Space opera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vesmírná opera nebo Space opera je žánr fantastiky úzce spojený se science fiction. Dílo spadající do této kategorie obvykle zahrnuje romantické dobrodružství, mezihvězdné cestování, vesmírné bitvy a příběh točící se kolem mezihvězdného konfliktu a osobních dramat.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesmírná opera byl původně hanlivý termín (variace na „koňskou“ a „mýdlovou operu“) zavedený roku 1941 americkým spisovatelem sci-fi Wilsonem Tuckerem pro odlišení tohoto žánru od „vážné“ science fiction zaměřující se na důsledky vědeckého bádání. Pojem se však vzápětí posunul a sloužil k označení všech dobrodružných sci-fi románů z kosmu, popisujících meziplanetární konflikt. Mezi „vážnou“ a „nevážnou“ sci-fi však ve skutečnosti je (pokud vůbec) velmi tenká hranice a mnoho autorů úspěšně kombinuje dobrodružný příběh s vědeckými elementy.

Za zlatý věk původní space opery jsou považována třicátá léta dvacátého století. Typickou ukázkou vesmírné opery z této doby je novela R. Cummingse Piráti na Měsíci, z doby pozdější román Loď Jacka Williamsona. Nelze opomenout ani série Skylark a Lensman E. E. Smithe a díla autorů jako Edmond Hamilton, John W. Campbell a později Hamilton Brackett.

V poslední době došlo k oživení tohoto žánru za vzniku nové space opery. Pro tu je typická kombinace prvků původní vesmírné opery s prvky hard science fiction – tento nový podžánr tedy více dbá na technologickou správnost. Mezi jeho představitele patří: Stephen R. Donaldson, Dan Simmons, John Varley, David Brin, Iain Banks, Catherine Asaroová, Orson Scott Card, John Clute, Charles Stross, J. Michael Straczynski, Peter F. Hamilton, Lois McMaster Bujoldová, M. John Harrison, Donald M. Kingsbury, David Weber, Ken MacLeod, Alastair Reynolds, Mike Resnick, a C. J. Cherryh. Důležitým přispěvatelem vesmírné opery se stala také anime.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Buck Rogers od Frank Frazetta.

Věrnost vědeckým poznatkům se v tomto žánru liší doslova případ od případu. V některých případech je jediným porušením známých fyzikálních zákonů možnost cestovat rychleji než světlo. Jiné příběhy se ovšem od reality odklánějí podstatně více. V některých existují mystické síly schopné zničit celé planety a vyhladit celé civilizace. Například Star Wars se svou mystickou silou a Hvězdou smrti stojí na pomezí science fiction a fantasy.

Také v dalších rysech se vesmírné opery od sebe velmi odlišují. V kategorii najdeme exempláře s propracovaným vývojem postav a psychologií, jaké píší Lois McMaster Bujoldová a Iain M. Banks, ale také zcela bez těchto rysů.

Oblíbeným rysem vesmírných oper jsou vesmírné bitvy s futuristickými zbraněmi, vojenskou doktrínou a taktikou. Ta je někdy brána natolik vážně, že takové příběhy tvoří vlastní kategorii v rámci sci-fi – tzv. military science fiction.

Za vesmírné opery jsou považovány také mnohé z oblíbených seriálů.

Jako snad každý žánr literatury i v tomto se časem objevila mnohá klišé. Právě tato klišé úspěšně parodovali autoři jako Harry Harrison a Douglas Adams. V roce 1965 napsal Jack Vance příběh Space Opera, který tento žánr paroduje popisováním intergalaktické operní společnosti přinášející kulturu opuštěným světům.

Příklady děl[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Komiksy[editovat | editovat zdroj]

Seriály[editovat | editovat zdroj]

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Hry[editovat | editovat zdroj]

V prostředí z vesmírných oper jsou zasazené mnohé RPG, deskové a také počítačové hry

Počítačové hry[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]