František Schwarzenberg

František Bedřich ze Schwarzenbergu
František Bedřich ze Schwarzenbergu
	Princ JUDr. František Schwarzenberg byl pověřen vedením Mládeže N. S. Foto K. Hájek.
Chargé d’affaires ad interim Československa u Svatého stolce (ve Vatikánu)
	Ve funkci:; leden 1946 – srpen 1946
Prezident	Edvard Beneš
Předchůdce	Vladimír Radimský jako vyslanec do března 1939
Nástupce	Artur Maixner jako vyslanec
Stranická příslušnost
Členství	Národní souručenství
Narození	24. března 1913; Praha; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. března 1992 (ve věku 78 let); Unzmarkt ; Rakousko
Místo pohřbení	Schwarzenberská hrobka v Murau, poté Schwarzenberská hrobka v Orlíku nad Vltavou
Choť	(1944) Amálie Lobkowiczová (1921–2013)
Rodiče	Karel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914) ; Eleonora Clam-Gallasová (1887–1967)
Děti	1. Ludmila Marie (* 1945) ; 2. Isabela Eleonora (* 1946) ; 3. Jan Nepomuk Maria (* 1957)
Příbuzní	bratr: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986) ; nevlastní bratr: Radslav Kinský (1928–2008) ; nevlastní bratr: Václav Norbert Kinský (1924–2008) ; vnuk: Jan Holden Schwarzenberg (* 1984) ; synovec: Karel VII. Schwarzenberg (* 1937) ; prasynovec: Jan Nepomuk Schwarzenberg (* 1967) ; děd: Karel IV. ze Schwarzenbergu (1859–1913) ; babička: Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova (1866–1889) ; praděd: Karel III. ze Schwarzenbergu (1824–1904) ; prababička: Vilemína Marie z Öttingen-Öttingenu (1833–1910)
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Profese	diplomat, politolog a právník
Ocenění	Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2013); Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třída (1991)
Commons	František Schwarzenberg
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Schwarzenberg (německy Franz Prinz von Schwarzenberg; 24. března 1913 Praha – 9. března 1992 Unzmarkt, Štýrsko, Rakousko)^[1] byl český šlechtic z orlické větve Schwarzenbergů, úředník, diplomat, profesor a majitel zámku Nalžovice.

Život

Narodil se 24. března 1913 v Praze jako druhý syn a poslední ze dvou potomků Karla V. Schwarzenberga (1886–1914) a jeho manželky Eleonory, rozené Clam-Gallasové (1887–1967).^{[pozn. 1]} Při křtu dostal jméno František Bedřich Maria Josef Jan Nepomucký Adolf Eduard Paschalis Gabriel ze Schwarzenbergu.

Za první republiky na doporučení Edvarda Beneše působil na ministerstvu zahraničí. V letech 1939–1940 působil více než rok v Kanceláři státního prezidenta Emila Háchy. Dne 6. října 1939 přinesl k rukám Emila Háchy deklaraci, ve které se hovořilo o tom, že se česká šlechta připojila k českému národu.^[2] Nedlouho po té byl jmenován František Schwarzenberg do čela mládeže v Národním souručenství. Účastnil se květnového povstání v roce 1945 jako spojovací důstojník generála Karla Kutlvašra a byl členem České národní rady.^[3] Pro ni překládal prohlášení o převzetí moci do francouzštiny a angličtiny. Po válce pracoval na ministerstvu zahraničí a jako československý velvyslanec ve Vatikánu. Vlastnil zámek v Nalžovicích, který byl za války zkonfiskován Němci. Po válce jej obsadila Rudá armáda a v roce 1948 mu byl vyvlastněn. Po únoru 1948 zůstal v zahraničí a odešel do USA. Zde na Katolické univerzitě v Chicagu přednášel jako profesor politologii^[3] a po roce 1980 se odstěhoval do Rakouska, kde žil ve štýrském Unzmarktu.

Po roce 1990 mu byl zámek i se 400 ha lesa vrácen v restituci. Pochován byl 15. března 1992 v Murau. Později byly jeho ostatky převezeny do rodinné hrobky v Orlíku nad Vltavou.^[4]

Rodina

Dne 23. května 1944 se František Schwarzenberg v Dolních Beřkovicích oženil s Amálií Františkou z Lobkovic (25. leden 1921 Dolní Beřkovice – 3. duben 2013 Vídeň, pohřbena v Orlíku nad Vltavou), dcerou Marii Leopolda z Lobkowicz (7. červenec 1888, Dolní Beřkovice – 15. květen 1933, Praha) a jeho manželky (sňatek 11. duben 1918 Vídeň) Františky z Montenuova (22. srpen 1893, Margarethen am Moos, Dolní Rakousy – 3. listopad 1972, Wels). Měli spolu 3 děti (2 dcery a 1 syna):

1. Ludmila (* 25. 7. 1945, Praha)
- ∞ (14. 2. 1998, Salebury) Carl Barton Hess (28. 10. 1912, Chicago – 15. 2. 2011 New York)
2. Isabela Eleonora (* 22. 6. 1946 Řím)
- ∞ (civilně 15. 7. 1970, Gräfelfing bei München a církevně 25. 7. 1970, Vídeň) Louis z Harnieru a Regendorfu (* 3. 7. 1938, Mnichov)
3. Jan Nepomuk (* 19. 2. 1957 Chicago)
- ∞ (19. 9. 1982, Unzmarkt) Regina Hogan (* 22. 10. 1949, Milford, New York, USA), jejich syn:
  - Alexander Holden (* 5. 4. 1984, Newport, Rhode Island, USA)

Vyznamenání

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, II. třída
V roce 2013 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).^[5]

Odkazy

Poznámky

↑ Karel V. ze Schwarzenbergu (26. února 1886 Praha – 6. září 1914 Vukovar) a Eleonora Clam-Gallasová (4. listopadu 1887 Frýdlant v Čechách – 31. května 1967 Vídeň, ve Vídni byla také pochována) uzavřeli sňatek 5. února 1910 ve Vídni.

Reference

↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 343.
↑ Dějiny a současnost, Ve znamení tří deklarací. Dějiny a současnost [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Archivovaná kopie. www.libri.cz [online]. [cit. 2013-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-01.
↑ VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 68.
↑ Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2013 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.

Literatura

Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 629.
ŠKUTINA, Vladimír. Český šlechtic František Schwarzenberg. Praha: Rozmluvy, 1990. 271 s. ISBN 0-946352-71-2.
VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. Praha a Litomyšl: Paseka, 2000. 432 s. ISBN 80-7185-327-5. Kapitola 2.
HAZDRA, Zdeněk. Šlechta střední Evropy. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2011. 347 s. ISBN 978-80-87211-52-6.

Externí odkazy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[2] Karel V. ze Schwarzenbergu (26. února 1886 Praha – 6. září 1914 Vukovar) a Eleonora Clam-Gallasová (4. listopadu 1887 Frýdlant v Čechách – 31. května 1967 Vídeň, ve Vídni byla také pochována) uzavřeli sňatek 5. února 1910 ve Vídni.

[almanach-1] POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 343.

[3] Dějiny a současnost, Ve znamení tří deklarací. Dějiny a současnost [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online.

[libri-4] Archivovaná kopie. www.libri.cz [online]. [cit. 2013-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-01.

[Votýpka_68-5] VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 68.

[6] Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2013 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.

[1]

[pozn. 1]

[2]

[3]

[4]

[5]