Důl Ferdinand (Ostrava)
| Důl Ferdinand (Ostrava) | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Jiné názvy | Hlavní jáma Hauptschacht |
| Typ díla | Hlubinný důl |
| Rozloha | 90 ha |
| Maximální hloubka | 135 m |
| Těžba | černé uhlí |
| Poloha | |
| Stát |  Rakousko-Uhersko |
| Obec | Michálkovice |
| Souřadnice | 49°50′43,12″ s. š., 18°20′39,8″ v. d. |
 | |
| Provozní údaje | |
| Vlastník | SDCF |
| Období těžby | 1851–1882 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Ferdinand v Ostravě-Michálkovicích byl černouhelný důl, který se nacházel přibližně v oblasti dnešní Briketářské ulice v kolonii Ferdinand. Těžba uhlí na této jámě probíhala mezi rokem 1850 až 1882.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V budoucím důlním poli v Michálkovicích prováděla před založením dolu kutací práce C. k. kutací a vrtební komise, zastupující Vysoký montánní erár[pozn. 1] (Rakouský stát). Na základě udělení kutací koncese v roce 1843 bylo započato s hloubením C. k. michálkovické kutací jámy č.1 a č. 3. Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje byla Báňským hejtmanstvím udělena koncese na těžbu uhlí formou tzv. propůjčky, výměrem čj. 429/ 49 z roku 19. prosince 1849, kterým bylo propůjčeno 20 důlních měr[pozn. 2] s názvem Michael č. I. až XX (tj. 90,2 ha)[1][2]. Jáma č. 1 dostala název Hlavní jáma (Hauptschacht), č. 3 na Michael. Hlavní jáma byla určena pro těžbu uhlí a čerpání vody.
První uhlí bylo vydobyto z otvírkových prací v roce 1850, pravidelná těžba začala v roce 1851. Uhlí se dobývalo ze slojí Jakloveckého souvrství. Vykazovaná těžba uhlí společně s dolem Michael činila 17 500 tun v roce 1854, v roce 1855 již 25 800 tun a v roce 1856 to bylo 42 692 tun. Vzhledem k dlouhodobé ztrátovosti podnikání rakouský stát své podniky postupně rozprodal. 15. prosince 1856 odkoupila Michálkovické důlní pole Výhradně privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda. Hlavní jáma byla v tomto období přejmenována na jámu Ferdinand na počest císaře Ferdinanda V.
V roce 1862 byly doly Ferdinand a Michael napojeny na Báňskou dráhu, což usnadnilo odvoz vytěženého uhlí k odběratelům a na překladiště uhlí SDF v Hrušově.
Konečné hloubky 134,6 m bylo dosaženo v roce 1863, jáma měla dvě patra. K těžbě uhlí sloužil parní těžní stroj s ležatým válcem o výkonu 12 HP. K čerpání důlní vody bylo nasazeno parní důlní tahadlové čerpadlo se stojatým válcem s vahadlem o výkonu 60 HP[3]. Propojením podzemí s dolem Michael se využívalo k přirozenému větrání (přirozené cirkulace vzduchu v dole)[4].
Na zrekonstruovaný důl Michael byla v roce 1882 převedena těžba dolu Ferdinand, který se stal pomocným dolem a jámou záložní. Došlo k první koncentraci těžby uhlí, jeho třídění a expedici z jedné jámy. V témže roce jáma Ferdinand vyhořela[pozn. 3] a v létech 1885 až 1886 byla zasypána.
V dnešní době nese název Ferdinand kolonie domků, vystavěná v blízkosti bývalého dolu Ferdinand v létech 1883 až 1922[5] pro havíře, kteří pracovali na dole Michael / Michal / P. Cingr.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ K. k. Hohes montan Aerar.
- ↑ Důlní míry (dolové míry) – výměra pozemku, pod nímž se propůjčovalo právo (tzv. propůjčka) k dobývání vyhrazených nerostů, jestliže byly kutáním (vyhledáváním) odkryty. Důlní míra je pravoúhelník o ploše 45 116 m2, jehož kratší strana je minimálně 106 m.
- ↑ Důl (těžní věž) byl vybudován ze dřeva.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SHP areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích. Ostrava: NPÚ ú. o. p. v Ostravě, 2004.
- ↑ KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: [s.n.], 2006. ISBN 80-85034-34-4. S. 14.
- ↑ KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: [s.n.], 2006. ISBN 80-85034-34-4. S. 20. Poznámka 15 pod čarou.
- ↑ KOL. Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 139. Klub přátel Hornického muzea OKD Ostrava-Petřkovice.
- ↑ KAŠPÁREK, Jiří. Kapitoly z historie Michálkovic. Michálkovice: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-7329-213-3. S. 28.