Bezdružice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bezdružice
Celkový pohled
Celkový pohled
Základní informace
Sloh gotický, barokní, klasicistní
Výstavba před rokem 1330
Přestavba před rokem 1711, 1772–1776, 1953
Další majitelé Harantové z Polžic a Bezdružic
Kolovratové
Švamberkové aj.
Poloha
Adresa Bezdružice, ČeskoČesko Česko
Ulice náměstí Kryštofa Haranta
Souřadnice
Bezdružice
Bezdružice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 18091/4-1692 (PkMISSezObr)
Web www.zamek-bezdruzice.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bezdružice jsou hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městěokrese Tachov. Středověký hrad vznikl před rokem 1330 a byl mnohokrát přestavován. Dochovaná podoba pochází z klasicistní přestavby z let 1772–1776. Areál je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Období výstavby hradu je nejasné. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1227, ale další je až z roku 1330, kdy Vyšemír z Bezdružic prodal dva pozemky tepelskému klášteru. Předpokládá se, že v té době hrad již stál. V šedesátých a sedmdesátých letech čtrnáctého století hrad patřil Buškovi z Bezdružic považovanému za předka Harantů z Polžic a Bezdružic. Roku 1390 hrad koupil Purkart z Kolovrat, který založil bezdružickou větev rodu Kolovratů. Po něm hrad drželi dva z jeho synů, Purkart a Janek, kteří během husitských válek bojovali na straně plzeňského landfrýdu proti husitům. Po roce 1426 se majitelem hradu stal Purkartův syn Jan, zatímco jeho bratr Albrecht založil Nový hradLoun.[2]

Jan Bezdružický z Kolovrat patřil k významným šlechticům, kteří byli roku 1447 členy poselstva ke králi Fridrichovi III., účastnil se zemských sněmů a byl přísedícím zemského soudu. Král Ladislav Pohrobek mu věnoval odúmrtní právo na Bezdružice, které roku 1454 povýšil král Jiří z Poděbrad na městečko. Měl pět synů, z nichž Bezdružice zdědil horlivý katolík Jiří, po kterém je v roce 1528 zdědila vdova Eliška z Fictumu. Po ní panství přešlo na Jetřicha, syna Jiříkova bratra Jana, který padl v Bitvě u Moháče. Jetřich panství roku 1540 prodal Hanuši Elpognarovi z Dolního Šenfeldu za 6 300 kop českých grošů.[2]

Hanušovi synové Jiří a Kašpar zemřeli před rokem 1569, a poručníci nezletilých potomků prodali v roce 1569 zadlužené panství Jáchymovi ze Švamberka, kterému se tak podařilo spojit panství hradů Bezdružic, Švamberka a Gutštejna. Během třicetileté války městečko a hrad vyplenilo švédské vojsko a roku 1680 došlo na bezdružickém panství k velkému poddanskému povstání, při kterém vzbouřenci pronikli na hrad, kde v té době žili jen úředníci. Později byli poraženi vojskem na Ovčím vrchu u Krasíkova.[2]

V roce 1659 zemřel bezdětný Jan Bedřich ze Švamberka, a panství koupil hrabě Jan Kryštof z Heissenštejna, jehož majetek zdědily tři dcery. Bezdružice dostala Marie Kateřina z Heissenštejna, která je prodala Jiřímu Jindřichu Stadionovi. Od něj je v roce 1707 koupila kněžna M. Gertruda Berlepschová, ale pro dluhy jejího manžela panství neudrželi a jejich věřitelé je v roce 1712 prodali knížeti Maxmiliánovi Karlovi z Löwensteina.[3] Kníže Karel Tomáš z Löwensteina zámek v roce 1848 věnoval městu, aby v něm mohlo zřídit kanceláře okresního soudu a berního úřadu. Löwensteinům ale panství patřilo až do roku 1945, po kterém byl zámek upraven na rekreační středisko.[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Podoba středověkého hradu je zastřena mladšími stavbami, z nichž zejména vodojem z roku 1909[2] zničil dochovanou situaci na rozhraní hradního jádra a předhradí. Hrad byl nejspíše dvoudílný, přičemž předhradí se nacházelo v severovýchodní části areálu. Gotické zdivo se dochovalo zejména v budovách postavených okolo přibližně trojúhelníkového nádvoří a původní palác stojí na západní straně. Z jeho nádvorní zdi vybíhají mohutné konzole, které nesly pavlač. Parkán na jihovýchodní straně zaplnily mladší zámecké budovy. Od konce patnáctého století byla součástí hradu také předsunutá bašta.[4]

renesanční přestavby se dochovala zejména část budovy podél příjezdové cesty před první bránou[4] a arkády v dolním nádvoří. Podle popisu zámku z roku 1711 v něm stály dvě nové barokní budovy s velkým sálem a dvaceti dalšími místnostmi. Další barokní (nebo klasicistní[4]) přestavba proběhla v letech 1772–1776, během které byly kromě jiného upraveny původně renesanční arkády, postavena budova podél jihovýchodní strany prvního nádvoří a věž vstupní brány.[2]

Poslední velká oprava proběhla v letech 1999–2015.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-10]. Identifikátor záznamu 128773 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Bezdružice – zámek, s. 32–33. 
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Bezdružice hrad, s. 54–56. 
  4. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Bezdružice, s. 61–62. 
  5. Zámek Bezdružice [online]. Zámek Bezdružice [cit. 2017-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-10. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]