Diskuse s wikipedistou:89.29.20.218

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Prosím vyplňujte kolonku „Shrnutí editace“[editovat zdroj]

Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Chci Vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je nanejvýš žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se Vaše změny týkají. A to nejen ti, kteří právě sledují stránku posledních změn, ale i ti, kteří pak někdy v budoucnu budou hledat v historii článku nějakou konkrétní změnu. Když totiž ve shrnutí uvidí, že se Vaše změny týkají něčeho jiného, než co zrovna hledají, nebudou je muset dále zkoumat a ušetří tím tak trochu času. Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení. ♥ K123456 31. 12. 2010, 08:04 (UTC)

Zaregistrujte se
Vítejte ve Wikipedii, otevřené encyklopedii!
Vítejte!ÚvodNápovědaPrůvodce WikipediíPět pilířů WikipedieCo Wikipedie neníJak zakládat nové článkySlovníček

K prohlížení ani k editaci článků ve Wikipedii se nemusíte přihlašovat, ale vytvoření účtu je jednoduché a rychlé a poskytne vám mnoho výhod, například:

  • Používání takového uživatelského jména, které si vyberete. Nemusíte poskytovat žádné své osobní údaje, skutečné jméno ani e-mail.

Přihlášení vám zpříjemní uživatelský zážitek:

  • Možnost ukládat nové stránky nebo úpravy stávajících stránek bez nutnosti opisovat protispamový kontrolní kód
  • Možnost zobrazovat seznam všech vašich příspěvků.
  • Možnost používat seznam sledovaných stránek, do kterého si můžete přidávat stránky, které vás zajímají.
  • Možnost přizpůsobit si vzhled a chování Wikipedie podle vlastního vkusu.

Přihlášení vám rozšíří možnosti přispívání:

  • Možnost načíst obrázky či jiné soubory.

Přihlášení vám umožní lépe se zapojit do společné práce na Wikipedii:

Jen do toho, zaregistrujte se!

Dobrý den, revertoval jsem Vás v článku Petr Šimerka - titul JUDr. je už v infoboxu a obvykle se snažíme začínat článek jménem bez titulů (Wikipedie:Biografie), pokud jsou tituly už jinde v článku, je to zdejší zvyklost. Zdravím,Ioannes Pragensis 13. 1. 2011, 08:48 (UTC)

Shrnutí editace[editovat zdroj]

Pro Vaši informaci

Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Chci Vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je velmi žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se Vaše změny týkají. Umožníte tak snazší dohled nad stránkou posledních změn, ale i budoucí nalezení konkrétní změny v historii článku.

Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení. --Ladin (diskuse) 21. 3. 2014, 09:16 (UTC)

Potřetí[editovat zdroj]

Zdravím, už dvakrát Vás kolegové žádali, abyste vyplňoval/a shrnutí editace. Vaše příspěvky jsou dobré, nechceme nic složitého, stačí pokud třeba opravujete uvozovky dopsat do shrnutí typo atp. Pomůžete všem kteří hlídají WP:Poslední změny. Všechno jde vidět. Díky--Horst (diskuse) 23. 12. 2015, 09:42 (CET)[odpovědět]

Cestinarske upravy[editovat zdroj]

Ahoj, pred hromadnou zmenou pismenek se podivej, jestli se tak ty veci doopravdy pisou. Treba na http://prirucka.ujc.cas.cz/ od Ustavu pro jazyk cesky. Taky pri podobnych velkych zmenach pozor na to, aby ty v dobre vire minene (ale hromadne) zmeny treba z velkeho na male pismenko nezasahly nevhodne pismena na zacatku vety. CCCVCCCC (diskuse) 1. 3. 2016, 21:04 (CET)[odpovědět]

Dobrý den. O http://prirucka.ujc.cas.cz/ vím, v tomto případě jsem tyto stránky nepoužil, ale přesto si nemyslím, že jsem chybil. Vaše zdůvodnění neuznávám; na uvedeném webu jsem termín „studená válka“ našel pouze v obecném významu (není to tam blíže vymezeno), kdežto článek pojednává o jedné konkrétní studené válce. A podotýkám, že svou úpravu jsem (byť třeba neplatně) zdůvodnil. Psaní velkých písmen je v češtině velmi ošemetné, často záleží na kontextu a autor je (podle mě) v mnoha případech schopen obhájit si obě varianty (jež se – právě z důvodu velkého, nebo malého písmene – nepatrně významově odlišují); k tomu, jak jsou výrazy napsány na neoficiálních stránkách (z pohledu češtiny) na Internetu, bych vůbec nepřihlížel (to není narážka na žádný Váš výrok ani akci). V předmětném případě jsem autoritativním zdrojem zcela pohrdl proto, že v textu byla (a je!) použita forma „Studená válka“ i „studená válka“ (např. „Mapa Evropy a blízkého Východu během Studené války“). Trvám na tom, že má úprava byla správná, ale přes Váš odpor ji prosazovat nebudu. Uzavírám, že si vždy dávám pozor na to, abych text neovlivnil i na místech, kde by to bylo na závadu; nepoužívám hromadné nahrazení; je to patrné i z oné úpravy, kterou jste napadl – na některých místech jsem ponechal malé „s“.

