František Kábele

Prof. PaedDr. František Kábele, DrSc.
Prof. PaedDr. František Kábele, DrSc.
Narození	30. listopadu 1913; Radčice
Úmrtí	22. listopadu 1998 (ve věku 84 let)
Povolání	pedagog, učitel, publicista a spisovatel
Ocenění	čestný doktor
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

František Kábele (30. listopadu 1913 Radčice – 22. listopadu 1998 tamtéž) byl český speciální pedagog – logoped, somatoped. Patří k zakladatelským osobnostem české a československé somatopedie a logopedie.^[1] Celý život se věnoval postiženým dětem i dospělým a pomáhal jim.

Životopis

Narodil se v rodině drobného zemědělce v Radčicích, které jsou dnes částí města Skutče v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Od roku 1928 studoval na Učitelském ústavu v Litomyšli.^[1] Po jeho absolvování odešel na Podkarpatskou Rus, kde přijal místo učitele. Po dvou letech získal místo s definitivou v Proseči u Skutče, kde pracoval až do konce 2. světové války.^[2]

Jeho profesní vývoj ovlivnila účast na logopedickém kurzu v Košumberku v roce 1944.^[1] Po skončení války se v roce 1946 přestěhoval do Prahy, kde začal pracovat na škole pro nedoslýchavé jako tělocvikář. Současně se přihlásil ke studiu speciální pedagogiky na Pedagogicé fakultě Univerzity Karlovy. Toto studium zakončil v roce 1952 státní rigorózní zkouškou a udělením doktorátu. Od roku 1953 působil jako ředitel základní školy při II. ortopedické klinice Fakultní nemocnice v Motole, při jejímž vzniku dva roky předtím spolu s přednostou kliniky prof. MUDr. Otakarem Hněvkovským stál.^[3] Škola se stala vzorem pro další vznikající nemocniční školy.^[4] Od roku 1952 působil jako externista v Ústavu pro defektologii Univerzity Karlovy, z něhož se později stala katedra speciální pedagogiky. V roce 1956 se tam stal odborným asistentem. Současně pracoval i v Logopedickém ústavu hlavního města Prahy, kde pečoval především o mládež po mozkové obrně.^[4]

Roku 1963 získal František Kábele docenturu, když obhájil práci o problematice dětí s mozkovou obrnou a s ní souvisejícími vadami řeči a hybnosti. V roce 1968 mu byla udělena vědecká hodnost kandidát věd a roku 1972 byl jmenován profesorem.^[4] V roce 1973 se stal po profesoru Miloši Sovákovi vedoucím Katedry speciální pedagogiky UK, načež byl z této funkce pro takzvanou kádrovou nezpůsobilost roku 1975 odvolán.^[4] Poté, co byl uvolněn z většiny závazků vůči katedře, navázal spolupráci s Evropským informačním střediskem pro další vzdělávání učitelů UK.^[2] Roku 1978 zahájil odbornou spolupráci s UNESCO, v níž pokračoval i po svém odchodu do důchodu v roce 1979.^[2]

Poslední období jeho života charakterizuje především externí spolupráce s fakultami speciální pedagogiky v Praze, Bratislavě a Olomouci a s Jedličkovým ústavem v Praze.^[4] Odstěhoval se zpět do rodných Radčic a zaměřil se zejména na regionální problematiku v rehabilitační péči o děti ze sociálních ústavů na Chrudimsku.

Zaměstnání po absolvování UK

1951–1956 ředitel školy při II. Ortopedické klinice Praha.
1956–1991 odborný asistent PedF UK Praha – docentura, profesura
1979–1989 externí učitel
1989–1998 profesor – konzultant
1946–1998 klinický logoped, Logopedický ústav Praha, defektologie ÚDSU UK Praha
1976–1979 vědecký grant Evropského informačního střediska UK pro další vzdělávání učitelů
1990–1991 člen vědecké rady MŠMT ČR a poradce ministra

Studijní pobyty v zahraničí

Humboldtova univerzita Berlín, Internat. Arbeitskreis Sonnenberg, Braunschweig, Spastic’s Society Unit, Meldieth, Anglie, USA, SSSR, Jugoslávie aj.

