Eparchie pražská
| Eparchie Pražská | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sídlo | Hradčany,  Česko |
| Katedrála | Chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha) |
| Zřízena | 838 |
| Biskup | Michal (Dandár) |
| Další informace | |
| Web | http://www.katedrala.info |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pražská pravoslavná eparchie (rusky Пражская православная епархия, ukrajinsky Празька православна єпархія) je hlavní eparchie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku s ústředím v Praze. Eparchiální chrámu je chrám svatých Cyrila a Metoděje.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší dějiny
[editovat | editovat zdroj]Pravoslavná církev v Čechách a na Moravě odvozuje svůj původ od činnosti svatých Cyrila a Metoděje, slovanských apoštolů vzdělání a učitelů v 9. století. Tato činnost však byla záhy přerušena a spojení s Konstantinopolským prestolem nahrazeno jurisdikcí papeže, prostřednictvím bavorské římskokatolické diecéze v Řezně a liturgie ve slovanském jazyce Čechov byli v ohrožení ritem latinským. Roku 973 bylo v Praze zřízeno metropolitu Arciepiskupství pravoslavné církve duchovní osobností obce byl arcibiskup Svatý Prokop.
Československo
[editovat | editovat zdroj]Současná Pražská pravoslavná eparchie je následnickou organizací Československé pravoslavné eparchie, založené roku 1929, která původně spadala pod jurisdikci Srbské pravoslavná církve. Eparchie byla složena z Československé pravoslavné obce, která se oddělila z Československé (husitské) církve v roce 1924. Vůdčí duchovní osobností obce byl biskup Gorazd II. (Pavlík). Obce a farnosti tvořící tehdejší eparchii byly rozeseté v různých regionech dnešního Česka. Za pomoc při ukrývání parašutistů po atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942 byla eparchie prakticky zničena nacistickými okupačními silami. V září téhož roku byl biskup Gorazd společně s dalšími příslušníky pravoslavné církve popraven.
Eparchie byla obnovena v roce 1945 a 8. října toho roku se konal eparchiální sjezd v Olomouci, který se vyslovil pro přechod Československé pravoslavné eparchie pod jurisdikci Moskevského patriarchátu. Roku 1946 se eparchie změnila v exarchát Ruské pravoslavné církve. Prvním exarchou nové Církve se stal arcibiskup Jelevferij (Voroncov), který do Prahy přicestoval ze Sovětského svazu v květnu téhož roku.
V roce 1949 po rozhodnutí eparchiálního sjezdu, který se konal v Praze, byla Československá pravoslavná eparchie rozdělena na dvě samostatné eparchie: Pražskou a olomoucko-brněnskou. Od té doby existuje pražská pravoslavná eparchie ve své současné podobě.
Získání autokefality
[editovat | editovat zdroj]Po získání požehnání na autokefalitu od Ruské pravoslavné církve a vyhlášení samostatností Pravoslavné církve v Československu v roce 1951 až do roku 1992 byli pražští metropolitové zároveň také představenými celé Pravoslavné církve v Československu. Od prosince 1992 v souladu s novými stanovami může být hlavou Pravoslavné církve v Česku a na Slovensku nejen arcibiskup pražský, ale také arcibiskup prešovský (hlavní katedra Slovenska).
Vedení eparchie
[editovat | editovat zdroj]
Po smrti metropolity Doroteje († 30. prosince 1999) byl na eparchiálním sněmu 11. března 2000 pražským arcibiskupem zvolen metropolita Kryštof.[zdroj?] Dne 25. března téhož roku byl v katedrálním chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze vysvěcen do hodnosti arcibiskupa.[1] Od té doby byl hlavou pražské pravoslavné eparchie až do roku 2013, kdy se rozhodl dobrovolně odstoupit kvůli porušení slibu mnišství.[2] Statutárním správcem pražské eparchie byl pak jmenován archimandrita ThDr. Marek (Krupica), Th.D.
Dne 18. května a znovu 19. října 2013 se eparchiální sněm pokusil zvolit nového pražského biskupa, obě volby ale byly neúspěšné. V prosinci funkci metropolitního správce převzal prešovský arcibiskup Rastislav. Eparchiálním správcem byl ponechán až do zvolení nového arcibiskupa Marek (Krupica), jinak též duchovní správce Pravoslavné církevní obce v Litoměřicích.
Dne 11. ledna 2014 byl Posvátným synodem jmenován pravoslavným arcibiskupem pražským dosavadní titulární biskup hodonínský arcibiskup Jáchym.[3] Bezprostředně poté toto jmenování potvrdil XIII. mimořádný sněm Pravoslavné církve v Českých zemích a na Slovensku. Dne 1. února 2014 byl v katedrálním chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze intronizován nový arcibiskup pražský a českých zemí a ihned se ujal úřadu. Jeho volba byla však zpochybněna jako neoprávněná. V roce 2015 arcibiskup Jáchym na svůj pražský úřad rezignoval a týž den byl jmenován do funkce arcibiskupa berounského.
