Gnadenwald

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gnadenwald
Gnadenwald.jpg
Gnadenwald – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška879 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresInnsbruck-venkov
Gnadenwald
Gnadenwald
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11,5 km²
Počet obyvatel826 (2021)[1]
Hustota zalidnění71,8 obyv./km²
Správa
StarostaAdelheid Profeta
Oficiální webwww.gnadenwald.tirol.gv.at
E-mailkontakt@gnadenwald.at
Telefonní předvolba05223
PSČ6069
Označení vozidelIL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gnadenwald je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov. V soudním okrese Hall in Tirol. V obci žije 826[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Gnadenwald leží na severní terase údolí Innu pod Bettelwurfem na úpatí přírodního parku Karwendel. Velmi rozptýlená obecní oblast se rozkládá na území farních kostelů Svatý Martin a Svatý Michal a dalších osad.

Obec má velký podíl dojíždějících.

K obci patří také vrchol Hinterhornalm (1524 m n. m.) a vrchol Walder Alm (1501 m n. m.), vzdálený 20 minut chůze na východ. Gnadenwald leží na Tyrolské svatojakubské cestě.[2]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Součástí obce Gnadenwald je i stejnojmenné katastrální území. Ke Gnadenwaldu patří následující části:

  • Svatý Martin (Rotte)
  • Svatý Michael (Rotte)
  • Brantach (osada)
  • Außerwald (rozptýlené domy)
  • Gungglkopf (roztroušené domy)
  • Innerwald (rozptýlené domy)
  • Mairbach (rozptýlené domy)

Dalšími lokalitami v obci jsou klášter svatého Martina, Speckbacherova kaple a kaple Walder Alm. Jedinou horskou salaší v obci je Walder Alm.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Gnadenwald sousedí na severu s obcí Vomp, na východě s obcí Terfens, na jihu s obcí Fritzens a na západě s obcí Absam.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologických nálezů pazourkové čepele, brože z pozdní doby laténské a keramiky z pozdní doby železné byla oblast osídlená už v pravěku.[3]

První písemná zmínka pochází z roku 1071, kdy byl majetek v locis Walda (latinsky vesnice Wald) a Ǒste (Österberg) převeden na kolegiátní klášter svaté Gertrudy v Augsburgu jako dar.[4] V roce 1085 bylo místo pojmenováno jako mons supra Tervanes (latinsky hora nad Terfens). V roce 1277 jsou v listinách zmiňovány různé Schwaighof[pozn. 1] na území dnešní obce. Již v roce 1313 je obec, která se tehdy ještě nazývala Gemain auf dem Wald, doložena jako finančně (daňově) nezávislá obec pod správou dvora Thaur.

V roce 1445 byla postavena pustevna, která byla v roce 1497 přestavěna na malý klášter, kde se následně usadily sestry z kláštera magdalenek v Absamu, ale v roce 1520 klášter vyhořel. Teprve o 118 let později byl klášter včetně kostela přestavěn a od té doby v něm až do roku 1820 žili poustevníci.

Název Gnadenwald je poprvé doložen v roce 1718 a od roku 1800 je oficiálním názvem.[3]

Hospodářskou základnu obce tvořily kromě Schwaighöfen také čtyři mlýny na prach (prachárny) do roku 1893 a lom na mramor.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

  • Katolický farní kostel svatého Michala v Gnadenwaldu je poprvé zmiňován v listině z roku 1337, pravděpodobně byl postaven jako dřevěný kostel v 11. století. V roce 1741 byl barokizován a v roce 1825 prodloužen. Věž a úzká vitrážová okna stále ukazují na gotické kořeny kostela. Pozoruhodné jsou nástropní fresky götznerského malíře Antona Kirchebnera z roku 1730, které zobrazují gnadenwaldskou krajinu se dvěma kostely a dobový lidový kroj. Fara ke kostelu byla postavena v roce 1741, kdy byl Gnadenwald povýšen na farnost. V roce 1908 byla před kostelem vysazena lípa u příležitosti 60. výročí nástupu císaře Františka Josefa.[3][5]
  • Benefiční kostel svatého Martina pochází z kaple postavené již v 11. století v blízkosti loveckého zámečku. Od roku 1445 byla ke kostelu připojena poustevna, která byla později rozšířena na klášter, který však v roce 1520 vyhořel spolu s kostelem. Nová budova, dokončená v roce 1638, byla v letech 1724-1732 zbarokizována. Kostelní věž byla v roce 1692 kompletně přestavěna, protože ta původní byla poškozena při zemětřesení v roce 1670.[3][5]
  • Na místě rodného domu Josefa Speckbachera dnes stojí Speckbacherova pamětní kaple, která připomíná tyrolského bojovníka za svobodu.[5][6]
  • Kapli Marie Schutzové nad Walder Alm věnovali v letech 1965-1967 navrátilci z druhé světové války z vděčnosti za to, že přežili válku.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Panský statek zaměřený na chov dobytka

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gnadenwald na německé Wikipedii.

  1. a b Dostupné online.
  2. Der Jakobsweg in Tirol. www.hall-wattens.at [online]. [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. 
  3. a b c d Gnadenwald. www.geschichte-tirol.com [online]. [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. 
  4. BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch / Abt. 2. Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals Bd. 1. Bis zum Jahr 1140.. Innsbruck: Universitätsverl. Wagner, 2009. 399 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 3-7030-0469-X. OCLC 501323164 S. 216. 
  5. a b c d Seelsorgeraum Baumkirchen Gnadenwald Mils - Unsere Kirchen. web.archive.org [online]. 2015-12-08 [cit. 2022-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. Gnadenwald (Speckbacher Kapelle), Bezirk Innsbruck Land, Tirol, Österreich - Onlineprojekt Gefallenendenkmäler. www.denkmalprojekt.org [online]. [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]