Aldrans

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aldrans
Aldrans, Bettelwurf.JPG
Aldrans – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát RakouskoRakousko Rakousko
spolková země Tyrolsko
okres Innsbruck-venkov
Aldrans
Aldrans
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 8,89 km²
Počet obyvatel 2 183 (1. 1. 2011)
Hustota zalidnění 245,56 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.aldrans.at
E-mail gemeinde@aldrans.tirol.gv.at
PSČ 6071
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aldrans je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov.

Žije zde přibližně 2 700[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na plošině Mittelgebirge jihovýchodně od hlavního města země Insbrucku. Název je odvozen od starého Allrainer Veld, který byl zmíněn v dokumentu z roku 1312 jako Alrains.

Díky své blízkosti Innsbrucku funguje obec jako obytná zóna (sídliště). Okrajem města vede tramvajová linka číslo 6 se zastávkou, důležitým dopravním prostředkem jsou také autobusy.

Sousední obce

Aldrans sousedí s těmito obcemi: Ampass, Ellbögen, Innsbruck, Lans, Rinn, Sistrans, Igls.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy dokládají osídlení v pozdní době bronzové. Také byly nalezeny kovové předměty z laténského období a langobardské mince.

Aldrans je uváděn jako důležitá oblast na solné stezce v období 995–1005 jako locus Alarein[2] jako majetek biskupů z Brixenu.

V roce 1157 daroval hrabě z Wolfratshausenu, větev hrabat Andechs, svůj majetek v Aldrans, louky, pastviny, mlýn, dvůr a Almen benediktinskému klášteru Tegernsee.[3] V 13. a 14. století patřila většina myjetku v Aldrans tyrolskmu panovníkovi nebo opatství Wilten.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aldrans na německé Wikipedii.

  1. Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. Oswald Redlich: Die Traditionsbücher des Hochstifts Brixen: vom zehnten bis in das vierzehnte Jahrhundert (Acta Tirolensia 1). Innsbruck: Wagner 1899, Nr. 39. německy
  3. BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertales.. Innsbruck: Universitätsverlag Wagner, 2012. 514 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 3-7030-0469-X. OCLC 501180909 S. 106–107. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]