František Josef Havelka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Josef Havelka
ak. malíř František Josef Havelka
ak. malíř František Josef Havelka
Narození7. listopadu 1882
Proboštov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. září 1947 (ve věku 64 let)
Teplice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánígrafik, publicista, malíř a spisovatel
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Josef Havelka, křtěný Franz Josef, psedonym Proboštovský, F. (7. listopadu 1882 Proboštov[1] - 27. září 1947 Teplice), byl český malíř, grafik, publicista a zeměpisec.

Život[editovat | editovat zdroj]

František Josef Havelka se narodil poblíž města Teplice v obci Proboštov v rodině měšťana a majitelem hospody v Běhánkách Mathiase Havelky a jeho ženy Anny rodem Braunerové.[1] František měl ještě tři sourozence, staršího bratra Františka Václava *1881[2], který však záhy zemřel, mladší sestru Eleonoru *1884[3] a bratra Josefa *1885[4], ten však roku 1892 také zemřel. Základní vzdělání získal v novosedlické škole a následně se v Teplicích vyučil typografem a odešel na zkušenou po Čechách a tehdejším Německu.

V tehdejším německém městě Bermenu (dnes Wuppertal) vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu, poté odešel do Düsseldorfu, kde vzápětí složil litografickou mistrovskou zkoušku. Jako již zkušený litograf nějaký čas působil ve švédském městě Malmö, později absolvoval ještě Královskou akademii umění a uměleckých řemesel v Lipsku. Poté ještě navštívil Belgii, Nizozemsko a Dánsko. Havelka rovněž od roku 1912 působil jako učitel kreslení v tehdejším Rusku, konkrétně ve městech Tbilisi na Kavkaze, kde také vydal knihu o plošné ornamentice a uměleckém písmu. Poté se stal profesorem kreslení na univerzitě v sibiřském městě Tomsku, kde si doplnil gymnazijní vzdělání, když složil maturitu. Před první světovou válkou se vrátil do Čech, v roce 1912 vystavoval svá díla v pražském Rudolfinu a rovněž zde v roce 1914 vydal cestopisné dílo Sibiř.

Na počátku první světové války byl na základě udání obžalován z velezrady a vyzvědačství a následně po tři roky vězněn v terezínské a josefovské pevnosti, odkud byl deportován do internační stanice v Gölersdorfu v Dolním Rakousku. Zde se seznámil B. Vrbenským a V. Klofáčem a dalšími několika anarchisty. Od roku 1916 do roku 1917 byl vězněn na brněnském hradě Špilberku. Po propuštění z vězení byl v roce 1917 poslán na italskou frontu.

Po ukončení světové války popsal své válečné zážitky v několika knihách, Zápisky z vyhnanství, Děti mučedníci a Na italskou frontu a zpět. V nově vzniklé republice pracoval jako osobní tajemník ministra B. Vrbenského a podílel se na poválečné konsolidaci severních Čech. Později se zúčastnil i zestátnění státních dolů v Mostě, což detailně popsal v knize Dokumenty naší národní revoluce. V letech 1924-1926 studoval[5] na přírodopisné fakultě Univerzity Karlovy, kde složil doktorát z přírodních věd a později pak účelně uplatňoval své rozsáhlé znalosti z mnoha oborů. Po druhé světové válce se vrátil do Teplic, kde 27. září roku 1947 zemřel.

Během svého profesního života vytvořil nespočet litografií, linorytů, dřevorytů a zinkografií. Vytvořil též množtví obrazů, jak olejomaleb, temper a akvarelů. František Josef Havelka též vynalezl nový způsob plošného tisku, který znamenal velký pokrok v grafické a reprodukční práci – tzv. promítání z negativu přímo na zinkovou desku nebo litografický kámen.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Literární (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1916 Josef František Havelka, Zápisky z vyhnanství, 238 str. 1916, vydal Emil Šolc
  • 1919 Josef František Havelka, Sibiř - Illustrovaný sborník článků, 64 tr. 1919, vydal Emil Šolc
  • 1923 Josef František Havelka, Děti – mučedníci, 39 str. 1923, vydal F. Žďárský[6]
  • 1925 Josef František Havelka, Na italskou frontu a zpět, 1925, vydalo nakl. Vesmír
  • 1928 Josef František Havelka, Na Kavkaz, 103 str. 1928, vydal Joža Jích[7]
    • 1928 Josef František Havelka, Ledovým oceánem do Sibiře, 91 str. 1928, vydal Joža Jícha[8]
  • 1929 Josef František Havelka, Sibiř (informativní studie), 96 str. 1926 , vydal Emil Šolc

Malířské[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]