Tady to máte napsáno jasně: S malým písmenem se píšou spojení obsahující slovo válka (rozlišující přívlastky k jejich identifikaci jsou postačující): první světová válka, druhá světová válka, třicetiletá válka, stoletá válka, válka růží, falklandská válka, válka Severu proti Jihu atp., dále např. červnové povstání (v r. 1848), národní obrození, první republika, třetí císařství, vestfálský mír, heydrichiáda, postupimská konference, jaltská konference.--Rosenfeld (diskuse) 1. 3. 2016, 22:08 (CET)[odpovědět]
Kolega Rosenfeld uz me predbehl, zrovna v tomhle pripade mame to posuzovani jednoduche. Popisek u mapy byl samozrejme taky spatne, jen jsem ho prehledl. Jinak s tim davanim si pozor na mala/velka pismenka jsem mel na mysli https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ozbrojen%C3%A9_s%C3%ADly_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch&type=revision&diff=13409555&oldid=13224923 - ne nutne (ne)pouzivani "hromadneho" nahrazeni. CCCVCCCC (diskuse) 1. 3. 2016, 22:28 (CET)[odpovědět]
Tak už sice nejsem tak skálopevně přesvědčen, že se píše „Studená válka“ (s velkým „S“), nicméně přesvědčen nejsem ani o opačné variantě. V prvé řadě bych znovu zdůraznil, že s velkými písmeny to v českém jazyce (ale Českém jazyce, pokud by šlo o školní předmět) není vůbec jednoduché. Příklad: „pražské jaro“, ale „Květnová revoluce“ – z uvedeného autoritativního textu mně není zcela jasné, v čem je ten zásadní rozdíl, a sotva bych o nějakém dalším takovém případu dokázal rozhodnout. Jak je uvedeno v první větě, u mnohých pojmenování označujících historické události staršího data se uplatňuje tradiční způsob psaní; to musím uznat – přebíjí to můj (jinak správný) přístup, kdy unikátní událost (nebo jak to obecně nazvat) se má psát s velkým počátečním písmenem. Odmítám však psát úplně všechna slovní spojení, v nichž figuruje „válka“, s malým počátečním písmenem; např. (film) „Čokoládová válka“. U války, jež se stala předmětem našeho sváru, zcela zásadní problém spatřuji v tom, že se nejednalo o nějaký (konkrétní, hmatatelný) konflikt, byť by byl veden pouze slovně, ale o stav politického a vojenského napětí (citováno z článku) – vlastně se tedy nejedná o válku. Ve Vámi označeném článku bohužel zrovna tato válka jmenovaná není, takže se asi neshodneme, ale nevidím důvod dále bojovat. Hlavní podle mě je, že v celém textu je jen jedna varianta. Na velká písmena na začátku vět si budu dávat větší pozor, i tak jsem si ale dával podle mě dost velký; kdybych to osobně zpětně neviděl, nevěřil bych tomu; mrzí mě to.
89.29.20.218 1. 3. 2016, 22:50 (CET)[odpovědět]

Roura (proces)‎[editovat zdroj]

Dobrý den, není článek Roura (proces)‎ duplicitní k Roura (Unix)? Zdá se mi, že pojednávají o stejné věci. Pokud ano, dejte mi zde vědět, článek Roura (proces) smažu a vy můžete svou práci začlenit do Roura (Unix). S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 10. 4. 2016, 12:19 (CEST)[odpovědět]

Dobrý den, protože jsem neobdržel reakci, článek jsem smazal. Jestliže si budete práci přát začlenit do Roura (Unix), napište mi na e-mail urbanecm3@gmail.com, rád Vám zašlu text. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 10. 4. 2016, 14:22 (CEST)[odpovědět]

Přepis článku Standardní proudy[editovat zdroj]

Dobrý den, ve vašem přepisu Standardní proudy jsem narazil na pár ne zcela správných tvrzení, například hned na začátku píšete: „Ačkoli výše popsané tři deskriptory má k dispozici každý proces, plnohodnotné uplatnění tyto nacházejí téměř výhradně v textovém rozhraní a za podmínky, že proces funguje jako tzv. filtr, jinými slovy neběží interaktivně.“ Toto tvrzení se nezakládá na skutečnosti, protože v unixových systémech se běžně volají externí nástroje například pomocí funkce popen() nebo pomocí pipe() a provazuje standardní proudy volaného procesu s proudy volajícího procesu a nezáleží, jestli se jedná o grafický nebo textový program či práci v TXT či GUI rozhraní. Například mnoho grafických nástrojů (vypalovací software, archivační programy) jsou ve skutečnosti jen implementace okna s tlačítky, které pro reálnou činnost volají nástroje, se kterými komunikují prostřednictvím proudů. --Milan Keršláger (diskuse) 20. 5. 2016, 16:30 (CEST)[odpovědět]

