Dagmar Dykyjová
| RNDr. Dagmar Dykyjová, CSc. | |
|---|---|
| Narození | 12. dubna 1914 Česká Bělá  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 22. prosince 2011 (ve věku 97 let) Havlíčkův Brod  Česko |
| Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
| Obor | fyziologie rostlin |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dagmar Dykyjová roz. Sajfertová (12. dubna 1914 Česká Bělá – 22. prosince 2011 Havlíčkův Brod) byla česká vědkyně a botanička.
Život a vědecká dráha
[editovat | editovat zdroj]Dagmar Dykyjová se narodila v Česká Bělé. Středoškolské studium absolvovala v Praze, kam odešla i se svým bratrem Milošem Sajfertem. Po maturitě nastoupila na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a oblíbila si obor fyziologie rostlin. Jejími učiteli byl např. Bohumil Němec nebo Silvestr Prát. Promovala v roce 1938.[1]
Pracovala postupně jako výkonná redaktorka časopisu Vesmír, na Ústavu pro fyziologii a anatomii rostlin UK a Ústavu technologie uhlohydrátů na VUT v Brně. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracovala ve Výzkumném ústavu cukrovarnickém v Brně. Během války se provdala za chemika Jaroslava Dykyje. V roce 1944 se jim narodila dcera Anna. Poté nastoupila v roce 1947 jako vedoucí biolog výzkumného centra čs. chemického průmyslu v Ústí nad Labem. V roce 1949 se narodil syn Jan.
V roce 1954 se stala odbornou asistentkou na katedře fyziologie rostlin Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1962 vydala spolu s Rudolfem Dostálem významnou učebnici fyziologie rostlin pro zemědělské vysoké školy. Z politických důvodů musela z Univerzity Karlovy odejít a v letech 1956–1963 pracovala v Encyklopedickém institutu ČSAV na přípravě nové Československé encyklopedie. Podílela se na heslech biologické povahy v Příručním slovníku naučném (1962–1967).
V roce 1964 nastoupila Dagmar Dykyjová do Botanického ústavu ČSAV a na podnět ředitele Slavomila Hejného vytvořila detašovanou laboratoř v Třeboni. Posléze byla u vzniku Hydrobotanického oddělení Botanického ústavu ČSAV v Třeboni. Účastnila se Mezinárodního biologického programu (IBP).[2] Přispěla ke vzniku Biosférické rezervace Třeboňsko (1977) a chráněné krajinné oblasti Třeboňsko (1979).[3]
Od roku 1994 byla čestnou členkou České botanické společnosti. ČSAV jí udělila zlatou plaketu J. G. Mendela za zásluhy v biologických vědách. V roce 1996 obdržela Cenu ministra životního prostředí a v roce 2003 osobní poděkování svou činnost. V roce 2001 se stala doživotní čestnou členkou mezinárodní společnosti pro výzkum mokřadů (Society of Wetland Scientists, SWS).
Poslední léta svého života prožila s rodinou svého syna v rodném domě v České Bělé, který byl navrácen při restitucích.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DYKYJOVÁ, Dagmar. Ekologie středoevropských orchidejí. České Budějovice: Kopp, 2003. ISBN 80-7232-202-8.
- DYKYJOVÁ, Dagmar. Třeboňsko. Příroda a člověk v krajině pětilisté růže. Třeboň: Carpio, 2000. ISBN 80-901945-8-3.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KVĚT, Jan; HUSÁK, Š.; ADAMEC, L. Vzpomínka na RNDr. Dagmar Dykyjovou, CSc.. Zprávy České botanické společnosti [online]. 2012-12-01 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ KVĚT, Jan. Dagmar Dykyjová (1914–2011), her life and work. Folia Geobotanica. 2016-09, roč. 51, čís. 3, s. 187–190. Dostupné online [cit. 2023-08-01]. ISSN 1211-9520. DOI 10.1007/s12224-016-9259-7. (anglicky)
- ↑ V Třeboni vysadili kaštan na počest RNDr. Dykyjové :: Regiony 24.cz - Internetové zpravodajství ze všech regionů České republiky. www.regiony24.cz [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Živa – Za Dagmar Dykyjovou (1914–2011) (Jan Květ, Štěpán Husák, Jan Pokorný). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online.
