Marius Petipa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marius Petipa

Marius Petipa v roce 1898
Narození 11. březen 1818
Marseille
Úmrtí 1.jul. / 14. července 1910greg. (ve věku 92 let)
Gurzuf
Národnost francouzská
Alma mater Královská bruselská konzervatoř
Povolání tanečník, baletní choreograf
Zaměstnavatel Velké kamenné divadlo
Titul hlavní baletní mistr
Ocenění Řád sv. Anny 2. třídy
Řád sv. Vladimíra 4. třídy
Řád sv. Stanislava 3. třídy
Manžel(ka) Marija Surovščikova-Petipa (18541869)
Ljubov Savická (od 1876)
Děti Marie Petipa
Rodiče Jean Antoine Petipa a Victorine Morel-Gasseau
Příbuzní 8 dětí, řada z nich se věnovala baletu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marius Petipa (plným jménem Michel Victor Marius Alphonse Petipa, rusky Marius Ivanovič Petipa) – narozen 11. března 1818 v Marseille, zemřel 14. července 1910 (1. července juliánského kalendáře) na Krymu. Pohřben je v Petrohradu. Marius Petipa byl v průběhu svého života tanečníkem baletu, baletním mistrem, učitelem baletu a choreografem. Jeho význam pro vývoj baletu je považován za zásadní.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Matka Mariuse Petipy byla dramatickou herečkou, otec byl známým baletním mistrem a učitelem. Petipa ve svém dětství procestoval s rodiči Evropu. Základní vzdělání a umělecké vzdělání na hudební konzervatoři získal v Bruselu. Lekce z baletu dostával od svého otce ve věku 7 let, poprvé vystoupil v baletním představení ve věku 9 let. Jako baletní tanečník působil v Nantes, Paříži, New Yorku, Bordeaux a Madridu. Už na začátku své baletní kariéry v Nantes vytvářel choreografii jednoaktovek a divertiment.

Pro kariéru M. Petipy bylo rozhodující jeho působení v Rusku. Zde proslul nejdříve jako tanečník (od roku 1847), pak jako dlouholetý hlavní baletní mistr petrohradských carských divadel (Velké kamenné divadlo, Mariinské divadlo), a to od roku 1871 až do roku 1903. Působil i na dalších místech Ruska (Velké divadlo v Moskvě, Carské selo, Petrodvorce).

Petipa vytvořil více než padesát baletů, z nichž některé přežívají buď v původní verzi, nebo ve verzi, která byla Petipovou choreografií inspirována - Faraónova dcera (1862), Don Quijote (1869), Bajadéra (1877), Talisman (1889), Šípková Růženka/Spící krasavice (1890), Louskáček (choreografii zřejmě připravil Lev Ivanov na základě Petipových rad a instrukcí) (1892), Probuzení Flóry (1894), Odpočinek kavalerie (1896), Raymonda (1898), Roční období (1900) a Harlekýnovy milióny (1900).[pozn. 1]

Petipa přispěl k oživení řady děl, která vytvořili dřívější baletní mistři. Řada z jeho choreografií se stala napříště definitivními verzemi, ze kterých vycházejí pozdější představení. Nejznámější realizace jsou Korzár, Giselle, Esmeralda, Coppélia, Marná opatrnost (La fille mal gardée) - (se Lvem Ivanovem), Koníček Hrbáček a Labutí jezero (se Lvem Ivanovem).

Mimo to řada tanců z jeho baletních choreografií žije samostatným životem jako samostatná virtuózní čísla (např. Pas de deux a Grand pas de deux z řady baletů).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Názvy baletů vycházejí z české baletní inscenační praxe zejména v Národním divadle v Praze

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marius Petipa na anglické Wikipedii a Marius Petipa na francouzské Wikipedii.