Nepovažuji se za nějakého guru na standardní proudy a jsem rád, že mé úpravy někdo reviduje, děkuji za rozšíření mých obzorů, nicméně bez ohledu na možné chyby si myslím, že článek je po mém zásahu (celkově — dle celého obsahu a formy) lepší, než byl původně. Když jste si jistý (vyjadřujete se takovým tónem), můžete nepřesnosti přeci opravit sám; chcete-li se mnou věc konzultovat, tak já navrhuji citované souvětí nahradit tímto: „Napříč všemi užitími jsou výše popsané tři deskriptory nejvíce patrné v textovém rozhraní a v případě, že proces funguje…“ Když se na to tak dívám, ještě bych byl pro ten zásah, aby odstavec o znakovém a blokovém zařízení byl připojen na konec prvního odstavce. Obsahové chyby pak asi budou také v části „Grafická uživatelská rozhraní“, ale tuto sekci jsem jen přeformátoval; k tomu se, prosím, vyjádřete. Dále bych rád uvedl, že i když si nemyslím, že by bylo namístě vztáhnout to na tento případ, domnívám se, že spousta věcí v IT má mnoho výjimek a není vždy vhodné každou z nich (alespoň na začátku výkladu) zmiňovat (srovnal bych to s kurikulem CCNA, kde před vysvětlením příkazů pro nastavení směrování není zmíněno, že IPv4 směrování lze globálně zakázat; podobně jsou obousměrné roury, ale základní definice roury počítá jen s jedním směrem). Uzavírám, že se zmiňujete, že jste narazil na pár ne zcela správných tvrzení, ale označil jste jen jedno (jedno typo jsem si tam právě teď upravil). 89.29.20.218 21. 5. 2016, 05:29 (CEST)[odpovědět]
Zvykem je nezasahovat hned do práce jiného, nýbrž jej nechat dokončit, případně ho nechat problém opravit. Nikdo tady není primárně od toho, aby opravoval, co jiný zkazil – jsme tu kvůli spolupráci. Pokud zde pracujete intenzivněji, nestyďte se prosím za sebe a založte si účet. Nevytvářejte prosím odkazy na rozcestníky (detekci odkazů na rozcestníky a přesměrování si můžete zapnout, pokud budete mít svůj účet). To, na co jsem upozornil, jste zatím neopravil (zúžení použití na TXT rozhraní a filtr, vypustil jste odlišnost proud/deskriptor). Vkládejte prosím podpis tlačítkem nad editačním oknem. Děkujeme. Aktivitu (nejen vaši) samozřejmě vítáme a chválíme. --Milan Keršláger (diskuse) 24. 5. 2016, 13:59 (CEST)[odpovědět]
Ve znalosti pravidel Wikipedie Vám nebudu odporovat. Nemám je (dostatečně do hloubky) nastudovány, použil jsem svůj cit. Předpokládal jsem, že prioritní je, aby čtenáři nebyli dezinformováni. Aktivita na Wikipedii mě neživí, a je proto otázkou, kdy bych se k opravě mohl dostat. Stejně tak editační zásahy sice chápu jako díla autorů, ale s tím, že mohou být kdykoli upraveny. Z tohoto důvodu bych se např. ani nesnažil vznášet nároky, aby mnou kompletně přepracovaný článek zůstal v přesně té stylistické podobě, v jaké jsem jej předal.
Účet na Wikipedii mám, jen jsem nespatřoval dostatečné důvody pro to, abych jej používal. Anonymita je mi sympatická, ve webovém prohlížeči používám anonymní režim (v určitém smyslu jsem až paranoidní), takže přihlašování by mě zatěžovalo, a jak jsem se již zmínil výše, autorství na Wikipedii nepovažuji za důležité. Přes to všechno však respektuji, že je žádoucí, abych needitoval anonymně, a svůj účet začnu používat.
O nevhodnosti vytváření odkazů na rozcestníky jsem nevěděl. Často žádný z odkazů v rozcestníku nevyhovuje, ale v jeho úvodu je popis, pro který mi stojí za to odkaz vytvořit. Nebudu je tedy vytvářet.
Ve věci vlastního obsahu článku Standardní proudy Vám budu odporovat. Domnívám se, že skutečnosti, na které jsem mě upozornil, jsem v článku již zohlednil. Pořád je pravdou, že standardní proudy jsou v textovém shellu více nápadné než v grafickém. Žádám Vás, abyste svou výtku více rozvedl, popř. (jako minule) označil konkrétní nesprávný výrok. Ve své předchozí replice jsem také zmínil, že bych si rád nechal vysvětlit další nepravdy ve své původní rozsáhlé úpravě (psal jste, že v textu mám několik ne zcela správných výroků, ale citoval jste pouze jeden). K tomu jste se vůbec nevyjádřil. Bylo-li to myšleno tak, že ona (jediná) nesprávná myšlenka z úvodu zavlekla chyby do dalších odstavců, které jsem posléze zrevidoval, tak mi to, prosím, potvrďte. Je možné, že se na obsahu článku Standardní proudy neshodneme. Potom úpravy, s nimiž nebudu souhlasit, nechám vykonat někoho jiného (osobně je provést odmítnu), načež revertovat je nebudu, nanejvýš zasáhnu do stylistiky.
