Dálnice A7, německy Bundesautobahn 7 (zkratka BAB 7), zkráceně Autobahn 7 (zkratka A7), je nejdelší německou dálnicí a se svými 963 kilometry i nejdelší dálnicí v Evropě. Dálnice půlí Německo téměř rovnoměrně mezi východem a západem. A7 začíná na severu, na státní hranici s Dánskem, odkud v Dánsku pokračuje jako součást evropské silnice E45. Na jihu A7 končí na hranici s Rakouskem. Dokončena byla v září roku 2009. Dálnice od severu prochází spolkovými zeměmi Šlesvicko-Holštýnsko, Hamburk, Dolní Sasko, Hesensko, Bavorsko, Bádensko-Württembersko a znovu Bavorsko.
První, 77 kilometrů dlouhý, úsek byl otevřen v roce 1937 a spojoval města Göttingen a Homberg. O rok později byla dálnice prodloužena o 28 kilometrů až po Hattenbach. V roce 1942 byl otevřen úsek Nörten-Harlenberg-Göttingen o délce 13,1 kilometrů. Zbytek dálnice byl dobudován v 60. a 70. letech.
Na severu země prochází dálnice spolkovou zemí Šlesvicko-Holštýnsko a kopíruje zde středověkou obchodní cestu vedoucí ze Skandinávie do Hamburku. V Hamburku je A7 vedena pod Labem tunelem ve čtyřech oddělených tubesech.
Ve vřesovišti v Lüneburgu jsou od sebe jednotlivé jízdní pásy nezvykle hodně vzdáleny.
Nedaleko města Hannoversch Münden překonává dálnice po mostě řeku Werru. Blízko u mostu se nachází vysokorychlostní trať ICE mezi Hannoverem a Würzburgem. Tento úsek je znám pro svůj dlouhý svah, na kterém jsou umístěna zařízení pro měření rychlosti. Po překročení Werry a ještě před městem Kassel následuje kopcovitý terén znamenající mnoho výjezdů a následných sjezdů z kopců. Motoristé ho proto nazývají Kasseler Berge. To bylo úmyslně součástí návrhu na vybudování dálnice. Bylo plánováno nabídnout motoristům "přitažlivou krajinu". Dálnice A7 není jedinou německou dálnicí, jenž je postupně z důvodu vysokého provozu rozšiřována, ale tento úsek dálnice je jeden z vůbec nejvíce používaných: je to jedna z pouze dvou dálnic spojujících sever a jih Německa, a také je součástí mála silnic, které spojují oblasti jako Frankfurt nad Mohanem s bývalým NDR a Berlínem. V důsledku toho je tato část dálnice jednou z nejvíce přetížených.
Výstavba jižní části dálnice byla v důsledku sporu mezi Bavorskem a spolkovou zemí Bádensko-Württembersko zdržena. Nicméně v roce 1969 se podařilo nalézt shodu, ale výstavba byla i přesto pozdržena až na počátek 80. let. Tentokrát z důvodu nedostatku financí. Poté, co se začalo se stavebními pracemi, výstavba probíhala neobvykle rychle. To i navzdory náročnému terénu na území pohoří Frankenhöhe a Švábské Alby. Ten si vyžádal výstavbu dvou tunelů a několika mostů.
1. září 2009 byl otevřen poslední, 15 kilometrů dlouhý, úsek dálnice mezi Nesselwangem a hranicí s Rakouskem a hraniční tunel poblíž Füssenu.