František Pecháček (gymnasta)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Pecháček
František Pecháček
František Pecháček
Narození15. února 1896
Záhornice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. února 1944 (ve věku 47 let)
Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Povolánísportovní gymnasta
OceněníČestné občanství Prahy 5 (2019)
Řád Bílého lva řád bl I. třída, vojenská skupina (2023)
ChoťEmilie Pecháčková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlato MS 1922 - Lublaň víceboj
František Pecháček ve 20. letech 20. století jako umělecký model pro sokolského borce[1]

František Pecháček (15. února 1896 Záhornice[2] – 3. února 1944 koncentrační tábor Mauthausen[2]) byl sokolský cvičitel, autor odborných publikací o tělesné výchově a po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska člen odbojového hnutí Obec sokolská v odboji.[3] Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha byl uvězněn a odeslán do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 3. února 1944 popraven.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ač se narodil v Záhornici, prožil Pecháček většinu svého mládí v Nové Pace, kde se také stal členem sokolské obce.[2] Po vzniku Československa v roce 1918 se připojil k formující se armádě, kde získal poddůstojnickou hodnost a zastával roli velitele školy pro výcvik tělesné zdatnosti.[4] Ještě během působení v armádě se stal aktivním cvičitelem Sokola, s družstvem Československé obce sokolské dosáhl mezinárodních úspěchů.[2] Po odchodu z armády přijal funkci vedoucího stálých škol obce sokolské v Tyršově domě, vytvářel hromadné skladby pro družstva cvičenců. Jedna z těchto skladeb zvítězila v mezinárodní gymnastické soutěži v Paříži v roce 1937.[3] K jeho hlavním dílům patří také skladba Přísaha republice předvedená 30 000 cvičenci na X. Všesokolském sletu v roce 1938.[3]

Po vypuknutí druhé světové války se Pecháček spolu s mnoha jinými Sokoly připojil k odbojové organizaci Obec sokolská v odboji (a její nástupnické organizaci Jindra). Zde zastával funkci zemského velitele.[5] V rámci ilegální činnosti se v jeho bytě konaly schůzky odbojářů, včetně schůzky se členem výsadku Operace Anthropoid, Janem Kubišem, který zde byl prověřován vedoucím Jindry, Ladislavem Vaňkem.[6] Po atentátu na Heydricha byl Pecháček zatčen spolu se svou ženou Emilií Pecháčkovou a rodinou svého bratra.[3] Po výsleších ve vyšetřovacím zařízení na Karlově náměstí[7] byli Pecháček se ženou (která byla krátkodobě propuštěna)[6] nezávisle odesláni do koncentračního tábora Mauthausen. Emilie Pecháčková byla 26. ledna 1943 popravena v plynové komoře.[7] František Pecháček byl nejprve vězněn ve věznici gestapa v malé pevnosti v Terezíně, odkud byl později převezen do Mauthausenu. Zde byl 3. února 1944 popraven.[5] Způsob jeho popravy není jednoznačně zdokumentován. Některé zdroje uvádí, že byl zastřelen popravčí četou,[7] jiné tvrdí, že měl být roztrhán psy;[4][3] třetí verze uvádí, že byl nejprve těžce zraněn dogou velitele tábora Georga Bachmayera a po ošetření v nemocnici zastřelen.[5]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkaz v umění[editovat | editovat zdroj]

Jako předobraz ideálního sportovce stál na počátku 20. let 20. století František Pecháček modelem několika umělcům.[1] Akademický sochař Emanuel Kodet podle něj vytvořil sochu sokolského borce, akademický sochař a medailér Josef Šejnost použil jeho podobu při návrhu přebornické medaile Československé obce sokolské. Pecháčkovu podobu lze nalézt také na jubilejním svatováclavském dukátu Otakara Španiela.[3][1]

Připomínky[editovat | editovat zdroj]