Po dřívějším dialogu s jiným (než já) zkušenějším wikipedistou, p. Martinem Urbancem, očekávám, že mou diskuzi (diskuzi mé IP adresy) budete za účelem dalších replik navštěvovat, aniž bych Vás na své další reakce jakkoli upozornil. Nemůžete, nebo nechcete-li mi v tomto vyjít vstříc, poučte mě, prosím, o řádném způsobu, jímž Vás o své aktivitě mohu notifikovat.
David Dvořák --89.29.20.218 24. 5. 2016, 22:45 (CEST)[odpovědět]
Uvedl jsem další případy, ale ty ignorujte a opakujete, že jsem žádné další neuvedl, což není férové. To, že se vám zdá, že standardní proudy nejsou v grafickém prostředí nápadné, je pouze zdání a nemá s realitou nic společného (natož s principem). Proudy jsou v unixových systémech používány jak démony, tak textovými a také grafickými aplikacemi. Neodstraňujte obsah jen proto, že o něčem nevíte nebo tvrdíte, že je to „pořád pravdou“. Není a nebude. Děkujeme. --Milan Keršláger (diskuse) 7. 6. 2016, 21:57 (CEST)[odpovědět]
Vážený pane Keršlágre, pokud si dobře vzpomínám, původně jste mě upozornil, že standardní proudy se užívají i v desktopových aplikacích (a to hojně). To jsem přijal, dokonce jsem Vám poděkoval za to, že jste mi rozšířil obzory, a článek jsem dle toho upravil. Pak už tam bylo jen to, že v textovém rozhraní jsou proudy nápadnější. (To necítíte ten rozdíl?) To je můj názor, byla to oprava, a to, že Vy tento názor nesdílíte, zjišťuji právě až z Vaší poslední repliky (nebo si tedy nevzpomínám, celou historii naší konverzace jsem líný si přečíst). Wikipedie si hluboce vážím, a velmi rád svůj názor na podobu článku podřídím většině. Je to jen nedorozumění. Také bych rád zdůraznil, že na Wikipedii nemám žádná zvláštní práva, zatímco z charakteru Vašeho textu by se dalo soudit, že je jen a jen na mně, jak článek bude vypadat (můžete mi to přece přepsat). Pravdou ale je, že sem jste mi napsal jediný Vy. Chci náš spor urovnat, ale přeci jen si myslím, že v článku o standardních proudech by textové rozhraní mělo mít vyšší postavení než grafické. Je to z toho důvodu, že když to budu někomu vysvětlovat (třeba jako učitel ve škole), tak začnu u toho textového rozhraní. I kdybyste tento argument nepřijal — tvrdil, že článek na Wikipedii nemá odpovídat formě školního výkladu —, obhájit se to dá i historicky — nejprve existovalo textové rozhraní, a už tenkrát v něm byly standardní proudy; kdo si ten článek přečte pozorně celý, ten si přece nemůže myslet, že v grafickém rozhraní se standardní proudy používají jen okrajově. Mimochodem, používají se podle Vás standardní proudy v grafickém rozhraní zcela běžně i v případě aplikací pro MS Windows (Win32 API) nebo v případě .NET? (To je otázka, prosím o odpověď). Mohu Vás tedy znovu poprosit o to, abyste označil přesně ty formulace v textu, které Vám vadí? (Když jsem žádal o další příklady, nemyslel jsem z praxe, ale věty v článku, které Vám leží v žaludku.) Ve smyslu obsahových editací jsem na Wikipedii začal být aktivní teprve nedávno, tak mi, prosím, odpusťte mé „dětské nemoci“. Spousta věcí, které na Wikipedii sepisuji, znám z praxe. Není v mých silách doložit každý údaj. Ovšem články na Wikipedii (jiných autorů) takový charakter mají, takže si v tom dovolím pokračovat; i v psaní takto „nekvalitních“ (neozdrojovaných) děl vidím smysl, a ostatně, Wikipedie není dílem jednoho člověka, takže tam ty zdroje klidně někdo může doplnit za mě (zatímco já budu dlouhé hodiny ladit obsah a formu). Účet už jsem začal používat (JackalND), takže jistě nemůžete říci, že Vás ignoruji. Wikipedii chválím, kudy chodím, zejména úroveň řešení sporů na ní, tak Vás žádám, abyste se choval tak, abych svůj názor nezměnil k horšímu. Děkuji.
--89.29.20.218 9. 6. 2016, 12:30 (CEST)[odpovědět]

