Antonín Birkhardt
| Antonín Birkhardt | |
|---|---|
| Narození | 1677 Augsburg |
| Úmrtí | 20. ledna 1748 (ve věku 70–71 let) nebo 21. ledna 1748 (ve věku 70–71 let) Praha |
| Místo pohřbení | Praha |
| Povolání | tiskař, rytec, mědirytec, grafik a tiskař |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Antonín Birkhardt, též Anton Birckhardt nebo Birckhart (1677, Augsburg – 20. ledna 1748, Praha) byl vůdčí pražský mědirytec a tiskař doby baroka.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v bavorském Augsburgu, kde se vyučil grafickým technikám v dílně Karla Gustava von Amlinga. Roku 1704 cestoval do Říma, kde pobyl šest let. Poté dále cestoval přes Benátky do Francie a Anglie, odkud se přes Nizozemsko vrátil zpět do vlasti.
Roku 1712 se v Praze oženil. V roce 1720 byl jmenován dvorním mědirytcem bádenské markraběnky Františky Sibyly. Krátce působil také v Mnichově a kolem roku 1730 ve Vídni. Téhož roku se natrvalo přestěhoval do Prahy, kde pracoval a tvořil po zbytek svého života. Svou rozsáhlou prací si vydobyl vynikající renomé.
V Praze vedl rozsáhlou tiskařskou dílnu (oficínu), která od 20. do 40. let 18. století ovládala zdejší trh s grafikou. Především se v ní do mědirytin nebo leptů převáděly obrazy Petra Brandla, V. V. Reinera, Jana Hiebela, Kristiána Luny, Václava Jindřicha Noseckého, J. V. Spitzera, J. J. Dietzlera či italského malíře a scénografa Giuseppe Galli-Bibieny. V jeho dílně se vyučil syn Karel Birkhardt (Carlomanus Birckhardt, žil 1710–1749)[1], který vstoupil do řádu benediktinů a jako podjáhen působil v Břevnovském klášteře, a ryl mariánskou devoční grafiku.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Podle soupisu B. J. Dlabače[2] vytvořil 242 grafických listů. Jan Royt[3] však odhaduje skutečný počet jeho rytin na mnohem vyšší. Ryl především knižní grafiku. Tematicky se jeho listy řadí do těchto skupin:
Portréty
[editovat | editovat zdroj]- 55 rytin českých králů, knížat a rakouských císařů (1735), od praotce Čecha po císaře Karla VI., ilustrace knihy Historia De ducibus ac regibus Bohemiae, autor Bohuslav Balbín, Karlo-Ferdinandova Univerzita, tisk Jan Norbert Fitzky Praha 1735
- 46 dvojic podobizen římských císařů, do knihy jezuity Timothea Rajského z Dubnice
- portréty českých šlechticů, například Jan Kryštof Bořek, Jan František Löw z Erlsfeldu, Leopold Šlik z Holíče a Pasounu (oválná podobozna nesená vojákem, podle obrazu Petra Brandla), František Antonín Špork (dvakrát, podle předloh Jana Hiebla: 1713 a 1715), Jan Rudolf Olbram Brandlínský ze Štěkře (podle obrazu Petra Brandla), římský oratorián Caesar Baronius (podle obrazu Jana Hiebla), pražský arcibiskup František Ferdinand Khünburg, Jan Josef z Vrtby, Julius František Sasko-Lauenburský a jeho dcera Františka Sibyla Augusta Sasko-Lauenburská,
- portréty církevních představitelů, kardinál Fabrizio Spada, kardinál Petr Ottoboni (podle Francesca Trevisaniho), Leopold, kanovník řádu augustiniánů v Augsburgu.[4]
- portréty českých umělců, např. Ferdinand Maxmilián Brokoff,
Náboženské náměty
[editovat | editovat zdroj]- Ježíšovo mládí
- Ježíšovo srdce, Mariino srdce
- 14dílný životopisný cyklus Jana Nepomuckého, (1729), ke kanonizaci; ilustrace v knize, podle předloh J. F. Vodňanského,
- Cyklus tří dekorací ke kanonizaci Jana Nepomuckého na katedrále sv. Víta
- Světci řádu cisterciáků, podle Jakuba Pinka
- Moravští patroni, podle Václava Jindřicha Noseckého
- Ctihodná Marie Elekta, pražská karmelitánka
- Milostné obrazy a sochy světců, některé s tištěnými modlitbami
Veduty
[editovat | editovat zdroj]- Ilustrace knihy Magnoalda Ziegelbauera (1740)
- Břevnovský klášter, podle Jana Josefa Dietzlera, (1740)
- Broumovský klášter, podle J. J. Dietzlera, (1740)
- Klášter benediktinů Wahlstatt - Lehnické Pole, podle J.J. Dietzlera (1740)
- Mariánská statue v Kladně, podle J.J. Dietzlera
- Císařské divadelní scény, podle Giuseppa Galli da Bibbiena (1723-1730)
- „Die Marienkirche auf dem weissen Berge unweit Prag;“
Technické a vědecké ilustrace
[editovat | editovat zdroj]- Cyklus Textilní manufaktura Valdštejnů v Horním Litvínově (1725), předlohy nakreslil Jan Josef Dietzler; 22 listů: plán města a výrobní objekty, zaměstnanci, postupy, také kostel
- Portrét autora na frontispicu: Jan František Löw z Erlsfeldu: Appendix ad universam medicinam practicam seu Tractatus medico-juridicus theologico-moralis . Karlo-Ferdinandova univerzita u Sv. Klimenta : Praha 1724[5]
- „Die Belagerung von Prag“
- Portrét Andrey Pozzy na frontispicu jeho knihy:Perspectiva pictorum et architectorum Andrae Puttei è Societate Jesu, Pars prima et secunda. Obiit Viennae Austriae Anno 1709. Pragae [1748?]
- Bohuslav Balbín, Historia De ducibus ac regibus Bohemiae, Praha 1735 (viz portréty)
Sbírky
[editovat | editovat zdroj]Birkhardtovy rytiny jsou zastoupeny ve sbírkách Národní galerie v Praze, Národního muzea, Regionálního muzea v Teplicích, Moravské galerie v Brně a v knihovnách.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Portrétní kresba syna s věnováním zeti Kryštofu Františku Wolfovi je ve sbírce Národního muzea v Praze
- ↑ Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien., I. Theil, Prag 1798
- ↑ in:Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., 1995, s.71
- ↑ Britské muzeum v Londýně, devět rytin online
- ↑ http://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.ST_17145
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien., I. Theil, Prag 1798
- Ars linearis, kolektiv autorů (Dalibor Lešovský, M. Benčová, M. Mádl, A. Pravdová ad.), Národní galerie, Praha 2010, ISBN 978-80-7035-519-0
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A-M; ed. Anděla Horová. Academia Praha 1995, s.71.
- Osm set let kláštera v Oseku (1286–1986), katalog výstavy, editorka Dana Stehlíková. Unicornis Praha 1986
- Lumír Vácha - Karel Pletzer:Tisky 16.- 18. století z knihovny kaplanů v Českém Krumlově. České Budějovice 1990
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Birkhardt v informačním systému abART
- BLKÖ:Birkhart, Anton – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. (německy)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Birkhardt na Wikimedia Commons
