Micubiši G3M

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z G3M)
Micubiši G3M
Micubiši G3M od Genzan kókútai. Jedná se buďto o G3M2 model 22 a nebo G3M3 model 23
Micubiši G3M od Genzan kókútai. Jedná se buďto o G3M2 model 22 a nebo G3M3 model 23
Určeníbombardér
VýrobceMicubiši Džukógjó Kabušiki Kaiša
ŠéfkonstruktérSueó Hondža
První let1934
Zařazeno1936
UživatelJaponské císařské námořní letectvo
Vyrobeno kusů1048 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Micubiši G3M (japonsky: 三菱G3M) byl dvoumotorový pozemní bombardovací letoun japonského císařského námořního letectva užívaný ve druhé světové válce. Spojenci toto letadlo nazvali kódovým označením Nell. V japonském námořnictvu byl označován jako pozemní útočný letoun typ 96 (九六式陸上攻撃機, 96-šiki rikudžó kógekiki)

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Micubiši G3M
Čtveřice G3M

Počátky vývoje letounu G3M spadají do roku 1933, kdy byly vypsány požadavky 8-Ši na nový letoun.[1] První prototyp, označený Ka-9 vzlétl již v dubnu 1934 s kapalinou chlazenými řadovými motory Hiro 91 s výkonem po 368 kW, avšak k bombardovacímu typu měl ještě daleko.

Další prototyp Ka-15 vzlétl v červenci roku 1935 s výjimečnými výkony. Bylo postaveno ještě dvacet dalších prototypů a předsériových letounů, které poháněly motory Hiro 91 po 551 kW, dvouhvězdicové čtrnáctiválce Micubiši Kinsei 2 po 610 kW a nebo Kinsei 3 po 670 kW. 12 kusů bylo podrobeno vojskovým zkouškám u Tatejama Kókútai.

Sériová výroba G3M v Nagoji započala na základě testů prototypů v červnu 1936. První typ G3M1 model 11 vzor 96 byl ponáněn motory Micubiši Kinsei 2 i 3. Výzbroj tvořily dvě zatažitelné hřbetní věže a jedna podtrupová, všechny s jedním kulometem vz. 92 ráže 7,7 mm. Náklad pum byl 800 kg na vnějších závěsech pod trupem, nebo jedno torpédo o stejné hmotnosti. Osádka byla pětičlenná. V letech 1936 a 1937 bylo postaveno 34 kusů.[1]

Následná série letounů G3M2 model 21, realizovaná v letech 1937 až 1939, byla poháněná motory Kinsei 41, 42 nebo později 45 o vzletovém výkonu po 802 kW. Celková produkce dosáhla počtu 343 kusů.[1]

Stroje s označením G3M2 model 22 vyráběla i firma Nakadžima, která později převzala celou výrobu, zatímco firma Micubiši se po zhotovení 238 kusů v období 1939 až únor 1941 soustředila na výrobu moderního dvoumotorového bombardéru G4M Betty. Přední zatažitelná hřbetní střelecká věž s kulometem vz. 92 zůstala zachována, zadní nahradila velká posklená kupole s pohyblivým leteckým kanónem vz. 99 ráže 20 mm. Místo výsuvné spodní věže se instalovaly dva boční prosklené výstupky, každý s jedním kulometem 7,7 mm. Další kulomet stejné ráže byl v přídi pilotní kabiny.

Letoun G3M byl dále modernizován a firma Nakadžima začala dodávat verzi G3M3 model 23. Tyto rychlé stroje měly instalovány motory Micubiši Kinsei 51 se vzletovým výkonem 969 kW. Letouny byly vyráběny až do února 1943 v celkovém počtu 1048 kusů všech verzí.

Námořní arsenál v Kasumigauře upravil některé stroje G3M1 na dopravní L3Y1 model 11 (Tina) s řadou okének na boku trupu a s jedním pohyblivým kulometem na hřbetě. Z modernějších G3M2 se takto staly L3Y2 model 12.

Bojové užití[editovat | editovat zdroj]

Formace bombardérů G3M za letu

Bombardéry G3M2 byly poprvé použity v japonsko-čínském konfliktu, kdy provedly nálety na mimořádné vzdálené cíle ležící na čínském území. Dne 10. prosince 1941 se tyto letouny významně podílely na potopení britských lodí HMS Prince of Wales a HMS Repulse.

Od konce roku 1943 se G3M používaly převážně k pomocným akcím jako byla doprava, vlek terčů, výcvik osádek a námořní průzkum. Byly užívány prakticky až do konce války.

Před válkou dodala továrna Micubiši také 25 letounů v civilním provedení dopravci Nippon Koku. Stroj imatrikulace J-BEOC pojmenovaný „Jamato“ uskutečnil mezi 26. srpnem 1939 a 20. říjnem 1939 let kolem světa. Urazil 52 856 km za letový čas 196 hodin.

Specifikace (G3M2 m.22)[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle[1]

Třípohledový nákres

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka:
  • Rozpětí: 25,00 m
  • Délka: 16,45 m
  • Výška: 3,68 m
  • Nosná plocha: 75,00 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 4 965 kg
  • Vzletová hmotnost: 8 000 kg
  • Motorová jednotka: 2 × hvězdicový motor Kinsei 41(42) s výkonem 802 kW

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Max. rychlost: 373 km/h
  • Cestovní rychlost ve výšce 4 000 m: 278 km/h
  • Výstup do 3 000 m: 6:11 min
  • Dostup: 9 110 m
  • Dolet: 4 380 km

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla Japonska I. díl. Plzeň: Fraus, 1998. 79 s. ISBN 80-7238-041-9. Kapitola Micubiši G3M (Nell). 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BUESCHEL, Richard M. Mitsubishi/Nakajima G3M1/2/3 96 RIKKO L3Y1/2 In Japanese Air Service. Atglen, PA: Schiffer Publishing ISBN 0-7643-0148-9. (anglicky) 
  • FRANCILLON, René J. The Mitsubishi G3M "Nell". [s.l.]: Profile Publications, 1967. (Profile Publications; sv. 160). (anglicky) 
  • FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Mitsubishi G3M, s. 350 až 357. (anglicky) 
  • PEATTIE, Mark R. Sunburst: The Rise of Japanese Naval Air Power, 1909-1941. Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 159114664X. (anglicky) 
  • SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45: Stíhací a bombardovací letadla Japonska, 1. díl. Plzeň: Fraus, 1998. ISBN 80-7238-041-9. Kapitola Micubiši G3M (Nell), s. 74–77. 
  • Mitsubishi Type 96 Attack Bomber (G3M) "Nell". [s.l.]: Bunrindo, 2001. (Famous Airplanes of the World; sv. 91). ISBN 4-89319-089-X. (japonsky) 
  • GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Micubiši G3M „Nell“, s. 426–427. 
  • GREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. Kamufláže Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2001. ISBN 80-7237-438-9. S. 80 a 81. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]