Neodstraňujte relevantní odkazy[editovat zdroj]

Při editacích prosím neodstraňujte odkazy na články, které sice v češtině neexistují, ale existují v angličtině (zde na Ahead-of-time compilation), viz zde. Červený odkaz pak může někoho ponouknout k tomu, aby český článek napsal. Děkuji. --Milan Keršláger (diskuse) 7. 6. 2016, 21:53 (CEST)[odpovědět]

Beru na vědomí. (Pokud mi to unikne, tak to bude nechtěně.)
--89.29.20.218 9. 6. 2016, 12:32 (CEST)[odpovědět]

topologický prostor[editovat zdroj]

Tohle nebyla oprava překlepu ani sazby. --Tchoř (diskuse) 1. 10. 2016, 13:09 (CEST)[odpovědět]

@Tchoř: A pro takové úpravy také existuje nějaké jedno pevné (hromadné) slovo do „shrnutí editace“, nebo se takové změny už musí shrnovat individuálně? A mohlo by to být označeno jako „malá editace“?
O zařazení té úpravy bych se ale přece jen přel, jelikož dle mě na významu nic nezměnila, jen vylepšila formulaci (matematika je zobecněním už sama o sobě; „matematicky zobecňuje“ -> „matematicky popisuje“ -> „formalizuje“; je to asi jako „protokol HTTP“ -> „HTTP“).
--89.29.20.218 1. 10. 2016, 17:44 (CEST)[odpovědět]
Jak „pevné“? Do shrnutí editace se má prostě napsat, co je podstatou změny. V tomhle případě třeba to „vylepšení formulace“.
Aha, já jsem se asi vyjádřil moc nejasně. Šlo mi o to, že shrnutí editace neodpovídalo editaci. Slovo „typo“ znamená překlep, i když mohlo by to odkazovat i k typografii v širším významu.--Tchoř (diskuse) 1. 10. 2016, 18:18 (CEST)[odpovědět]
@Tchoř: Ad „pevné“: Jako konstantní řetězec (např. „typo“, „stylistická úprava“, „wikifikace“), který je při dané kategorii úpravy nezávislý na měněné části textu; opakem by byla např. shrnutí „Vhodnější je formalizuje než popisuje.“ a „Věta o konkrétním významném použití v archeologii dle konvencí Wikipedie nepatří do prvního odstavce.“ Jinými slovy, ptal jsem se na něco jako údaj v prvním sloupci této tabulky, který by hromadně adresoval změny takového charakteru.
Ad „typo“: Původně byl úspěch, že se správce podařilo mě přesvědčit, abych shrnutí editace vůbec vyplňoval (důkazy jsou v textu diskuze výše), a bylo mi tehdy sděleno, že postačí, když budu všechny své drobné (gramatické a stylistické) úpravy, které nemění význam, shrnovat jako „typo“ (s vymýšlením shrnutí nějaká práce je). Též mi tehdy bylo vysvětlováno, že je to kvůli ulehčení kontrolování změn. Možná by mi pomohlo, kdybych pochopil, jakým způsobem se změny kontrolují (dokázal bych shrnutí psát účelně, a to aniž bych se u toho značně vysílil; když jsem dříve pracoval jako vývojář SW, také jsem si s kolegou takové věci ujasňoval).
--89.29.20.218 1. 10. 2016, 18:41 (CEST)[odpovědět]
Konkrétně úprava článku topologický prostor asi přitáhla mou pozornost jednak tím, že celková bilance -11 odebraných bajtů byla podezřele mnoho na opravu překlepu, jednak tím, že úpravu provedl neregistrovaný uživatel. Tak jsem se šel podívat, oč jde, a zjistil jsem, že skutečně nešlo o opravu překlepu. A šel jsem Vás upozornit, abyste vyplňoval shrnutí pravdivě.
Samozřejmě, ono vyplnění shrnutí nějaká práce je. Ale je to práce jednoho člověka a ušetří práci všem lidem, kteří změny log čtou. Trocha práce navíc je prostě režií související s tím, že Wikipedie vzniká jako komunitní dílo.
A taky ušetříte ostatním čas, když budete editovat jako registrovaný. Ale k tomu Vás nikdo nutit nebude, to je jen na Vás. --Tchoř (diskuse) 1. 10. 2016, 19:59 (CEST)[odpovědět]
@Tchoř: Když dovolíte, pane kolego (správci Wikipedie z definice nejsou řadovým uživatelům nadřazení), já účet mám (Wikipedista:JackalND), ale používám jej jenom k rozsáhlým editacím, nebo když už jsem přihlášen. Jinak používám anonymní režim prohlížení webových stránek (asi mám jistou formu fobie) a přišlo mi nerentabilní (poměr úsilí/přínos) se kvůli každému překlepu přihlašovat (i když mohu důvodně předpokládat, že brzy narazím na další), ale když teď vím, že to smysl má, budu tak činit; jak jsem již dříve uvedl, Wikipedii mám v hluboké úctě (opravdu v tom není žádná ironie). Uzavírám, že dosud jsem si myslel, že jako „typo“ mohu označit úpravu libovolného počtu překlepů (v jedné editaci; ale uznávám, že na „/* top */ typo“ to hodně je).
--89.29.20.218 1. 10. 2016, 23:03 (CEST)[odpovědět]

Věrohodnost[editovat zdroj]

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku Věrohodnost. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --Perid (diskuse) 31. 12. 2016, 20:10 (CET)[odpovědět]

Dobrý den, díky moc za doplnění článku! Upozornění o odloženém smazání jsem odstranil. Ještě budou potřeba doplnit kategorie, ale to je maličkost a podívám se na to za Vás! Ještě jednou díky za důležitý článek. Zdraví a na další se těší --Martin Urbanec (diskuse) 31. 12. 2016, 20:37 (CET)[odpovědět]

Dobré jméno[editovat zdroj]

Děkuji Vám za informace v článku Dobré jméno. Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavek na ověřitelnost. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby bylo možné jej označit jako plnohodnotný článek. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po 14 dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --Mario7 (diskuse) 1. 1. 2017, 04:09 (CET)[odpovědět]

Ověřitelnost[editovat zdroj]

Dobrý den, k článkům Věrohodnost, Dobré jméno, Ochota, Ponížení a editacím v článcích Důstojnost, Čest, Trojčlenka a Důvěra, dovoluji si upozornit na zdejší pravidla WP:OV, WP:VZ, WP:ŽVV a WP:CWN. Mohu se zeptat, z čeho vycházíte při psaní Vašich textů? --Mario7 (diskuse) 1. 1. 2017, 04:25 (CET)[odpovědět]

