Alexandr Glazunov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Alexander Glazunov)
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandr Konstantinovič Glazunov
(Александр Константинович Глазунов)
Portrét Alexandra Glazunova od Repina (1887)
Portrét Alexandra Glazunova od Repina (1887)
Narození 10. srpna 1865
Petrohrad
Úmrtí 21. března 1936 (ve věku 70 let)
Paříž
Národnost ruská
Povolání dirigent, hudební skladatel a pedagog
Příbuzní Dmitrij Konstantinovič Glazunov
Významná díla Smyčcový kvartet č. 2 F-Dur
Saxofonový koncert Es-Dur
Ocenění Národní umělec RSFSR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zleva: Vladimir Vasiljevič Stasov, Fjodor Ivanovič Šaljapin a Alexandr Glazunov (kolem roku 1900)

Alexandr Konstantinovič Glazunov (rusky Александр Константинович Глазунов, francouzsky Alexander Glazounov, německy Alexander Glasunow; 10. srpna 1865, Petrohrad21. března 1936, Paříž) byl přední ruský hudební skladatel období romantismu, učitel hudby a dirigent.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Alexandr Glazunov se narodil v roce 1865 jako syn bohatého vydavatele. O hudbu se zajímal již od dětství a nebylo pro něj po finanční stránce větším problémem začít studovat u Rimského-Korsakova, který si Glazunova oblíbil a stal se jeho dobrým přítelem. I komponovat začal již v raném věku. Důkazem toho je jeho prvních 8 symfonií z roku 1882, když bylo Glazunovi 16 let. I jeho populární Stenka Razin je jeho mladická práce. První obrovský úspěch zaznamenal již se svou první symfonií v roce 1882.

Jeho dílo bylo částečně ovlivněno Lisztem, Wagnerem či ruskou školou, ale zdá se, že tyto vlivy byly zastíněny, neboť jeho hudba měla jen slabě vyhraněný charakter. V roce 1899 se stal profesorem a v roce 1905 dokonce ředitelem na Petrohradské škole hudby. Téhož roku odložil komponování až do svého odjezdu do Paříže v roce 1928. Mimo Francii, kde se i usadil, procestoval velkou část Evropy a několikrát navštívil i Spojené státy americké. Glazunov napsal osm úplných symfonií, houslový koncert, dva klavírní koncerty, sedm smyčcových kvartetů a o něco později saxofonový koncert. Velkou slávu, ale také nejlepší hudbu nalezneme v jeho Ročních dobách a houslovém koncertě, ale inspirace je rozmělnila a obecně chybí i autenticky ruský charakter. Méně známé jsou i jeho 3 balety.

Velkou zásluhu nesl i na dokončení několika hlavních děl od Alexandra Borodina, z toho je zřejmě nejznámější opera Kníže Igor.

Pro Glazunova nebylo snadné prosadit se se svou hudbou, jelikož začal komponovat velmi brzy po svém úspěšnějším kolegovi Čajkovském a ostatních skladatelí ruské národní školy, jenž byl v té době na vrcholu svých sil, čímž dílo Glazunova do velké míry zastínili. Ačkoliv byl velice dobrým hudebníkem, nebyl nikdy se nedokázal vymanit z osobního stylu jako například Rachmaninov. I přes tyto velké překážky se dokázal Glazunov prosadit a zvlášť jeho symfonie patří mezi úspěšná hudební díla.

Zemřel v Neuilly-sur-Seine, nedaleko Paříže, 21. března 1936. V roce 1972 byly ostatky převezeny do Leningradu a uloženy na Tichvinském hřbitově[1] Alexandro-Něvské lávry[2].

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Symfonie č. 1 E-Dur op. 5 (1880–1882)
  • 2 předehry na řecké téma (č. 1 g-moll op. 3, 1881–1884, č. 2 D-Dur op. 6, 1881–1885)
  • Suite caractéristique op. 9 (1881–1887)
    Alexandr Glazunov
  • Stěnka Razin, symfonická báseň op. 13 (1885)
  • Symfonie č. 2 fis-moll op. 16 (1886)
  • Symfonie č. 3 D-Dur op. 33 (1890)
  • Symfonie č. 4 Es-Dur op. 48 (1893)
  • 2 koncertní valčíky (č. 1 D-Dur op. 47, 1893, č. 2 F-Dur op. 51, 1894)
  • Symfonie č. 5 B-Dur op. 55 (1895)
  • Symfonie č. 6 c-moll op. 58 (1896)
  • Symfonie č. 7 F-Dur op. 77 (1902)
  • Balada F-Dur op. 78 (1902)
  • Ze středověku, suita op. 79 (1901/02)
  • Symfonie č. 8 Es-Dur op. 83 (1905/06)
  • Symfonie č. 9 d-voll o.op. (nedokončena 1904–1910)

Instrumentální koncerty[editovat | editovat zdroj]

  • Houslový koncert a-moll op. 82 (1904)
  • Klavírní koncert č. 1 f-Moll op. 92 (1910/11)
  • Klavírní koncert č. 2 H-Dur op. 100 (1917)
  • Koncertní balada C-Dur op. 108 pro violoncello a orchestr (1931)
  • Saxofonový koncert Es-Dur op. 109 (1934)
  • Rêverie Des-Dur pro lesní roh a komorní orchestr op. 24

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Raimonda, balet op. 57 (1896/97)
  • Les Ruses d'Amour, balet op. 61 (1898)
  • Die Jahreszeiten, balet op. 67 (1898/99)
  • Der König der Juden, scénická hudba op. 95 (1913)
  • Dokončení opery „Kníže Igor“ Alexandra Borodina

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Smyčcový kvartet č. 1 D-Dur op. 1 (1881/82)
  • Smyčcový kvartet č. 2 F-Dur op. 10 (1883/84)
  • Smyčcový kvartet č. 3 G-Dur op. 26 „Quatuor slave“ (1886–1888)
  • Smyčcový kvartet č. 4 a-moll op. 64 (1894)
  • Smyčcový kvartet č. 5 d-moll op. 70 (1898)
  • Smyčcový kvartet č. 6 B-Dur op. 106 (1920/21)
  • Smyčcový kvartet č. 7 C-Dur op. 107 (1930)
  • 5 novelet pro smyčcový kvartet op. 15 (1881)
  • Smyčcový kvartet A-Dur op. 39 (1891/92)
  • Kvartet B-Dur op. 109 pro 4 saxofony (1932)
  • Elegie pro violu a klavír g-moll op. 44 (1893)

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Sonáta č. 1 b-moll op. 74 (1900/01)
  • Sonáta č. 2 e-moll op. 75 (1901)

Varhany[editovat | editovat zdroj]

  • Preludium a fuga č. 1 D-Dur op. 93 (1906/07)
  • Preludium a fuga č. 2 d-moll op. 98 (1914)
  • Fantasie g-moll op. 110 (1934/35)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Могила А. К. Глазунова в Александро-Невской Лавре
  2. Alexander Konstantinovich Glazunov (1865—1936) — Find A Grave Memorial

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]