Fazol šarlatový
Fazol šarlatový | |
---|---|
Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Rod | fazol (Phaseolus) |
Binomické jméno | |
Phaseolus coccineus L., 1753 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) je levotočivá liána, jeden z asi padesáti druhů rodu fazol. Je počítán mezi základní luštěniny a využívá se nejen jako jednoletá zelenina, ale i okrasná, výrazně červeně kvetoucí, ovíjivá letnička.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Druh pochází z oblastí Střední Ameriky, z Mexika a Guatemaly. Dosud tam planě roste v horských údolích, v částečném zastínění ve smíšených lesích mezi borovicemi a duby. Do zbytku světa, včetně Jižní Ameriky, se začal dostávat počátkem 16. století.
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Původní rostliny byly dvouleté, kvetly až druhým rokem. Po více než 2000 let šlechtění původními obyvateli Střední Ameriky byly získány rostliny, které během jednoho roku vyrostou do výše až 4 m, vykvetou a vytvoří semena. Brzy po vzejití mladé rostlinky žádají vhodnou tyčovitou oporu kolem které se samy ovíjejí. Koncem září nebo s příchodem prvních mrazíků rostlina usychá. Z liány byl obdobně vyšlechtěn i fazol obecný.
Rostliny nejsou odolné vůči chladu, v podmínkách České republiky začínají semena klíčit až po prohřátí půdy, nejdříve v druhé polovině května. Je výhodné je sázet na stanoviště s plným osluněním a s neutrální, až mírně alkalickou půdu, která je hluboká, hlinitá, dostatečně vlhká a přitom dobře odvodněná. Během kvetení a tvorby plodů potřebuje hodně vláhy. Jako bobovitá rostlina dokáže za pomoci symbiotických bakterií na kořenech získávat vzdušný dusík a ten vpravovat do půdy.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednoletá rostlina s až 4 m dlouhou lodyhou, od spodu větvenou, která roste z kuželovitého kořene. Listy s kopinatými palisty vyrůstají střídavě, mají dlouhé řapíky, jsou trojčetné, drsně chlupaté až holé a živě zelené. Lístky s kopinatými palisty a kratičkými řapíky jsou velké 6 až 14 × 4 až 10 cm, mírně asymetricky vejčité, u báze okrouhlé a na vrcholech zašpičatělé.
Oboupohlavné květy, 2 až 3 cm velké, vytvářejí v počtu 10 až 20 řídká hroznovitá květenství, jež vyrůstají na dlouhých stopkách z úžlabí listů. Jejich dvoupyský kalich je široce zvonkovitý a zuby má kratší než trubku. Koruna bývá nejčastěji šarlatově červená, méně často je bílá, fialová, modrofialová, smetanově bílá nebo narůžovělá, jednobarevná či dvoubarevná a má okrouhlou pavézu nazpět ohnutou, křídla obvejčitá a člunek s dlouhým spirálovitým zobáčkem.
Rostliny jsou dlouhodenní, květy opylují včely a čmeláci, v domovině i kolibříci. V případě nedostatku opylovačů jsou schopné se opylit samosprašně. Ploidie druhu je 2n = 22.
Plody jsou mírně srpovité, podlouhlé lusky 10 až 30 cm dlouhé a 1,5 cm široké, nezralé mají drsný povrch. Ve zralosti pukavý lusk obsahuje 6 až 10 oválných semen dlouhých 10 až 25 mm. Semena někdy mají naznačené prohnutí nebo nesouměrnou přední a zadní části, bývají zbarvená buď jednobarevně bíle, černě, hnědě či šedě, nebo jsou na těchto podkladech skvrny v barvě šedé, rezavé neb tmavohnědé.
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Tento druh lze s úspěchem rozmnožovat pouze semeny, která se do venkovních záhonů vysévají až v polovině května, potřebují k probuzení teplotu nejméně 10 °C. Klíčí na rozdíl od fazolu obecného hypogeicky (děložní lístky se vyvíjejí již pod zemí).
Význam
[editovat | editovat zdroj]Podobně jako u mnoha dalších rostlin tohoto rodu jsou významnou potravinou semena, obsahují nejméně dvojnásobně více bílkoviny než obiloviny. Velmi mladé lusky, ještě bez semen, se také dají použít jako přílohová zelenina a o něco starší lusky, s již počínajícími semeny, se sterilizují a používají jako tzv. zelené fazole na omáčky i saláty. Jeho pěstování je ve srovnání s fazolem obecným složitější, má větší prostorové nároky a je náročnější na práci (sklízí se průběžně); celkově však dává větší úrodu. Suché prázdné lusky se používají do bylinných čajů pro snížení hladiny glukózy při diabetes mellitus.
Častěji je fazol šarlatový pěstován jako ozdobná letnička používána k rychlému a dočasnému popnutí různých konstrukcí, mříží, stěn i zakrytí neestetických zákoutí. Pro prodloužení doby kvetení je nutno otrhávat zrající lusky. Při dostatečně velké nádobě i péči může růst i na balkoně.
Nejrozšířenější je dvoubarevný kultivar 'Bicolor', který má křídla v květech bílá a pavézu šarlatově červenou. Koncem léta má tato liána dlouhé, široké lusky obsahující skvrnitá ledvinovitá semena. Teoreticky by bylo možno před uschnutím rostlinu sestřihnout, vyrýt a kořenový bal uložit do vlhké a nemrznoucí místnosti a na jaře ji opět vysadit, vyrostla by rychleji než ze semene.
Toxicita
[editovat | editovat zdroj]Lusky a zralá i nezralá semena fazolu šarlatového se nemají jíst syrová. Obsahují mírně toxickou bílkovinu phaseolin, kterou si rostlina vytváří na ochranu proti škůdcům. U citlivých lidí může po požití vyvolat nevolnost, zvrácení, průjem nebo zažívací potíže; tepelnou úpravou se její škodlivé účinky eliminují.[2][3][4][5][6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Květenství
-
Plodenství
-
Pukající lusk se semeny
-
Klíčící semeno
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ VOBOŘIL, Petr. BOTANY.cz: Fazol šarlatový [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 05.09.2012 [cit. 2015-06-01]. Dostupné online.
- ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Fazul'a šarlátová [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2015-06-01]. S. 148–149. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-02. (slovensky)
- ↑ VILÍM, Stanislav. Fazol šarlatový [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2015-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Flora of China: Phaseolus coccineus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHRISTMAN, Steve. Florida plant encyclopedia: Phaseolus coccineus [online]. University of Florida, Tallahassee, FL, USA, rev. 17.02.2005 [cit. 2015-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-02. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu fazol šarlatový na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo fazol šarlatový ve Wikislovníku