@Mario7: Jsem si vědom existence pravidel Wikipedie jako ověřitelnost, žádný vlastní výzkum apod., ne však jejich doslovného znění, ovšem vzhledem k tomu, že editace na Wikipedii jsou přístupné bez prokázání znalosti jejích pravidel, mám za to, že wikipedista je nemusí znát, aby mohl editovat. Také si myslím, že je menší zlo napsat něco špatně a nechat si úpravu revertovat, než nenapsat nic; dokonce jsem se setkal s textem, který začátečníky (za začátečníka už se nepovažuji) ponoukal k tomu, aby hlavně začali. Pakliže bych pravidla měl studovat do hloubky, neměl bych na psaní čas. Určitě se neurazím, když do mého textu někdo zasáhne; rozšířit text nebo doplnit zdroje je ovšem jednodušší než napsat první verzi (troufám si tvrdit). Mé úpravy jsou mimoto velice často jen stylistickým přepracováním (encyklopedický styl). Při zvážení všech pro a proti se domnívám, že má zdejší aktivita, již napadáte, je žádoucí; včerejšího dne jsem rovněž své text začal označovat makry {{doplnit zdroje}} a {{neověřeno}}. Je mi líto, ale ve větším rozsahu Wikipedii nemohu pomoci (nevím o tom, že by existovala nějaká přípravná „větev“ článků). Málem jsem zamluvil původní otázku: Jako zdroje používám pouze své vlastní povědomí (předpokládám, že tím potvrzuji Vaši domněnku); jsou to asi takové informace, jaké je zapotřebí k přijetí do studijního programu na vysoké škole (kdo složil nějakou známou operu, jak se přezdívá české fotbalové reprezentaci do 21 let, v jaké části lidského mozku je emoční centrum, kdo z vyjmenovaných osob byl předsedou vlády v Protektorátu Čechy a Morava apod.). Byla-li by má současná aktivita vyhodnocena jako nežádoucí, nebudu se vnucovat. Domnívám se však, že by to nebylo šťastné. Pokud bychom chtěli do důsledků rozporovat každé tvrzení třeba u softwarové roury, stálo by nás to spoustu sil a výsledek by našemu společnému úsilí neodpovídal (podle mě; Wikipedie má sloužit nějakému účelu, a ten by (z velké části) nebyl naplněn); vedle dvou kohoutů na jednom smetišti jedno rčení říká, že do společnosti se má vždy zvát nejvýše jeden zástupce jednoho oboru; pravidla Wikipedie jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem; omlouvám se, ale toho bych se nechtěl účastnit; obávám se, že takovým přístupem by vůbec nebylo možné zkoušet ve škole (jelikož to také podléhá právu). Očekávám Vaše rozhřešení, příp. návod, jak v objemu úsilí, které jsem Wikipedii ochoten obětovat, mohu postupovat lépe.
--89.29.20.218 1. 1. 2017, 11:47 (CET)[odpovědět]
--89.29.20.218 1. 1. 2017, 11:58 (CET)[odpovědět]
@Mario7: Ještě taková věc: Když napíši o lidské důstojnosti se často hovoří v souvislosti s (něčím), tak bychom mohli licitovat, jestli je to opravdu „často“. To ode mě ale vůbec nebylo takto doslova myšleno, to byl slovní obrat. Správně by to mělo být o lidské důstojnosti lze hovořit v souvislosti s (něčím), ale to by pak každý článek vypadal jak výstup ze stroje, nebyl by čtivý (to sice asi není podmínkou ani pravidlem Wikipedii, přesto si však myslím, že to je vítaná vlastnost). A promiňte, „kompliment“ Vám vrátím: Jakou mezi ostatními správci máte podporu pro napadení mého chování (mohu-li to tak napsat)? (Stačí napsat procento.)
--89.29.20.218 1. 1. 2017, 12:12 (CET)[odpovědět]
@Mario7: A zeptal bych se: Vy, vážený pane správce, poučte mě, jak je to, když některé informace z knihy Jádro systému Windows mého známého Martina Drába budeme chtít přenést na Wikipedii. Martin tuto knihu psal, především na základě vlastního výzkumu a jediného zdroje (web „Windows Internals“) asi rok; v pramenech k takovým věcem není vůbec žádnou výjimkou, že zdroje se vzájemně rozcházejí (spíše v té nedostatečnosti, kterou slova a věty mají a technicky jsou schopny unést o realitě, lze spatřit vícero možných pochopení; podle A. Einsteina je ve srovnání s objektivní realitou naše věda dětinská a prostá, ale přece je tím nejlepším, co vůbec máme); proto ten vlastní výzkum. Chápu to správně, že je to tak, že Martin sám to přepsat nemůže, protože je to jeho vlastní výzkum, ale já to od něho na Wikipedii opsat mohu? Pak bychom na Wikipedii nemohli prezentovat některé velmi podrobné technické informace.
--89.29.20.218 1. 1. 2017, 12:40 (CET)[odpovědět]
Položil jsem Vám dotaz, toť vše. Myslím, že není třeba reagovat přepjatě a mluvit hned o napadání, urážet se atd. Aby bylo jasno, mně osobně se Vaše texty docela líbí a zdá se mi, že „mají hlavu a patu“ a nehodlám je proto nikterak krátit, upravovat nebo olepovat šablonami {{Fakt}}. Na druhé straně to neznamená, že jsou v souladu se zdejšími pravidly. Nezlobte se, ale například přidávání nového textu naplňujícího znění šablony {{Vlastní výzkum}} společně s touto šablonou mi přišlo velice neobvyklé a jdoucí přímo proti smyslu této šablony, která má naopak vést k redukci podobných textů. V jednom ze základních pilířů Wikipedie se můžete dočíst: „články nesmí obsahovat žádný vlastní výzkum autorů a měly by být založené na přesných, ověřitelných údajích. Wikipedie tedy neslouží ke zveřejňování vlastních názorů nebo zážitků“. Nuže, nehodlám Vás nikterak brzdit v rozletu, ale vycházení ze zdrojů (alespoň v nějaké elementární míře) nemůže Wikipedii uškodit, a to ani u abstraktních pojmů úzce souvisejících s psychologií. K názoru, že „je menší zlo napsat něco špatně a nechat si úpravu revertovat, než nenapsat nic“ bych napsal jenom to, že je to velice, velice diskutabilní :).
K závěrečnému dotazu, většina zdrojů (knih, vědeckých prací, článků) vzniká na základě vlastního výzkumu autora, což je naprosto normální. Když je autorova práce publikována, pak se pro Wikipedii stává věrohodným zdrojem, protože se počítá s tím, že obsah práce prošel nějakým procesem kontroly (recenzent, lektor, vedoucí kvalifikační práce, vědecká rada časopisu) a práci tedy lze citovat. Do té doby informace nicméně nejsou ověřitelné a jsou tedy vlastním výzkumem, jenž je na Wikipedii zapovězen.