  • Pamětní deska na vnější fasádě domu číslo popisné 1810 v ulici Jindřicha Plachty na pražském Smíchově připomíná Františka Pecháčka a jeho manželku Emilii Pecháčkovou. Na desce je nápis: ZDE ŽILI A BYLI ZATČENI / FRANTIŠEK PECHÁČEK, / VYNIKAJÍCÍ SOKOLSKÝ PRACOVNÍK, / ZEMSKÝ VELITEL ODBOJOVÉ ORGANIZACE "JINDRA" / A JEHO CHOŤ / MILKA PECHÁČKOVÁ / umučeni v koncentračním táboře v Mauthausenu, / obětovali životy za svobodu národa / Družstvo "STŘED" v Praze.[9]
  • Poblíž křižovatky ulic Hlavní a Ke Hřbitovu v obci Záhornice se nachází pomník věnovaný Františku Pecháčkovi. Na pomníku je nápis: STOJÍME PEVNĚ, PŘIPRAVENI S NOVOU SILOU ZA LEPŠÍ PŘÍŠTÍ SVÉ DRAHÉ VLASTI BOJOVAT / 15.2.1896 - 3.2.1944 // FRANTIŠEK PECHÁČEK // RODÁK ZE ZÁHORNICE, SOKOLSKÝ CVIČITEL, OLYMPIONIK A ZEMSKÝ VELITEL SOKOLSKÉ / ODBOJOVÉ ORGANIZACE JINDRA, ZAVRAŽDĚNÝ NACISTY V MAUTHAUSENU.[10][11]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Jeho manželka Emilie Pecháčková v mladém věku
    Jeho manželka Emilie Pecháčková v mladém věku
  • Emilie Pecháčková ve zralém věku
    Emilie Pecháčková ve zralém věku
  • Manželé Pecháčkovi ve cvičebním sokolském úboru
    Manželé Pecháčkovi ve cvičebním sokolském úboru
  • Pamětní deska na vnější fasádě domu číslo popisné 1810 v ulici Jindřicha Plachty na pražském Smíchově
    Pamětní deska na vnější fasádě domu číslo popisné 1810 v ulici Jindřicha Plachty na pražském Smíchově

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c FOŘTÍK, Milan, Bc.. Přísahal republice - Portrét sokolského borce Františka Pecháčka. Rakovník, 2021 [cit. 2023-09-12]. 73 s. bakalářská. Univerzita Karlova; Filozofická fakulta; Katedra pomocných věd historických a archivního studia. Vedoucí práce PhDr. Milada Sekyrková, CSc.. s. 62. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d Ústav pro studium totalitních režimů. František Pecháček – příběh muže z plakátu. Pod křídly Sokola. Dostupné online [cit. 2018-07-10]
  3. ↑ a b c d e f ŽIDLOCHOVICE, T.J. Sokol. Výročí narození Františka Pecháčka. www.sokol-zidlochovice.cz [online]. [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Hrdinného sokola nacisté předhodili psům. Jeho manželku zplynovali. iDNES.cz [online]. 2018-07-01 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c ČVANČARA, Jaroslav. Mauthausen – tábor ztracených duší. Paměť a dějiny [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2012 [cit. 2018-07-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b GEOCACHING. HRDINOVÉ HEYDRICHIÁDY VI. – Emílie Pecháčková. www.geocaching.com. Dostupné online [cit. 2018-07-11]. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Pecháčkovi, František a Milka : P. https://forum.valka.cz. Dostupné online [cit. 2018-07-11]. 
  8. ↑ Pět osobností převzalo Čestné občanství Prahy 5 (3/2019)
  9. ↑ PORTEŠ, Jiří. Pamětní deska František a Milka Pecháčkovi [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (VETS cz), 2009-05-23 [cit. 2023-07-31]. Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0005-20073; umístění: Jindřicha Plachty 1810/3, 150 00 Praha 5 - Smíchov (GPS souřadnice: 50°4'14.487"N, 14°24'35.443"E). Dostupné online. 
  10. ↑ PADEVĚT, Jiří. Pomník František Pecháček [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (VETS cz), 2022-10-15 [cit. 2023-09-08]. Umístění: Záhornice, Hlavní, proti základní škole; GPS souřadnice: N50°14'50.55 E15°17'7.12. Dostupné online. 
  11. ↑ Pomník Františku Pecháčkovi [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-09-08]. Umístění: Hlavní, Záhornice, Česko; GPS souřadnice: 50.2473753N, 15.2853097E; 50°14'50.551"N, 15°17'7.115"E. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Mistři světa ve sportovní gymnastice - víceboj
1915–1917 Nekonalo se - První světová válka • 1942 Nekonalo se - Druhá světová válka • Nekonalo se - 1992, 1996, 2002
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Pecháček_(gymnasta)&oldid=23543961“