Jan Josef z Vrtby
Jan Josef hrabě z Vrtby | |
---|---|
Portrét z galerie rytířů Řádu zlatého rouna na zámku Kunštát | |
Nejvyšší purkrabí Českého království | |
Ve funkci: 1712 – 1734 | |
Panovník | Karel VI. |
Nástupce | Jan Arnošt Schaffgotsch |
Prezident rady nad apelacemi | |
Ve funkci: 1705 – 1712 | |
Panovník | Josef I., Karel VI. |
Předchůdce | František Karel Přehořovský z Kvasejovic |
Nástupce | Jan Arnošt Schaffgotsch |
Dědičný pokladník Českého království | |
Ve funkci: 1723 – 14. září 1734 | |
Panovník | Karel VI. |
Předchůdce | úřad ustanovil Karel VI. před korunovací v roce 1723 |
Narození | 1669 |
Úmrtí | 14. září 1737 (ve věku 67–68 let) nebo 14. srpna 1734 (ve věku 64–65 let) |
Národnost | Čech |
Choť | Zuzana Antonie z Heissensteina |
Rodiče | Jan František z Vrtby Barbora Kokořovská z Kokořova |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | 1721 rakouský Řád zlatého rouna (č. 650) |
Commons | Jan Josef z Vrtby |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Josef starší z Vrtby (německy Johann Joseph der Ältere von Wrtby, 1669 – 14. září 1734),[1][2] psal se: Wrtba, z Wrtby, byl český šlechtic, hrabě, rytíř Řádu Zlatého rouna, nejvyšší purkrabí Království českého a mecenáš umění.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Jan Josef hrabě z Vrtby se narodil roku 1669 jako člen šlechtického rodu pánů z Vrby, vnuk královského hofmistra Sezimy Jana z Vrtby. Jeho rodiči byli Jan František z Vrtby a jeho manželka Barbora rozená Kokořovská z Kokořova.[1]
V roce 1690 se oženil se svou sestřenicí Zuzanou Antonií Heussenstammovou, hraběnkou z Heissensteinu dcerou Marie Františky z Vrtby. Svatba se konala na Bezdězu a nevěsta do manželství přinesla značný pozemkový majetek. Kvůli blízkému příbuzenskému vztahu bylo ke svatbě třeba papežského dispensu, což dokazuje nakolik Jan Josef o manželství stál (to ale nemusí znamenat, že stál také o nevěstu). Manželství zůstalo bezdětné a hrabě z Vrtby se po smrti své ženy 11. února 1715 už znovu neoženil, ačkoli mu bylo teprve 46 let a byl bezdětný. Nelze tedy vyloučit, že svou manželku opravdu miloval. Po její smrti nacházel útěchu zejména v umění, oblíbil si zvláště operu. Stal se mecenášem architektů, sochařů, malířů a hudebníků. Mezi umělce, které podporoval, patřil i benátský hudební skladatel Antonio Vivaldi.[3] Zámek Konopiště, který koupil roku 1716, kvůli své bezdětnosti odkázal synovi svého bratra Františku Václavovi z Vrtby.[4]
Jan Josef z Vrtby byl od roku 1712 nejvyšším purkrabím Pražského hradu[1][2], roku 1721 obdržel nejvyšší habsburské vyznamenání, když byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna, byl prezidentem apelačního soudu a roku 1723 získal úřad dědičného pokladníka Českého království. Ve své době byl nejmocnějším mužem Českého království.
Ke zděděné části obce Dolní Nusle přikoupil druhou část a na místě dnešního náměstí Bratří Synků a nuselské ulice Na Zámecké vystavěl jednopatrový zámek, který byl zbořen na konci 19. století. Z jeho popudu byl v roce 1694 poblíž založen i dosud stojící Nuselský pivovar.
Ihned po jmenování do čela české politické reprezentace roku 1712, zahájil velkorysou přestavbu rodového paláce na pražské Malé Straně spojenou především s výstavbou přilehlé zahrady na úpatí Petřína, dnes známou jako Vrtbovská zahrada. Hrabě realizací pověřil jedny z nejlepších českých umělců své doby, především architekta Františka Maxmiliána Kaňku, sochaře Matyáše Bernarda Brauna a malíře Václava Vavřince Reinera.[1] Stavební práce v zahradě byl dokončeny k roku 1720, malířská a sochařská výzdoba byla doplňována v následujících letech a snad byla hotová k příležitosti korunovace Karla VI. českým králem.[3]
Hrabě Jan Josef byl také donátorem 2. kaple poutní cesty od pražské Lorety do kláštera v Hájku. Kaple byly stavěny v letech 1720–1724.
Zemřel 14. září (nebo 14. srpna[5]) roku 1734.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d VERMEULEN, Ann. Jan Jozef z Vrtby (1669 - 1734) [online]. Geni, rev. 2012-05-12 [cit. 2012-12-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b JIROUT, Vlastimil. Vývody významných osobností z řad šlechty [online]. Vlastimil Jirout, rev. 2012-03-11 [cit. 2012-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c BAŽANT, Jan; BAŽANTOVÁ, Nina. Vrtbovská zahrada – klenot barokního umění. Praha: Festina Lente Press, 2011. 45 s. ISBN 978-80-254-9200-0.
- ↑ DŽURNÝ, Daniel. Zámek Hodětice [online]. Zámky středočeského kraje [cit. 2012-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-12.
- ↑ BLKÖ:Wrtby, Johann Joseph Graf – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HOLEC, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí. Svazek VII. Praha: Svoboda, 1978. 224 s. S. 159.
- MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: N–Ž. Praha: Argo, 2010. 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9. S. 473–474.
- Ottův slovník naučný. Svazek XXVI. Praha: Argo, 2002. 1077 s. ISBN 80-7203-423-5. S. 1057–1059.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Josef z Vrtby na Wikimedia Commons