Montferratské markrabství
| Montferratské markrabství Marchesato del Monferrato
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Casale Monferrato (od roku 1305)
| |||||||||
cca 2 750–3 000 km²
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
 Italské království (marka) Svatá říše římská (stát) Savojské vévodství (1432–1464) Mantovské vévodství (1533–1574) | |||||||||
cavallotto, ducato, testone (Palaiologové)
| |||||||||
Vznik
|
967 – jmenování Alerama prvním markrabětem Monferratu
| ||||||||
Zánik
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.svg)
.svg){kind=small}
Montferratské markrabství či markýzát Montferrat (italsky Marchesato del Monferrato) byla ve středověku marka (pohraniční oblast) Italského království v rámci Svaté říše římské, jež ležela v oblasti nazývané Montferrat (latinsky Mons ferratus, tj. „Železná hora“, italsky Montferrato, francouzsky Montferrât nebo Montferrat); dnes součást historického Piemontu na severozápadě Itálie. Roku 1547 bylo markrabství (markýzát) povýšeno na vévodství.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Území Montferrat zahrnovalo nejprve jenom oblast na pravém břehu řeky Pád – od Turína po Casale (Horní Montferrat) – a až později i oblast na jih od Pádu až k řece Tanaro (Dolní Montferrat). Důležitá střediska byla Asti a také Alessandria (člen Lombardské ligy, od 1552 městská republika přičleněná k Milánsku).
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
V raném středověku toto území bylo součástí marky Franské říše zvané Západní Ligurie (Marca Liguriae Occidentalis). Ve druhé polovině 10. století byla na území Montferratu ustanovena Aleramovská marka (marca Aleramica). Makrabství Montferrat ustanovil německý král Ota I., který vpadl s vojskem do Itálie a přerozděloval místní léna. Roku 967 jmenoval Alerama markrabětem nově vytvořeného makrabství.
Později montferratský markrabě (markýz) Bonifác z Montferratu, jeden z velitelů čtvrté křížové výpravy, získal nakrátko (1204–1207) i Soluňské království. Po vymření domácího rodu v Montferratu vládla v letech 1305–1536 vedlejší linie byzantské císařské dynastie Palailogovců. Význam Montferratu však brzy zatlačila rostoucí moc Piemontu, resp. Savojska.
Od roku 1536 až 1566 byl Montferrat v držení rodu Gonzagů z Mantovy a po vymření hlavní větve byla část území připojena k Savojsku (1631), zbytek (jako exkláva) k Mantově. V rámci Savojska bylo markrabství povýšeno na vévodství roku 1574.
Seznam markrabat (markýzů)
[editovat | editovat zdroj]- Znaky dynastií Montferratu:
-
-
-
Palaiologové
(znak po 1494) -
.svg)
- † 991 Alderam
- 991 – po 1031 – Odo
- po 1031–1084 Vilém I.
- před 1093–Vilém II.
- 1111–1140 Reginhar
- 1140–1183 Vilém III.
- 1183–1192 Konrád
- 1192–1207 Bonifác I., od 1204 soluňský král
- 1207–1222 Markéta (regentka)
- 1207–1225 Vilém V.
- 1225–1255 Bonifác II.
- 1255–1292 Vilém VI.
- 1292–1305 Jan
- 1305–1338 Theodor I.
- 1338–1372 Jan I., pán Asti
- 1372–1378 Odo II.
- 1378–1381 Jan II.
- 1381–1418 Theodor II., 1409 – 1413 pán Janova
- 1418–1445 Jan Jakub
- 1445–1464 Jan III.
- 1464–1483 Vilém I.
- 1483–1494 Bonifác I.
- 1494–1518 Vilém II.
- 1518–1530 Bonifác II.
- 1530–1533 Vilém Jiří
- 1533–1536 španělská okupace
- 1536–1566 Markéta, provdána za vévodu z Mantovy
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková – Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997
