Albrecht mladší z Kolowrat
| Albrecht mladší Libštejnský z Kolovrat | |
|---|---|
| Hejtman loketského kraje | |
| Ve funkci: 1405 – 1412 | |
| Panovník | Václav IV. |
| Přísedící českého zemského a dvorského soudu | |
| Ve funkci: 1392 – 1401 | |
| Hejtman ve Fojtsku (Vogtland) | |
| Ve funkci: 1383 – 1392 | |
| Narození | 1369 |
| Úmrtí | 1413 (ve věku 43–44 let) |
| Choť | Kateřina Tistava z Hedčan |
| Rodiče | Albrecht starší z Kolowrat Anna ze Seebergu |
| Děti | Bedřich, Hanuš I., Jan (?) |
| Příbuzní | Herbort z Kolowrat[1] (sourozenec) Hanuš II. Libštejnský z Kolovrat (vnuk) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Albrecht mladší z Kolowrat (1369–1413[2] nebo 1416?) byl český šlechtic a jeden z prvních členů rodu Kolowratů, předek linie libštejnské i krakovské.
Život
[editovat | editovat zdroj]Albrecht mladší byl nejstarší syn Albrechta staršího z Kolowrat († 1391) a jeho manželky Anny ze Seebergu (Žamberku, Slavětína). Místo ani datum jeho narození není známo. Měl několik sourozenců:
- Mikuláš († 1392), zakladatel linie kornhauzské (mšecké) a žehrovské,
- Purkart († asi roku 1410), praotec linií bezdružické a novohradské,
- Herbort († 1420), zakladatel linie mašťovské,
- Aleš († 1422) držel v roce 1401-20 Březno
- Maruška († asi 1419), provdaná za Duška ze Žirotína na Pnětlukách (1372–1414).
Činnost a kariéra
[editovat | editovat zdroj]
Poprvé je Albrecht listině doložen k roku 1369 jako spolupatron klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ročově a v roce 1380 se byl společně se svým otcem a bratry Purkartem a Herbortem spoluzakladatelem augustiniánského kláštera v Dolním Ročově, již v roce 1373 potvrzeného králem Karlem IV. a o rok později také papežem Řehořem XI. v Avignonu.
Dále jsou známy jeho patronáty v kostelích v Oboře (1405) a v Albrechticích (1410).
V roce 1379 byl Albrecht jmenován podvýběrčím daní v Plzeňském kraji, v letech 1383–1392 vykonával funkci hejtmana v saském Fojtsku, v letech 1392–1401 působil jako přísedící zemského a lenního dvorského soudu. V roce 1382 nebo 1397 je zaznamenán jako soudce hrdelního soudu Plzeňského a Žateckého kraje. V letech 1405–1412 byl hejtmanem Loketského kraje.
Rodina a potomstvo
[editovat | editovat zdroj]Albrecht z Kolovrat byl ženatý s Kateřinou Tistavou z Hedčan, což byla nejspíše dcera zakladatele a stavitele hradu Libštejna Oldřicha Tisty z Hedčan († 1379). Měl s ní syny Bedřicha (1408–1432) a Hanuše I. (1453 byl již mrtev) a patrně i Jana (doložen 1416–1418).
Majetek
[editovat | editovat zdroj]Roku 1392 (nebo 1397) je zaznamenán jako pán na Krašově, který zdědil po svém otci. Zároveň je uváděn i na Hradišti, přičemž v Kozojedech, Hradišti a Milíčově byl i patronem tamních kostelů. V roce 1396 byl již sezením na Kolešovicích a na Libštejně, kde tamější hrad získal po roce 1379 do vlastnictví jeho otec. Od roku 1397 je uváděn i na Bezděkově. V roce 1395 získal od Jana Čiháka z Dubé tvrz Dub a v roce 1407 ves Čertousy. V letech 1410–1413 je uváděn i jako pán na hradě Jezeří, k němuž patřily vsi Albrechtice, Jezeří, Rvenice a další statky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svoboda. 1984. Dostupné online.
- ↑ LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia – Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 18.
