

Rodáci

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 78–80. Dále jen „Tichák (2000)“. 
  2. Tichák (2000), str. 80–82.
  3. Tichák (2000), str. 79, 82.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659. 
  5. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85. 

Literatura

  • Hejčín. Vybrané kapitoly z místopisu vydané ke stému výročí narození Jana Spáčila. Olomouc: Statutární město Olomouc, 2013, 23 s. ISBN 978-80-87602-22-5

Související články

Externí odkazy