Dubí
Šablona:Infobox české obce a města Dubí (německy Eichwald) je město v severních Čechách, v okrese Teplice, v Ústeckém kraji a má 8086 obyvatel. Město leží v nadmořské výšce 389 m.
Dubí je lázeňské město, které proslulo výrobou skla a porcelánu. V poslední době bylo však město známé také díky vysoké koncentraci prostituce kolem silnice E55 u česko-německých hranic. Nicméně po zprovoznění nové dálnice na Drážďany a podstatně nižšímu provozu, došlo k útlumu tohoto negativního jevu.
Historie
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1494. Ve městě se nachází úvraťové nádraží, součást Moldavské horské dráhy, na které od roku 1885 probíhal mezinárodní provoz mezi Mostem a saským Freibergem.
Chronologie událostí
- 1494-1498 první zmínky o Dubí (krupské městské knihy)
- 1579 postavena první dubská usedlost Buschmühle
- 1592 založení obory ve Mstišově a postavení Barváře
- 1652 postavení sýpky pro obilí na vývoz ve mstišovské oboře
- 1783 u dubského horského rybníka založen železný hamr
- 1849-1851 dobudována silnice Dubí-Cínovec
- 1852 otevřena jednotřídka v soukromém domě
- 1853 postavena škola
- 1860 A. Tschinkel zakoupil pozemky a vystavěl vodoléčebný ústav Dianina lázeň (1862-1885)
- 1864 Tschinkel zakoupil mlýn Buschmühle (mlýn v křoví) a na jeho pozemku zřídil továrnu na porcelán
- 1875 zřízen poštovní úřad
- 1879 postavena jednopatrová škola se třemi třídami
- 1895 zahájen provoz elektrické dráhy
- 1897 povodně
- 1898 4. května položen základní kámen kostela
- 1906 vysvěcení kostela
- 1926 automobilové závody Dubí-Cínovec (vítěz Eliška Junková)
- 1933 otevřena nová budova české školy
- 1946 mohutný požár v lázních
- 1950 znovuotevření lázní po rekonstrukci
- 1956 oslavy 50. výročí trvání kostela
- 1958 otevřen hraniční přechod na Cínovci
- 1960 připojení Bystřice, Běhánek, Drahůnek a Pozorky
- 1966 Dubí získává status lázeňského města
- 1973 dokončení stavby DD Na Výšině
- 1980 připojení Cínovce a Mstišova
- 1994 Český porcelán si připomíná 130. výročí založení
- 2002 povodně
Pamětihodnosti
- Kostel Panny Marie. Kostel, r. 1898 vystavěný podle kostela Santa Maria dell ‘Orto v Benátkách, stojí v horní části obce při silnici na Cínovec. Ve vysoké boční jižní věži se nachází zvon z r. 1925 od Rudolfa Pernera. V prvním patře věže je volně uložen malý litinový zvon z r. 1919 s nečitelným nápisem.
- Kaple v Pozorce. Na návsi v obci mimo hlavní silnici stojí kaple s vysokou věží, v níž se nachází malý zvon.
- Kaple sv. Eustacha v Mstišově. Kaple z r. 1707 stojí na návsi v obci. V zadní věžičce se nachází litinový zvon úlovitého tvaru.
První zmínky o Dubí jako o horním místě jsou z let 1494 až 1498, kdy zde přespávali horníci, těžící cín. Po rozsáhlých dubových lesích, které se rozprostíraly po okolních stráních, byla rodící se osada pojmenována Dubí - Eichwald. Městem se přehnala jak třicetiletá válka, tak později napoleonské války, které připomíná pamětní kámen "Franzosenstein" s nápisem: Napoleon I, dne 30.8.1813 - zvrat v řadě jeho vítězství. Nejstarší usedlostí v Dubi, bohužel již nedochovanou, byl "Buschmühle" rodiny Walterů, který stál již roku 1579. V 19. století byl přestavěn na závod na výrobu dřevité vlny a v roce 1932 vyhořela i dřevěná mlýnská budova. V 16. století došlo k rozvoji osady a po mnoha změnách majitelů a sporech o jeho vlastnictví se v tomtéž století stává součástí teplického panství. Po roce 1634, kdy byl v Chebu spolu s Valdštejnem zavražděn i Vilém Vchynský, majitel teplického panství, se toto dostává do rukou rodu Clary – Aldringenů, jehož potomci zde zůstávají až do roku 1945. Impuls k rozvoji Dubí dal Jan Jiří Marek Clary-Aldringen, majitel teplického panství. Přes Dubí a Cínovec do Drážďan tehdy vedla formanská cesta, kudy se z Teplic do Saska vozilo obilí. Ve městě byl papírenský závod, závod na výrobu střelného prachu, který však později vybuchl, a železný hamr. Po výstavbě silnice Teplice - Dubí v 16. století se stává Dubí vyhledávaným výletním místem, kam zavítal například J. W. Goethe.
Po převzetí zdejšího panství budují Aldringenové mstišovskou oboru s šestibokým letohrádkem Dvojhradí. Značné povodně roku 1897 s sebou přinesly značné množství stromů, kamení a bahna. Narušily koleje elektrické dráhy Teplice – Dubí, poškodily mnoho domů, v ulicích vymetly hluboká koryta a usmrtily velké množství zvěře. V polovině 19. století byla silnice přivedena až na Cínovec, čímž se zlepšilo spojení se sousední Saskem. V roce 1933 započala výstavba české školy. V podvečer 8.května 1945 přivezli do Dubí svobodu, po šestileté válce, dva sovětští motocyklisté a za nimi tanková brigáda spěchající na pomoc Praze. Roku 1960 vzniká město Dubí sloučením obcí Dubí, Pozorka a Horská Bystřice. K Dubí ještě patří Běhánky a Drahůnky . V pozdějších letech (1.7.1980) jsou přičleněny obce Mstišov a Cínovec. Roku 1966 získalo Dubí statut lázeňského města. Sovětská vojska se objevila v Dubí ještě v roce 1968, v noci na 21.srpna, kdy v 0.10 hodin přejely hranice a znamenaly konec politického uvolnění a zesílení turistického ruchu. Hranice byly uzavřeny, celníci a pohraničníci internováni, Sovětští vojáci odzbrojili místní oddělení VB, usídlili se v místních lesích a později se přestěhovali do bohosudovských kasáren (dříve klášter). Po revolučním roce 1989 začal v Dubí prudký nárůst kamiónové dopravy(a prostituce), což vede v roce 2000 k výstavbě nového hraničního přechodu na Cínovci. Tento je nyní pro nákladní dopravu uzavřen(s výjimkou regionální dopravy).
Místní části
- Běhánky - německy Pyhanken/Pihanken
- Bystřice - německy Wistritz
- Cínovec - německy Zinnwald
- Drahůnky - německy Dreihunken
- Dubí - německy Eichwald
- Mstišov - německy Tischau
- Pozorka - německy Zukmantel
Partnerská města
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dubí na Wikimedia Commons