Diskuse:Španělsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Celkově zpochybněná historie[editovat zdroj]

Pohádkový styl, obrovské díry, nepřesnosti, nevhodné výrazy (Španělsko pro Pyrenejský poloostrov za Římské říše, Španělské království pro chalífát Cordobský, reconqista shrnutá do oddílu 1492 jako iniciovaná a vedená římskokatolickou církví (začala přitom již v první polovině 8. století), do textu vmíchány věci, které IMHO tam příliš nepatří (Mongolové v Bagdádu dávno poté, co se Cordobský chalifát od moteřské arabské říše odtrhl, navíc v nesmylném časovém sledu), Kolubus byl vyslán do Indie, ne na průzkum Atlantského oceánu, tvrzení že Kolombus prozkoumal S. i J. Ameriku je dost odvážné, pro popis 19. až 21. století prostě už ani nenacházím slušných slov (zejména pokud jde o záměnu ETY s Al Kájdou)... Cinik 20:05, 12. 2. 2006 (UTC)

celkově s tím souhlasím, akorát s tím Kolumbusem je to tak na půl. Tam je to slovíčkaření o to, jestli objevení břehů jižní a severní Ameriky je i jejich prozkoumání a nebo ne, ale je fakt, že z formulace to vypadá, že jí prolezl sem a tam :-) --Chmee2 20:16, 12. 2. 2006 (UTC)
Ciniku, jak jsem Vám a Vaší vznešenosti už psal, vidíte li nepřesnosti, snažte se je opravit ... nechápu proč se zde hádat, když máte šanci a jistě i sílu a znalosti na opravu ... tak msěle do toho--frettie.net 01:23, 13. 2. 2006 (UTC)

16.století je samozřejmě potřeba napsat úplně jinak. Nešlo tam jenom o KOlumba (ten se plavil hlavně koncem 15.století), ale především o nástup Habsburků a o tak významné pánym jako byli Karel V. (I.) a Filip II. Di --84.42.165.25 08:53, 13. 2. 2006 (UTC)

Tak edtujte :)--frettie.net 06:38, 8. 6. 2006 (UTC)

Musím říct, že na tak rozsáhlý úsek o historii Španělska jsem se toho moc nedověděl, ba co víc, leckdy jsem měl obtíž pochopit co tím chtěl autor říci.--Juan de Vojníkov 13:58, 22. 9. 2006 (UTC)

Nejvyšší bod[editovat zdroj]

Nebylo by vhodné v infoboxu napsat do kolonky nejvyšší bod k tomu Mulhacénu ještě Pico de Teide? Mulhacén je možná nejvyšší horou Španělska na pevnině, ale když ke Španělsku počítáme Kanárské ostrovy, je nejvyšší Pico de Teide na ostrově Tenerife (měří 3718m). --Jirka 9:11 20:32, 22. 3. 2006 (UTC)

Kastolská města[editovat zdroj]

V oddíle Španělsko za vlády Habsburků v 16. - 17.století jsou uvedená „kastolská města“. Není to překladatelský bug?--Juan de Vojníkov 13:51, 22. 9. 2006 (UTC)

Co to je 'latolisku'?[editovat zdroj]

Dobrý den, někde jsem narazil na slovo 'latolisku', ale pořád se mi nedaří přijít na jeho význam. Na internetu jsem ho sice nalezl mnohokrát, ale pokaždé ve stejném kontextu přejatém z Wikipedie. Nejedná se náhodou o přepis? Třeba slovo 'katolictví', ač dost jiné, by se významově hodilo. Jan Molnár

Španělština vs. další úřední jazyky[editovat zdroj]

Mám v plánu postupně zakládat alespoň stručné články o španělských provinciích, jakož i jejich kategorie. Zatímco jednotlivé stránky lze přesouvat bez problémů, u kategorií je to velmi pracné. Proto považuji za vhodné dohodnout se, zda používat všechny názvy španělské, nebo: v Galicii galicijské, v Baskicku baskické, v Katalánsku katalánské. Sám jsem pro druhou možnost; praktikuje to tak i většina ostatních jazykových verzí Wikipedie (byť tato většina není nijak drtivá).

