Guelfové a ghibellini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Guelfové a ghibellini
konflikt: Boj o investituru
200px
Ilustrace znázorňující potyčku mezi milicemi ve městě Bologna ve 14. století, Kronika Giovanniho Sercambi z Luccy
trvání: 11251186 první fáze
12161392 druhá fáze
místo: severní a střední Itálie, Apeninský poloostrov
výsledek: první fáze: Kostnický mír (1186)
druhá fáze: patová situace (1392)
strany
guelfové:
Znak Svatého stolce Svatý stolec (papež)
11251186:
ghibellini:
Svatá říše římská Svatá říše římská
11251186:
velitelé
1125–1186:
Vlajka Lombardské ligy Guido da Landriano
Znak Svatého stolce Alexandr III.
1216–1392:
Císařský znak Welfů Ota IV. Brunšvický
Znak Svatého stolce Řehoř IX.
Znak Svatého stolce Celestýn IV.
Znak Svatého stolce Jan XXII.
Znak Svatého stolce Celestýn IV.
Znak Svatého stolce Ottaviano degli Ubaldini
Znak Anjou Karel I. z Anjou
Znak dynastie Anjou Jan III. z Armagnacu
Znak rodu Este Azzo VII. d'Este
Znak Aleramovců (Montferratu) Vilém VII. z Montferratu
1125–1186 :
Císařský znak Štaufů Fridrich I. Barbarossa
1216–1392:
Císařský znak Štaufů Fridrich II. Štaufský
Císařský znak Jindřicha VII. Lucemburského Jindřich VII. Lucemburský
Císařský znak Ludvíka IV. Bavora Ludvík IV. Bavor
Shield and Coat of Arms of the Holy Roman Emperor (c.1300-c.1400).svg Ezzelino III. da Romano
Shield and Coat of Arms of the Holy Roman Emperor (c.1300-c.1400).svg Enzio Sardinský
Znak Sicilského království za vlády Štaufů Manfréd Sicilský
Znak rodu Montefeltro vládnoucí Urbinu a Rimini Guido I. da Montefeltro

Guelfové a ghibellini byla dvě mocenská seskupení italských (i německých) šlechtických rodů a měst, která v době středověku bojovala mezi sebou o ovládnutí území střední a severní Itálie. Název ghibellini vznikl zkomolením jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů; guelfové je zase italský přepis jména rodu Welfů, kteří soupeřili se Štaufy a stranili papežům.

V době nástupu štaufské dynastie na císařský trůn (1138) se římsko-němečtí císaři snažili politicky i vojensky ovládnout území severní a střední Itálie, které formálně náleželo k Italskému království v Říši římské, avšak ve skutečnosti bylo pod silným vlivem papežů a severoitalské státy byly prakticky nezávislé. V roce 1157 císař Fridrich I. Barbarossa rozšiřuje název své říše o přídavné jméno „svatá“, tj. Svatá říše římská, což má demonstrovat jeho ambice vládnout nad územím Itálie a v Papežském státě.

Konflikt mezi guelfy a ghibelliny skončil v roce 1392, kdy se octl v patové situaci.

Guelfové[editovat | editovat zdroj]

Vlajka Guelfů
Vlajka Guelfů

Guelfové je italský přepis jména rodu Welfů. Welfové byl německý rod soupeřící se Štaufy o císařský trůn a v Itálii naopak stranili papežům a Anjouovcům. Do bojů proti Štaufům a jejich ghibellinským stoupencům je podpořili italský rod Este a italská města a italské městské státy:

Ghibellini[editovat | editovat zdroj]

Vlajka Ghibellinů
Vlajka Ghibellinů

Ghibellini je zkomolenina jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů. Štaufové byli mocným rodem vládnoucím ve Svaté říši římské a na Sicílii. Jako císaři a zároveň králové Itálie a Sicílie nemohli nečinně přihlížet osamostatňujícím se tendencím severoitalských měst a ani nárokům Anjouovců na Sicílii. Do bojů mezi nimi a papeži se k nim přidaly italské rody Gonzaga a Scala a dále jihoněmecká knížata, která je podporovala v boji o císařský trůn vůči Welfům. K této alianci patřila italská města a italské městské státy:

A připojila se některá další, jejichž podpora byla střídavá.

Města a městské státy proměnlivé oddanosti[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Římská komuna v roce 1144 vyhnala papeže z Říma a vyhlásila republiku loajální císaři. Fridrich Barbarossa měl však větší zájem o císařskou korunovaci v Římě, postavil se na stranu papeže a vydal vůdce komuny Arnolda z Brescie papežské moci, který byl poté popraven. V roce 1193 byla papežská vláda nad Římem obnovena.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]