Vladimír Šlechta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimír Šlechta
Narození 1960 (56 let)
Liberec
Povolání spisovatel
Významná díla Krvavé pohraničí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Šlechta (* 5. srpna 1960, Liberec) je český spisovatel žánru science-fiction a fantasy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1960 v Liberci, ale většinu života prožil na jihu Čech v Českých Budějovicích. Roku 1984 absolvoval Stavebni fakultu ČVUT, obor vodní stavby, a poté byl zaměstnán v projekčních odděleních různých vodohospodářských institucí a také tři roky jako úředník u hasičů. Od poloviny roku 1999 samostatně podniká v oboru projektování vodohospodářských zařízení. Také nějaký čas externě vyučoval na stavební průmyslové škole.

Debutoval v roce 1993 v časopise Ikarie krátkou povídkou Legendární zbraň. V roce 1999 vyšly první jeho dva romány: Projekt Bersekr a Ostří ozvěny. Do roku 2007 se jeho knih prodalo celkem kolem 15 tisíc kusů, je tak jedním z nejprodávanějších českých autorů fantasy a sci-fi. Je dvojnásobným držitelem ceny Akademie science fiction, fantasy a hororu v kategorii nejlepší publikovaná povídka. V současnosti je (kromě zhruba čtyřiceti povídek vydaných časopisecky nebo v různých antologiích) autorem zatím devíti knih, ve kterých dovedně kombinuje prvky dobrodružné science-fiction a fantasy. Tři z nich patří do cyklu, odehrávajícím se v postkatastrofickém prostředí Evropy (Projekt Berserkr, Ostří ozvěny a Kyborgovo jméno), další spadají do fantasy cyklu Krvavé pohraničí (Krvavé pohraničí, Šílený les, Nejlepší den, Likario, Orcigard, Zahrada sirén, Ploty z kostí, Válečná lest a Hořící přízraky).

Je ženatý a má dva syny - Jana a Pavla.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Postkatastrofický cyklus[editovat | editovat zdroj]

Tento cyklus povídek a románů se odehrává v Evropě po druhé energetické válce vyvolané nedostatkem fosilních paliv, kdy se svět po vyčerpání téměř všech zdrojů energie vrátil do středověku a kde na troskách atlantické civilizace prosazuje své zákony germánské Císařství.

  • Legendární zbraň (Ikarie, 1993, č. 12), povídka, 1. přepracovaná verze součást antologie Čas psanců, Triton 2004, 2. přepracovaná verze součást sbírky povídek Střepy Apokalypsy
  • Umírání podle Andrewa F. (Ikarie, 1994, č.9 ), povídka,
  • Artefakt (Ikarie, 1996, č. 3), povídka, nyní v přepracované verzi součást sbírky povídek Střepy Apokalypsy pod názvem Saliny,
  • Přízrak (antologie Mlok 1994), 4. místo Cena Karla Čapka 1994, kategorie dlouhá povídka, nyní v přepracované verzi součást románu Kyborgovo jméno,
  • Chlapci od Běžícího ohně (Ikarie, 1995, č. 5), povídka, nyní v přepracované verzi součást sbírky povídek Střepy Apokalypsy,
  • Nájezdníci (Ikarie, 1996, č.11 ), povídka,
  • Ducholoď (Ikarie, 1998, č. 1), povídka, nyní v přepracované verzi součást sbírky povídek Střepy Apokalypsy pod názvem Faerie
  • Dóm (Ikarie, 1998, č.9), povídka, Cena Ikaros 1998,
  • Rituál (antologie Rigor Mortis, 1998), povídka,
  • Conquista (antologie Mlok 1999) - 1. místo a cena Mlok Cena Karla Čapka 1999, kategorie dlouhá povídka,
  • Projekt Bersekr, Klub Julese Vernea, Praha 1999, román,
  • Ostří ozvěny, Golem Ríša, Praha 1999, román,
  • Marťanský bůh (Ikarie, 2000, č. 1), povídka, 2. místo Cena Ikaros 1999,
  • Emma číslo minus jedna (antologie Ježíšku, já chci plamenomet, 2000), pod pseudonymem Volodja Bart, povídka o futuristické bojovnici Emmě Richter,
  • Replay (antologie Ježíšku, já chci plamenomet, 2000), pod pseudonymem Volodja Bart, druhá povídka o Emmě Richter,
  • Kyborgovo jméno, Straky na vrbě, Praha 2003, román,
  • Střepy Apokalypsy, Brokilon, Praha 2010, sbírka povídek, obsahuje povídky, Muž od řeky Laramise, Dóm, Legendární zbraň, Chlapci od Běžícího ohně, Faerie a Saliny.
  • Keltská brána, Brokilon, Praha 2012.
  • Emma z umírajícího města, Brokilon, Praha 2013, román o Emmě Richter.
  • Lovci přízraků, Brokilon, Praha 2015, detektivní román z postapokalyp­tického světa..

Krvavé pohraničí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Krvavé pohraničí.

Jde o cyklus fantasy příběhů odehrávajících se v hraničním území mezi teritorii lidí, elfů a skřetů, o které se vede neustálý boj.

Havran[editovat | editovat zdroj]

Jde o cyklus, sestávající se zatím ze čtyř povídek, který se odehrává v blízké budoucnosti v Čechách, které jsou zdevastované etnickou válkou, kdy se přistěhovalci vzbouřili proti majoritní společnosti. Původně autor psal Havrana jako samostatný příběh, později ho včlenil do Oggerdovského světa jako jakýsi prequel.

  • Boží kopírka (Ikarie, 2001, č. 7),
  • Katedrála (antologie 2101: Česká odysea, 2002),
  • Cesta přes Orilien (antologie 10x Anděl posledního soudu, 2003),
  • Krev anděla (antologie Imperium Bohemorum, 2007).

Povídky byly později upraveny a propojeny v jedinou knihu:

  • Rok Havrana (Brokilon, 2015)

série JFK[editovat | editovat zdroj]

  • Pár kapek krve (série Agent JFK, díl č. 26, Triton, E.F., 2011) - toto dílo však spadá zároveň do série Krvavého Pohraničí, jelikož většina jeho děje se odehrává v samotném Pohraničí, i když hlavní hrdina pochází z Čech.

Mimo cykly[editovat | editovat zdroj]

  • Chráněná cesta (antologie Mlok 1994), novela, 2. místo Cena Karla Čapka 1994, kategorie novela/román,
  • Bertův Klajm (Nemesis, 1996, č. 2), povídka,
  • Zahrada duchů (Dech Draka, 1996, č. 5 a 6), povídka,
  • Příběh o černé smrti (Dech Draka, 1997, č. 4), povídka,
  • Něco o strašidlech (Zbraně Avalonu, 1998, č.20), povídka,
  • Operace Svaté kopí (Ikarie, 1999, č. 10), povídka,
  • Marxova konstanta (antologie Je dobré být mrtvý, 2000), povídka,
  • Prokletá dýka, povídka z "povídkového" románu Město přízraků, Straky na vrbě, Praha 2009, na kterém se podílelo šest autorů (mezi nimi například Martin D. Antonín).
  • Tajemství Morie, Brokilon, Praha 2015, román ze Středozemě odehrávající se sto dva let po Válce o Prsten.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://krvavepohranici.cz/?page_id=7