Prozatím je zde spíše nepořádek (např. v Kataláně Gerona x Lleida). Pro úplnost – problém se týká těchto provincií:

  • A Coruña / La Coruña
  • Ourense / Orense
  • Gipuzkoa / Guipúzcoa
  • Bizkaia / Vizcaya
  • Araba / Álava
  • Girona / Gerona
  • Lleida / Lérida

-- 20. 9. 2008, 17:25 (UTC)

Souhlasím s kategorizací podle španělských názvů. --Majkl.tenkrat ¿Dígame? 23. 9. 2008, 18:59 (UTC)

Možná jsem se vyjádřil nepřesně, chtěl jsem zavést kategorie provincií podle místních jazyků (Ourense, Gipuzkoa atd.) Další možností je mít kategorie španělské a názvy místní (např. Ourense v kategorii Provincie Orense). Názvy měst by měly být v místním jazyce, snad kromě Bilbaa, Guerniky, San Sebastiánu a Vitorie, popř. celé provincie Alava, která je převážně španělskojazyčná. Vizte např. [1], [2]. Smířím se i s případným opakem, jde o to se dohodnout na pravidle. -- 24. 9. 2008, 18:47 (UTC)

Zatímco jsem cestoval do provincie A Coruña, založil Vrba kategorii provincie Ourense. Teno název je tu mimochodem používán i španělskojazyčnými novimami apod. Čili pokud se nespustí protesty a až najdu čas (což jistě nebude hned), přistoupím k tvorbě článků a kategorií + jejich reorganizaci. -- 29. 9. 2008, 15:54 (UTC)

Další informace k názvům zde. --Mychajlo 19. 11. 2008, 18:13 (UTC)

Languages map[editovat zdroj]

The legend of the linguistic map of Spain is outdated. Could you please update it? Thanks --FogueraC (diskuse) 7. 7. 2019, 11:47 (CEST)

Příspěvek do uzavřené encyklopedie, kterou mohou editovat jen nadřazenci[editovat zdroj]

Kuchyně[editovat zdroj]

Gastronomické zvyklosti ve Španělsku jsou trochu jiné než ve střední Evropě. Především oběd se podává až mezi 13:30-16:00, večeře pak po 21. hodině. Jako v jiných středomořských zemích je ve stravě hodně zeleniny a typické jsou saláty. Nikdy v nich nechybí olivový olej - Španělsko je jeho největším producentem i konzumentem na světě.

Nejznámějším a nejrozšířenějším španělským jídlem je paella, rýžové jídlo se šafránem, grilovanou zeleninou a masem, obvykle králičím nebo kuřecím, existují ale i variace s mořskými plody či šneky. Paella se připravuje na veliké pánvi, často pod širým nebem, například na různých slavnostech. Tradice říká, že má kořeny ve Valencii. Dalším typicky španělským jídlem je studená rajčatová polévka gazpacho a také tortilla espaňol, neboli omeleta ze syrových brambor, vajec a cibule. Španělská tortilla se připravuje na oleji ve speciální dvojpánvi, která vytvaruje tortillu do výšky 2–3 cm. Velmi oblíbené jsou také ryby na všechny způsoby, k typickým jídlům patří například bacalao, neboli treska, která se nasolí, nechá se takto vysušit a před vařením se znovu namáčí. Existuje i řada slavných krajových specialit. Galicie dala Pyrenejskému poloostrovu pokrm calderada de pescado, z ryb a zeleniny, ochucených mj. šafránem a vavřínem. Asturie je zase známa masovou pochoutkou fabada asturiana, z bílých fazolí, vepřového jelita, chorizu a slaniny.[1]

Oblíbenou lahůdkou je jamón serrano, sušená šunka podobná parmské. Španělé takto suší i jiné vepřové produkty, obecně se nazývají charcutería. Tradiční jsou jednohubky zvané tapas podávané před jídlem. Ze sladkých dezertů jsou typické dlouhé (a značně mastné) koblihy churros con chocolate, koláč z křehkého nekvašeného těsta zvaný flan nebo mandlová nebo oříšková pasta s medem a skořicí zvaná turron.

Španělé jako jiné středomořské národy rádi pijí a pěstují víno, například ve variantě tinto de verano (koktejl vína s citronádou zvanou La Casera) nebo v podobě šumivého katalánského vína Cava, připomínajícím šampaňské, či andaluského dezertního vína Sherry (jerez). Mají ale rádi i punč sangríi.[2]