V čele pražské pravoslavné eparchie a předsedou eparchiální rady je od roku 2014, resp. 2015, Jeho Vysokopřeosvícenost arcibiskup Michal (ThLic. Michal Dandár, Ph.D.) - arcibiskup pražský a českých zemí. Funkci osobního tajemníka arcibiskupa vykonává prot. Mgr. Milan Bílý, funkci tajemníka pro vztahy s veřejností diákon Mgr. Alexandr Lukanič a referentem pro zahraniční vztahy je jer. Kyril Karen Sarkissian, diákon arcibiskupa je protodiákon Valeriy Samolyuk. Ředitelem Úřadu eparchiální rady Pražské pravoslavné eparchie je prot. Štefan Lohojda.[4]
V prosinci 2019 arcibiskup Michal koupil za 10 milionů korun ruinu zámku Brnky severně od Prahy, zatíženou zástavou ve výši 109 miliónů Kč. Neměl přitom povolení nejvyšších orgánů církve - metropolitní ani eparchiální rady.[5]
Administrativní uspořádání
[editovat | editovat zdroj]V současnosti na území pražské eparchie funguje 39 chrámů (z nich jeden ve společném užívání s římskokatolickou církví) a 10 kaplí (1 z nich ve společném užívání s Československou církví husitskou), sjednocených v 31 farností (církevních obcí).[zdroj?] Oficiálně v Pražském okružním protopresbyterátu (Arciděkanát) Ministerstvo kultury České republiky eviduje deset Pravoslavných církevních obci.[6]
Dále je součástí pražské pravoslavné eparchie 7 okružních protobresbyterátů (parafií):
- Středočeský okružní protobresbyterát (arciděkanát) s 9 pravoslavnými církevními obcemi
- Karlovarský okružní protobresbyterát se 4 pravoslavnými církevními obcemi
- Plzeňský okružní protobresbyterát s 9 pravoslavnými církevními obcemi
- Ústecký okružní protobresbyterát s 10 Pravoslavnými církevními obcemi
- Liberecký okružní protobresbyterát s 6 Pravoslavnými církevními obcemi
- Východočeský okružní protobresbyterát s 4 Pravoslavnými církevními obcemi
- Jihočeský okružní protobresbyterát s 3 Pravoslavnými církevními obcemi
Pražská eparchie spravuje tři monastýry (kláštery):
- Monastýr sv. Václava a sv. Ludmily v Loděnici u Berouna
- Monastýr Proměnění Páně v Těšově u Chebu
- Monastýr sv. Mikuláše na Doubské hoře u Karlových Varů.[4]
Biskupové
[editovat | editovat zdroj]Pražská římskokatolická eprachie
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o představitele nerozdělené církve v období do Velkého schizmatu.
- Dětmar (973–982)
- Svatý Vojtěch (Adalbert) (982–988, 992–994)
- Strachkvas (996) — při svěcení na pražského biskupa v Mohuči jej podle Kosmova líčení popadl záchvat a zemřel
- Thiddag (Teodatus) (998–1017)
- Ekkard (Helikard) (1017–1023)
- Hyza (1023–1030)
- Šebíř (Severus) (1030–1054, resp. 1067)
Arcibiskupové
[editovat | editovat zdroj]- Svatý Gorazd (Pavlík) (25. září 1921 – 4. září 1942) — stál v čele české (československé) Pravoslavná církve srbské jurisdikce
- Sergij (Koroljov) (říjen 1945 – 2. dubna 1946)
- Jelevferij (Voroncov) (5. dubna 1946 – 28. listopadu 1955)
- Jan (Kuchtin) (17. května 1956 – 23. října 1964)
- Dorotej (Filip) (25. října 1964 – 30. prosince 1999)
- Kryštof (Pulec) (25. března 2000 – 12. dubna 2013)
- Jáchym (Hrdý) (11. ledna 2014 – 13. března 2015)
- Michal (Dandár) (od 13. března 2015)
Biskupové vikáři
[editovat | editovat zdroj]Biskup vikář může být ustanoven k pomoci arcibiskupovi.
- Jan (Kuchtin), biskup žatecký (1954–1956)
- Simeon (Jakovlevič), biskup žatecký (1998), biskup mariánskolázeňský (1998–2000)[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Slavnostní uvedení do úřadu arcibiskupa Kryštofa [online]. hlas.pravoslavi.cz, 2000-04-01. Dostupné online.
- ↑ Pravoslavný metropolita Kryštof rezignoval, christnet.cz, 12. 4. 2013
- ↑ Nový metropolita Pravoslávnej cirkvi v českých krajinách a na Slovensku [online]. Pravoslávna cirkev na Slovensku, 2014-01-11. Dostupné online.
- ↑ a b Organizace – Pravoslavná církev [online]. [cit. 2019-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-19.
- ↑ NOVÁK, Jan. Arcibiskup utratil peníze z restitucí. Podívejte se, jakou koupil zříceninu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-08-10. Dostupné online.
- ↑ Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob. www3.mkcr.cz [online]. [cit. 2019-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-22.
- ↑ Schematismus | Olomoucko-brněnská eparchie [online]. [cit. 2019-01-13]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eparchie pražská na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích
- Oficiální stránky Pražské pravoslavná eparchie
- Oficiální elektronický archiv jediného českého občasníka "Hlas pravoslaví" vydávaného v českém jazyce