Významné společenské funkce

mimořádný profesor UK v Praze
čestný doktor Komenského univerzity v Bratislavě
zakládající a čestný předseda Svazu tělesně postižených sportovců
zakládající a čestný předseda Somatopedické společnosti speciálních pedagogů
čestný člen Rehabilitační společnosti lékařské J. E. Purkyně
čestný člen Asociace klinických logopedů ČR

Vyznamenání

František Kábele obdržel celou řadu vyznamenání za celoživotní záslužnou práci, zejména v péči o postiženou mládež a dospělé osoby, např.:

1972 – za zásluhy v péči o invalidní občany
1973 – za zásluhy o rozvoj československé tělesné výchovy
1989 – cena rektora UK Praha
1998 – pamětní medaile k 650. založení UK.
1999 – in memoriam – Medaile MŠMT I. stupně za celoživotní tvůrčí pedagogickou činnost a významné výsledky v pedagogické praxi, především v oblasti somatopedie.

Publikační činnost

Kompletní bibliografie prof. Kábele zahrnuje asi 386 titulů, z toho 45 odborných monografií (6 v cizím jazyce), 190 odborných článků a 124 hesel ve slovnících,^[4] např.:

Tělesná výchova dětí s poruchami sluchu, 1951
Úvod do defektologie, 1958
Jak plnit výchovné úkoly péče o zdraví a zdatnost mládeže, 1956
Logopedie, 1963
Somatopedie (spolu s J. Kočím, J. Judou a O. Černým – první vysokoškolská učebnice v oboru, 1964
Cvičení se švihadly pro mládež s vadami zraku (spolu s F. Bůžkem), 1976
Nárys vývoje péče o mládež tělesně postiženou, nemocnou a zdravotně oslabenou (spolu s J. Kracíkem), 1982
Rehabilitační postupy II: základy obecné a speciální pedagogiky – učebnice pro střední zdravotnické školy, 1987
Rozvíjení hybnosti a řeči dětí s dětskou mozkovou obrnou, 1988
Speciální pedagogika pro učitele prvního stupně základní školy (spolu s L. Edelsbergerem, P. Klímou, J. Kysučanem, N. Janotovou a H. Flenerovou), 1988
Základy speciální pedagogiky pro výchovné poradenství, 1988
Somatopedie: učebnice speciální pedagogiky tělesně a zdravotně postižené mládeže (spolu s Emou Kollárovou, Jiřím Kočím a Jiřím Kracíkem), 1993

Výběr z dětské literatury

Vydal 14 dětských knížek (5 bylo přeloženo do cizího jazyka).

Škola řeči – výběr slov k vyšetření a rozvíjení řeči pro předškolní věk, leporelo, 1. vydání 1953
Brousek pro tvůj jazýček – říkanky pro rozvíjení správné výslovnosti dětí, 1. vydání 1961, vychází dosud; v roce 2015 to v nakladatelství Albatros bylo již 11. vydání
Červená karkulka – upravená verze pohádky pro neurotické děti, 1970
Jak šly kuličky do světa – tři 12stranová leporela k rozvíjení řeči, 1970
Naše čtení – slabikář pro 1. ročník zvláštní školy, 1990
Naše čtení – slabikář pro 2. ročník zvláštní školy, 1990

Děti

František Kábele měl 3 děti, jsou jimi: Marta Chadimová (1939), Ing. Eva Bíbová (1943) a Ing. Karel Kábele (1946).

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c STÁRKOVÁ, Kateřina. Přínos Františka Kábele pro obor speciální pedagogika. Praha, 2016 [cit. 2020-11-13]. 51 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky. Vedoucí práce Jaroslava Zemková. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c KÁBELE, František; KRACÍK, Jiří. Pestrý život pedagoga, který rychle ubíhal. Praha: Pedagogická fakulta UK, 1993. 71 s.
↑ MRZENA, Vladislav. Historie kliniky. Klinika dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole [online]. FN Motol, 2015. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f RENOTIÉROVÁ, Marie. Některé významné osobnosti oboru somatopedie v českých zemích: přátelé jedinců s tělesným postižením.. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. 132 s. ISBN 978-80-244-1861-2.

Bibliografie

František Kábele „80“ Kracík PF UK (1993)

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Kábele

[KS-1] STÁRKOVÁ, Kateřina. Přínos Františka Kábele pro obor speciální pedagogika. Praha, 2016 [cit. 2020-11-13]. 51 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky. Vedoucí práce Jaroslava Zemková. Dostupné online.

[KK-2] KÁBELE, František; KRACÍK, Jiří. Pestrý život pedagoga, který rychle ubíhal. Praha: Pedagogická fakulta UK, 1993. 71 s.

[3] MRZENA, Vladislav. Historie kliniky. Klinika dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole [online]. FN Motol, 2015. Dostupné online.

[ren-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f RENOTIÉROVÁ, Marie. Některé významné osobnosti oboru somatopedie v českých zemích: přátelé jedinců s tělesným postižením.. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. 132 s. ISBN 978-80-244-1861-2.

[1]

[2]

[3]

[4]