Thaur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Thaur
Thaur – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška633 m n. m.
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresInnsbruck-venkov
Thaur
Thaur
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha21,1 km²
Počet obyvatel3 979 (2018)[1]
Hustota zalidnění188,8 obyv./km²
Správa
StarostaChristoph Walse
Oficiální webwww.thaur.tirol.gv.at
E-mailsekretariat@thaur.co.at
Telefonní předvolba05223
PSČ6065
Označení vozidelIL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thaur je obec v okrese Innsbruck-Land v Tyrolsku v Rakousku. Obec se nachází v soudním okrese Hall in Tirol. Žije zde přibližně 4 000[1] obyvatel. Thaur je vyhledávanou rezidenční obcí. Navzdory sídelnímu tlaku vyplývajícímu z blízkosti zemského hlavního města Innsbrucku se venkovské centrum obce z velké části zachovalo.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Thaur leží na východním úpatí pohoří Nordkette, na staré vesnické cestě z Innsbrucku do Hallu a je jednou ze sdružení obcí MARTHA. Obec tvoří shluk vesnic na mírném svahu, který se nachází převážně severně od této silnice.[2] Nejvyšším bodem obce je vrchol Hintere Bachofenspitze (2668 m n. m.) v řetězci Gleirsch-Halltal.

Obec má celkovou rozlohu 21 km², z toho 401,5 ha je zemědělská půda, 952 ha tvoří lesy a 94 ha připadá na alpské louky a pastviny.[3]

Sousední obce

Innsbruck Scharnitz Absam
Rum Hall in Tirol
Ampass

Historie[editovat | editovat zdroj]

Urnové pohřebiště z doby bronzové naznačuje, že oblast byla osídlena již kolem roku 1000 př. n. l.[4]

Název Thaur pochází pravděpodobně z keltského jazyka a znamená skála, hora (průsmyk). Dalším původem jména by mohlo být rétorománské taur nebo tgaura „koza“, a odkazovat tak na využití pastvin. První písemná zmínka pochází z roku 827, kde je Thaur poprvé zmiňován v tzv. Quartinus-Urkunde (kvartinské listině) jako „Taurane“ – majetek zde byl převeden na klášter Innichen.[5]

Ve středověku byla významným artiklem sůl, která se získávala ze solných pramenů.[4]

V roce 1283 je poprvé zmiňován soudní dvůr jako Pfleger im Inntal, který sídlil na hradu Theur. Ve 13. století byl rozšířen hrad Thaur. Po požáru a silném zemětřesení z něj dnes zbyly jen ruiny. Hrad Thaur byl kdysi jedním z největších hradů v údolí řeky Inn. Po jeho zničení se soud přestěhoval do Pflegamtshaus ve vsi.[4]

V obci se nachází pět kostelů. Významný je barokní poutní kostel Romedikirchl nad obcí zasvěcený svatému Petru a Pavlovi a svatému Romediovi. Je postaven v blízkosti předpokládaného sídla svatého Romedia, hradu Thaur.

Od roku 1959 je obec součástí tyrolské bezcelní zóny (katastrální obec Thaur II, exkláva v městské části Hall). V roce 1971 byl další pás podél Innu vyčleněn jako obchodní a průmyslová zóna.[6]

Po scelování pozemků (pozemkových úpravách) v oblasti Thaurer Au do roku 2006[7][8] se v současné době čistí i historicky značně roztříštěné území Thaurer Felder.[9] Dosud není jasné, do jaké míry zde dosud čitelná síť římských cest, která je pod památkovou ochranou jako významná archeologická památka rané historie osídlení centrálního údolí řeky Inn, skutečně pochází z římské doby.[10][11]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Blason: Ve stříbře na třech zelených kopcích tři věže s červenými střechami.[12]

Obecní znak, udělený v roce 1953, odpovídá pečeti dvora Thaur, který existoval od 13. století do roku 1809.[13] Tři věže odkazují na bývalý hrad Thaur, z něhož zbyla jen zřícenina.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thaur na německé Wikipedii.

  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. Tirol Atlas tiroLexikon / Alpenmodul, Thaur. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  3. Ein Blick auf die Gemeinde. www.statistik.at [online]. [cit. 2023-12-21]. Stav k 2022-12-31. Dostupné online. (německy) 
  4. a b c Thaur. www.geschichte-tirol.com [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  5. MEIGHÖRNER, Wolfgang; BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch. Innsbruck: Universitätsverlag Wagner, 2009. (Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals; sv. 2). ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 978-3-7030-0485-8. S. 61–64. 
  6. www.chronos-thaur.at [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  7. GRUNDZUSAMMENLEGUNG THAURER AU WEST. www.tirol.gv.at [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  8. Grundzusammenlegung: Thaurer Au unter Dach und Fach!. Der Schlossbichler [online]. 2006 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  9. Plan der gemeinsamen Maßnahmen und Anlagen (Teil I). wis.tirol.gv.at [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  10. Johannes Pöll: Jahresbericht zur archäologischen Denkmalpflege.. S. 31. www.bda.at [online]. Bundesdenkmalamt, 2009 [cit. 2023-12-21]. S. 31. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-29. 
  11. Auf den Thaurer Feldern gab es früher viele Siedlungen. MeinBezirk.at [online]. 2010-07-14 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (německy) 
  12. ÖNB-ALEX - Landesgesetzblatt Tirol. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  13. WIDMOSER, Eduard; STALLER, Elke. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. ISBN 978-3-7022-1324-4. S. 27. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]