Jan Kryštof Bořek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Kryštof Bořek
Narození 12. července 1665
Úmrtí 1730 (ve věku 64–65 let)
Vídeň
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Kryštof Bořek (12. července 1665 Švamberk nebo Bezdružice[1], 1729 nebo 1730 Vídeň) byl český šlechtic, ekonom a sběratel umění.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na Švamberku nebo v Bezdružicích jako syn vrchnostenského úředníka a potomního hejtmana Petra Jiřího Bořka, který byl snad roku 1665 povýšen do říšského šlechtického stavu. Rodina brzy přesídlila do Plzně. Studoval na pražské univerzitě.

Ve své profesi ekonoma merkantilistického směru stoupal rychle v úřednické kariéře. Počátkem 18. století se Bořek stal sekretářem České komory ve Vídni a šéfem radního protokolu v Německé expedici. Jeho slibný vzestup zastavil roku 1709 spor o nepřímou daň z piva (takzvaný pivní tác), vedený s nejvyšším purkrabím Heřmanem Jakubem Černínem. Z Vídně se mu dostalo důtky. Až do 20. let 18. století působil ve funkci rady solního, vinného, pivního a hraničního cla. Byl také členem komise pro povznesení královských měst.

Jeho syn Jan Josef Bořek působil již v téže době jako správce vrchního solního úřadu.[2]

Záliby a umělecké zájmy[editovat | editovat zdroj]

Bořek byl vysokým byrokratickým úředníkem se zálibou v úředních rukopisech. Nasbíral více než 70 úředních knih z přelomu 17. a 18. století, které uspořádal chronologicky i věcně, 30 knih je uloženo v Národním archivu, větší část sbírky se dostala do Knihovna Národního muzea v Praze. Dále byl Bořek ctitelem výtvarného umění a literatury. Portrétoval jej Kristián Luna, jeho miniaturu v mědirytu roku 1711 provedl Antonín Birkhardt.

Do dějin pražského místopisu Bořek vstoupil roku 1710, když na místě zpustlých vinic (v oblasti dnešní severní části čtvrti Ořechovka) dal na půdorysu trojúhelníka zbudovat francouzský park s geometrickou sítí cest podle podélné osy, zvaný Bořkova zahrada. V křížení cest dal postavit letohrádek. Usedlost se nazývala Bořekovka, z toho bylo později odvozeno Vořechovka. Během výstavby vilové čtvrti, po připojení obce Střešovice k Velké Praze roku 1922 byla již na městských plánech předepsána spisovná forma Ořechovka.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Valentin Urfus, Jan Kryštof Bořek, Časopis Národního muzea, řada A historická, 1971, č.1, s. 71, pozn. 3
  2. Petr Mašek, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I., Praha 2005, s. 100
  3. Valentin, URFUS. Císař Josef I. Nekorunovaný Habsburk na českém trůně, 2004. s. 98.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Valentin Urfus: Jan Kryštof Bořek, Časopis Národního muzea, řada A historická, 1971, č. 1, s. 71 - 85.

Související články[editovat | editovat zdroj]