Mohu to uvést na Vašem příkladu. Osobní zkušenosti nějakého neznámého Martina Drába nejsou pro WP relevantní a i pokud by byly správné, byly by kvalifikovány jako vlastní výzkum. Naproti tomu výsledky odborníka na jádro Windows Martina Drába, navíc publikované v knize vydané v renomovaném nakladatelství, jsou pro WP maximálně relevantní, navíc jsou věrohodné a ověřitelné.
O filosofii vědy bychom mohli diskutovat docela dlouho :). Zdraví --Mario7 (diskuse) 1. 1. 2017, 21:26 (CET)[odpovědět]
Nedá mi to a doplním kolegu, i když kratším vyjádřením. Domnívám se, že stačí, pokud je údaj v některém z věrohodných zdrojů (jak kolega uvedl, kniha vydaná renomovaným nakladatelstvím takovým zdrojem bezesporu je). Tedy pokud je informace napřed v tomto zdroji a potom s odvoláním na tento zdroj ve Wikipedii, je to v pořádku, pokud je ovšem informace jen na Wikipedii, jedná se o vlastní výzkum.
Můžu uvést knižní analogii. Informace o jádru systému Windows publikovaná v generální encyklopedii (předpokládejme, že takové encyklopedie citují své zdroje) následuje informaci publikovanou v knize Jádro systému Windows od Martina Drába, nikoliv naopak. Stejné zásady se drží i Wikipedie.
Závěrem dodám, že ani já Vaše texty nechci nikterak shazovat anebo krátit, jen poskytovat rady, jak tyto články zlepšit (protože dokonalý článek, stejně jako dokonalý člověk, neexistuje). S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 1. 1. 2017, 21:34 (CET)[odpovědět]
@Mario7, Martin Urbanec: V prvé řadě díky za informace. Já jsem se (v pravém slova smyslu) neurazil, jen se mi to zdálo přísné (to plyne i ze strohosti) a myslím si, že bylo poměrně zřejmé, že jsem to sepsal „z voleje“. Co se týče souvisejících pravidel, promiňte, že jsem je nečetl slovo od slova nikdy a teď vůbec, ale přece jenom si myslím, že se hodí spíše pro situace, kdy se třeba neplánovaně sejde prezident s premiérem a je třeba doložit datum a čas schůzky. Pro abstraktní filosofické nebo psychologické pojmy taková pravidla dle mé intuice zavedena nebyla (a to potvrzují i slova jednoho z vás — správců). Pro takové podle mě platí, že je jednoduché jejich správnost ověřit, ale těžké napsat. Já jsem Wikipedii přitom chtěl pomoci tak, že si dám práci s vypipláním té definice. Vůbec bych si nedovolil si text nárokovat jako svůj, neurazilo by mě to; chtěl jsem především přispět svou troškou, poskytnout „kmen“ pro další rozvoj (jako se to stalo v článku Dobré jméno; méně patrně také v článcích Diskrétní matematika a Výpočetní technika). S těmi makry oslabujícími věrohodnost tomu rozumím; začal jsem je používat včera a nadužívat. Chápu správně, že když teď budu chtít napsat články Hrdost a Poučení a rozšířit článek Arogance, a to v duchu vytvoření článků Ochota nebo Věrohodnost a rozšíření článků Čest, Důstojnost nebo Důvěra, vůbec žádné takové makro tam nemusím, a spíše ani nemám dát?
V minulosti jsem značně rozšířil článek Repozitář (verzování), zdroje jsem neuvedl, a nikdo mě kvůli tomu vůbec neoslovil. Nedokáži si ale představit, jak bych tam obhajoval každou větu. Jsou prameny ke Gitu, prameny k SVN, CVS nebo Mercurialu, ale když není žádná souhrnná publikace (předpokládejme), tak správně, striktně dle pravidel Wikipedie nebudu moci napsat článek o tom, co všechny tyto a jim podobné systémy mají společné? Já bych se toho zase tak úplně nedržel, protože kdo jenom opisuje, tématu ještě nerozumí; je třeba si to v hlavě srovnat, a pak převyprávět svými slovy.
S knihou vydanou renomovaným nakladatelstvím se mi to zdá rozumné. Vtipné je na tom to, že v knize Jádro systému Windows, na jejíž tvorbě jsem se vůbec nepodílel, jsem našel několik drobných (ale věcných) chyb, které autor uznal… ale dalo by se to samozřejmě řešit, kupř. webovou stránkou knihy.
Ve věci toho, zda je lepší napsat něco než nic, jsem to samozřejmě myslel tak, že ne na úrovni spamu — v objemu, který evidentně neobtěžuje. Vzhledem k rychlosti kontrol posledních změn si však nedokáži představit, jaký jiný problém by mohl nastat (snad tedy kromě vytížení správců diskutováním o validitě).
Pokud jde o trojčlenku, tak tam je diskuse podle mě zbytečná, protože matematika nezažívá spory o správnost svých témat. Kdybych chtěl popsat podobnou technickou věc, kupř. klopné sekvenční obvody TTL, pomohl bych si podobnou fabulací, kterou bych ale přímo odnikud neopsal; je to tak nepraktická věc, že o tom snad ani není „moderní“, souhrnná publikace neexistuje a vysokoškolská skripta se v tom tak podrobně, aby to pěkně vysvětlila, nenimrají (a studenti se to pak naučí tak, že to zapomenou; mimochodem, když jsem zmínil publikaci Jádro systému Windows, autor údajně obsah musel zkracovat; tím spíše v publikaci vydané renomovaným nakladatelstvím nenajdu tak košatý výklad, jaký bych chtěl odevzdat sem (a jaký je podle mě žádoucí pro pochopení)).
--89.29.20.218 1. 1. 2017, 23:04 (CET)[odpovědět]
Jasně, rozumím. Viz třeba článek Ponížení, když si jej pozorně přečtu, myslím, že jste to „vypiplal“ velice hezky. Mám poměrně blízko k filosofii, psychologii i sociologii, dost dobře tomu rozumím, myslím, že je to všechno správně a taky se mi to líbí, mým cílem nicméně bylo, aby se čtenář Wikipedie nemohl v duchu zeptat, a na to jako přišli jak? :). Ještě jednou zdůrazňuji, že jsem Vás nechtěl nikterak znechutit a šlo mi pouze o ověřitelnost encyklopedických informací.
Co se týče těch plánovaných editací, pokud texty nebudou zdrojovány, vhodnou šablonu bych rozhodně použil. Mimochodem, článek Dobré jméno jsem málinko doplnil, ozdrojoval a odstranil jsem urgentní šablonu. Ať se tedy daří v další tvorbě, zdraví --Mario7 (diskuse) 1. 1. 2017, 23:34 (CET)[odpovědět]
@Mario7: V pořádku. Děkuji za spolupráci.
--89.29.20.218 2. 1. 2017, 05:52 (CET)[odpovědět]

