Dimitrije Tucović

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dimitrije Tucović
Dimitrije tucovic.jpg
Narození 13. května 1881
Gostilje
Úmrtí listopad 1914 (ve věku 33 let)
Ćelije
Místo pohřbení Novo groblje
Národnost Srbové
Alma mater Právnická fakulta univerzity Bělehrad
Zaměstnavatelé Borba
Radničke novine
Politická strana Serbian Social Democratic Party (od 1903)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dimitrije "Mita" Tucović (srbsky Димитрије Туцовић, [dimǐtrije tûːtsoʋitɕ] IPA, 13. května 1881 Gostilje – listopad 1914) byl srbský publicista, politický vůdce a teoretik socialistického hnutí.

Tucović byl bojovníkem za lidská práva, práva pracujících, rovnost žen, všeobecné volební právo, za sociální spravedlnost a občanské svobody v tehdejším Srbském království. Jeho odkaz byl oslavován již v komunistické Jugoslávii, ale jeho myšlenky zůstávají hodnotami i v současném Srbsku.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Dimitrije Tucović byl stoupencem socialistické myšlenky, už když přišel do Bělehradu v roce 1899, aby dokončil střední školu. Velký vliv na něj měl Radovan Dragović, se kterým spolupracoval při propagaci společných idejí. Když v roce 1901 vznikla Bělehradská společnost který byl na něj velký vliv. V roce 1901, kdy bylo založeno Bělehradské dělnické družstvo, byl jedním z jeho vůdců.

V roce 1902 uspořádal studentské demonstrace proti Nikolovi Pašićovi. Vedl také březnové demonstrace proti králi Alexandru Obrenovićovi. Následně ale byl donucen do Zemunu, které tehdy patřilo sousednímu Rakousku-Uhersku, a potom do Vídně.

Dělnický list Radničke novine z roku 1897.

Po májovém převratu v roce 1903 byla 2. srpna stejného roku založena sociálně-demokratická strana (SSDP), v jejímž čele stáli například Tucović a Dragiša Lapčević. Tucović se stal redaktorem jejích novin, nazvaných Radničke novine. Od následujícího roku se ale Tucović rozešel s levým křídlem strany a byl zastáncem odlišných postojů, označovaných za pravicově-oportunistické.

V roce 1906 dokončil studia práv na Bělehradské univerzitě, ale místo právní dráhy se stal tajemníkem SSDP.

V lednu 1910 uspořádal Tucović v Bělehradě první Balkánskou socialistickou konferenci, která chystala plány na vytvoření Balkánské federace.[2] Ve stejném roce se zúčastnil také zasedání Socialistické internacionály v Kodani, kde se zasadil o to, že i socialisté v dalších zemí včetně rakouských začali vnímat jako negativní národnostní otázku koloniální politiky Rakouska-Uherska po anexi Bosny a Hercegoviny.

V roce 1910 strana založila časopis Borba a Tucović se stal jeho editorem. 

Po vypuknutí Balkánské války v roce 1912 byl povolán do srbské armády a zúčastnil se tažení do Albánie. Tam byl svědkem válečných zločinů proti civilnímu obyvatelstvu, o kterých pravidelně referovaly Radničke novine,[3] a to včetně masakru Albánců po srbském dobytí Kosova z turecké moci.

Kapitán Dimitrije Tucović

Po návratu z války napsal knihu Srbsko a Albánie: Příspěvek ke kritice dobyvatelské politiky srbské buržoazie.[4]

Zemřel na bojišti v první světové války jako člen moravské divize v listopadu 1914 v Bitvě na Kolubaře.

Tucovićovu památku připomíná mnoho různých míst v zemích bývalé Jugoslávie, např. ulice ve Skopje, Užici, Bělehradě, Kragujevaci a jinde. Jeho jméno neslo také náměstí Slavija v Bělehradě, kde se nachází jeho socha.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dimitrije Tucović na anglické Wikipedii.

  1. Čuli ste za njega, a znate li ko je on? Dimitrije Tucović, čovek koji je kritikovao Srbe zbog zločina nad Albancima!. Telegraf [online]. 2014-11-20 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. (srbsky) 
  2. Nova enciklopedija. Svazek 2. Beograd: Vuk Karadžić – Larousse, 1978. Kapitola Dimitrije Tucović. 
  3. Tucovićevo pismo o zločinima srpske vojske nad Albancima Archivováno 17. 12. 2009 na Wayback Machine (srbsky)
  4. Review: “Serbia and Albania” by Dimitrije Tucovic. Labournet.net [online]. 2000-03-20 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GALLAGHER, T. The Balkans in the New Millennium: In the Shadow of War and Peace. [s.l.]: Routledge, 2006. ISBN 0-415-34940-0. (anglicky)