Botanický ústav Akademie věd České republiky
| Botanický ústav AV ČR, v. v. i. | |
|---|---|
 Zámek Průhonice od Podzámeckého rybníka | |
| Zkratka | BÚ AV ČR |
| Vznik | 1. ledna 1962 |
| Právní forma | veřejná výzkumná instituce |
| Sídlo | Zámek 1 252 43 Průhonice |
| Ředitel | doc. Ing. Jan Wild, Ph.D. |
| Mateřská organizace | Akademie věd České republiky |
| Oficiální web | www |
| ibot | |
| Datová schránka | 8nindrj |
| IČO | 67985939 (VR) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Botanický ústav AV ČR, v. v. i., je veřejná výzkumná instituce, součást Akademie věd České republiky.[1] Zabývá se vědeckým výzkumem vegetace na úrovni organizmů, populací, společenstev a ekosystémů. Jeho hlavním sídlem je Průhonický zámek v Průhonicích u Prahy. Součástí Botanického ústavu je také zámecký park Průhonice, který je jedním z nejvýznamnějších zámeckých parků v České republice, a odloučená vědecká pracoviště Botanického ústavu v Brně a Třeboni.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Počátky Botanického ústavu ČSAV spadají do roku 1954, kdy byla 1. ledna založena Geobotanická laboratoř ČSAV. Jejím vedoucím byl geobotanik Rudolf Mikyška. Botanický ústav ČSAV pak vznikl sloučením geobotanických laboratoří v Průhonicích a v Brně (založené v 1. dubna 1955), a sice k 1. lednu 1962. Prvním ředitelem botanického ústavu se stal Slavomil Hejný, který ústav řídil až do roku 1990. Od roku 1990 byli řediteli R. Neuhäusl (1990–1991), J. Štěpánek (1991–1995), F. Krahulec (1995–2003), J. Kirschner (2003–2012), M. Vosátka (2012–2017) a J. Wild (od 2017 dosud).[2]
V roce 1968 se součástí ústavu stala Botanická zahrada ČSAV, která v té době byla samostatným, počtem pracovníků srovnatelným ústavem. 1. července 1971 bylo v Třeboni založeno Hydrobotanické oddělení botanického ústavu, z jehož aktivit za přispění vědců jako Dagmar Dykyjová[3] vzešel návrh na ustanovení Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, která byla v roce 1977 zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO.[2]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]V současnosti má Botanický ústav okolo 300 zaměstnanců, z toho je více než 130 vědeckých pracovníků a stážistů. Velká část Botanického ústavu je soustředěna v Průhonicích. Nachází se zde většina vedení, správa parku, hlavní knihovna, velká část laboratoří, experimentální zahrada a větší část vědeckých oddělení. V Třeboni jsou dvě oddělení a laboratoř a v Brně také dvě oddělení. V ústavu pracují dvě výzkumná centra – Výzkumné centrum pro bioindikaci a revitalizaci a Centrum pro výzkum biodiverzity.[2]
Botanický ústav je zapojen do rámcových programů Evropské unie, podílí se na zpracování vegetační mapy Evropy, flóry světa a na průzkumu Antarktidy. Spolupracuje s řadou zahraničních institucí a s předními českými a slovenskými vysokými školami. Ústav má široké vědecké zázemí, které zahrnuje knihovnu, herbáře, experimentální zahradu, specializované laboratoře a dvě terénní stanice.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rejstřík veřejných výzkumných institucí. rvvi.msmt.cz [online]. [cit. 2020-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c Historie Botanického ústavu AV ČR, v. v. i. [online]. Botanický ústav AV ČR [cit. 2018-09-22]. Dostupné online.
- ↑ KVĚT, Jan. Dagmar Dykyjová (1914–2011), her life and work. Folia Geobotanica. 2016-09, roč. 51, čís. 3, s. 187–190. Dostupné online [cit. 2023-08-01]. ISSN 1211-9520. DOI 10.1007/s12224-016-9259-7. (anglicky)