Diplomovaní psychologové mezi wikipedisty[editovat zdroj]

@Mario7: Dobrý den, pane kolego (správci Wikipedie jsou rovni běžným uživatelům). Působíte zde evidentně dlouho. Chci se Vás proto zeptat, zda nevíte, jestli někdo z wikipedistů, kteří asi všichni ctí rovný a neomezený přístup k informacím, není diplomovaný psycholog. Rád bych se totiž dostal k těmto materiálům, které jsou chráněny. Děkuji.

--89.29.20.218 6. 1. 2017, 12:45 (CET)[odpovědět]

Zdravím, kolego, bohužel ne. Kdybych věděl, poradil bych, ale opravdu nevím :(. --Mario7 (diskuse) 6. 1. 2017, 21:56 (CET)[odpovědět]

Když wikipedista nespolupracuje[editovat zdroj]

@Mario7, Martin Urbanec: Pánové správcové, mohli byste mi, prosím, poradit, jaký je oficiální nebo doporučený další postup, když wikipedista nereaguje na mou připomínku nebo výzvu (v tomto případě po revertu mého přepracování úvodu článku)? Děkuji.

--89.29.20.218 7. 1. 2017, 13:41 (CET)[odpovědět]

Dobrý den, vážený kolego. Existuje několik způsobů. Buď mu můžete napsat znovu, nebo můžete text přepracovat sám, nebo můžete napsat jinému kolegovi, který se v tématu orientuje. Každopádně ping pomocí šablony Re ne vždy funguje, takže je možné, že nedošel anebo je možné, že omylem odklikl bez reakce. --Martin Urbanec (diskuse) 7. 1. 2017, 13:51 (CET)[odpovědět]