Apokalyptická a post-apokalyptická sci-fi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Apokalyptická a postapokalyptická sci-fi je speciálním podžánrem sci-fi, který operuje s katastrofou, která postihne lidstvo. V případě, že se děj odehrává během této katastrofy či krátce po ní, ocitají se hrdinové žánru v mezních situacích, v nichž je těžké, nemožné, popřípadě krajně nevhodné (z hlediska přežití) dodržovat zvyky a morální zásady, kterými je vybavila civilizovaná společnost. Pokud se děj odehrává delší dobu po katastrofě, je v postapokalyptické sci-fi popisovaná společnost na nižší technologické úrovni než společnost před katastrofou, která je buďto zapomenuta či nějakým způsobem mýtizována.

Autoři se často soustředí na jimi předpokládané proměny civilizovaného chování v chování odpovídající drsnější situaci, odhaduji důsledky a dopady katastrofy na uspořádání společnosti a modelují (často i odlišné) strategie a taktiky jak se s nimi vypořádat.

Za zakladatelku je považována Mary Shelleyová (17971851) svým románem Poslední muž (anglicky The Last Man, někdy bývá chybně překládán jako Poslední člověk).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Za jednu ze základních ikon žánru je považován román Johna Wyndhama Den trifidů (posléze doplněný o víceméně volné pokračování Simona Clarka Noc trifidů). V první knize je líčena katastrofa, během níž je většina lidstva stižena slepotou, čehož využijí inteligentní a smrtelně nebezpečné rostliny vyšlechtěné a pěstované člověkem (trifidé) ke vzpouře a ovládnutí většiny Země. Sledujeme zoufalou snahu několika jedinců o přežití a vytvoření životaschopných komunit. V knize Noc trifidů pak je líčeno uspořádání a přežívání nově vzniklých společností, které se snaží pomalu navázat na minulost a obnovit vládu lidstva nad světem a boje mezi nimi.

Wyndhamova postapokalyptická sci-fi Kukly popisuje život společenství lidí žijících neznámou dobu (stovky až tisíce let) po katastrofické nukleární válce, kteří se snaží bojovat za zachování lidského druhu i všech zvířat a rostlin v jejich původní, nezmutované, podobě.

Dmitrij Gluchovský se proslavil svými knihami Metro 2033 a Metro 2034, které popisují život v Moskevském metru po jaderné válce, kdy po povrchu pobíhají zmutovaní tvorové a je tak téměř nemožno tam žít.

Dalším známým dílem je román Smrt trávy Johna Christophera, v níž choroba zlikviduje všechny rostliny čeledi Poaceae (včetně všech obilnin) a připraví tak lidstvo o hlavní zdroj obživy.

Mezi post-katastrofické romány je možné počítat také Malevil Roberta Merleho. V tomto příběhu se malá skupina lidí, která přežila pravděpodobně atomovou válku na hradě Malevil, snaží zajistit obživu v post-industriálním světě beze všech civilizačních vymožeností.

Patří sem i více než devadesátidílná sci-fi sága Ledová společnost od francouzského spisovatele Georgese-Jeana Arnauda. Obšírná série vykresluje příběh civilizace, která se musela na Zemi přizpůsobit Nové době ledové. Celá lidská populace žije pod kopulemi měst na kolejích spojených rozsáhlou železniční sítí. Zde se odehrává boj o přežití a nadvládu, projevují se mocenské ambice mnoha často tajných frakcí.

Mezi moderní formy apokalypsy můžeme bezesporu zařadit tu v knize populárního autora Stephena Kinga Puls (na Slovensku „Mobil“). A nesmíme opomenout taky jeho klasické mistrovské dílo Svědectví.

Z českých autorů vyniká zejména Ondřej Neff a jeho kniha Tma, nebo upravená verze Tma 2.0, jež ukazuje průběh určitého druhu apokalypsy na území Česka, kde se setkáme s českými reáliemi.

Povídky[editovat | editovat zdroj]

Komiksy[editovat | editovat zdroj]

Walking Dead

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Hry[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]