Albrecht III. Saský
Albrecht III. Saský | |
---|---|
vévoda saský | |
Albrecht III. Saský | |
Doba vlády | 1464–1500 |
Narození | 31. července 1443 Grimma |
Úmrtí | 12. září 1500 (ve věku 57 let) Emden |
Pohřben | katedrála v Míšni |
Předchůdce | Fridrich II. |
Nástupce | Jiří Bradatý |
Manželka | Zdenka z Poděbrad |
Potomci | Kateřina Saská Jiří Bradatý Jindřich Zbožný Fridrich Saský Anna, Ludvík, Jan, Jan |
Dynastie | Wettinové |
Otec | Fridrich II. Saský |
Matka | Markéta Habsburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albrecht III. Saský zvaný Srdnatý (německy Albrecht der Beherzte, 31. července 1443, Grimma – 12. září 1500, Emden) byl vévoda saský, míšeňský markrabě, zemský správce Fríska a zakladatel albertinské linie rodu Wettinů.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl pátým z osmi dětí saského vévody Fridricha II. a jeho manželky Markéty Habsburské. Po smrti otce žili Albrecht a jeho bratr Arnošt společně se svými manželkami v drážďanském zámku, později také na Albrechtsburgu (míšeňském hradě). Jako manžel Zdenky, dcery krále Jiřího z Poděbrad, se po Jiříkově smrti v roce 1471 neúspěšně pokoušel získat český trůn.
Roku 1472 získal jako léno slezské Zaháňské knížectví. V roce 1485 proběhlo dělení země mezi oba bratry, po kterém se kurfiřtem stal Arnošt. Albrecht si zvolil Míšeň a stal se zakladatelem albertinské větve rodu (latinská verze jména je Albert), zatímco Arnoštova linie dostala po něm název ernestinská (něm. Ernst a latin. Ernest).
Albrecht byl věrným spojencem habsburských císařů Fridricha III. a Maxmiliána I. V roce 1475 bojoval proti burgundskému vévodovi Karlu Smělému a v letech 1480 a 1487 vedl císařskou armádu proti uherskému králi Matyášovi, ale nebyl schopen ničeho dosáhnout, protože ho císař nechal bez podpory. V roce 1488 se vypravil s císařským vojskem do Flander, aby osvobodil Maxmiliána, který byl zajat vzbouřenými občany Brugg. Maxmilián na něj pak převedl nizozemské místodržitelství a jako náhradu vynaložených nákladů získal Albrecht v roce 1498 dědičný titul správce Fríska, které si však musel nejprve podrobit silou zbraní. Během té doby zastupoval Albrechta v Sasku jeho syn Jiří. Když Albrecht spěchal do Lipska na zemský sněm, Frísové znovu povstali. Albrechtovi se podařilo dobýt Groningen, ale brzy poté se stal obětí epidemie, která vypukla v jeho armádě. Byl pohřben v katedrále v Míšni po boku svých předků, ale jeho srdce a útroby byly uloženy ve velkém kostele v Emdenu, kde zemřel.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]Formální sňatek tehdy šestnáctiletého Albrechta s desetiletou Zdenkou, dcerou českého krále Jiřího z Poděbrad, se konal 11. listopadu 1459 v Chebu, manželství však bylo naplněno až po pěti letech, 11. května 1464 na hradě Tharandt. Téhož roku, po smrti otce, se stal Albrecht saským vévodou a Zdenka, zvaná též Sidonie, saskou vévodkyní. Z manželství Albrechta a Zdeňky se narodilo devět dětí, dospělosti se však dožily pouze čtyři (jedno dítě se narodilo mrtvé a poslední tři zemřely záhy po narození):
- 1. Kateřina Saská (24. 7. 1468 Grimma – 10. 2. 1524 Calenberg)[1]
- ⚭ 1484 Zikmund Habsburský (26. 10. 1427 Innsbruck – 4. 3. 1496 tamtéž), rakouský arcivévoda, vládce Předních Rakous a Tyrolska v letech 1446–1490[2]
- ⚭ 1496/7 Erik I. Brunšvicko-Lüneburský (16. 2. 1470 Neustadt am Rübenberge – 30. 7. 1540 Haguenau), vévoda brunšvicko-lüneburský, kníže z Calenbergu[3]
- 2. Jiří Bradatý (27. 8. 1471 Míšeň – 17. 4. 1539 Drážďany), vévoda saský a markrabě míšeňský od roku 1500 až do své smrti[4]
- ⚭ 1496 Barbora Jagellonská (15. 7. 1478 Sandoměř – 15. 2. 1534 Lipsko)[5]
- 3. Jindřich Zbožný (16. 3. 1473 Drážďany – 18. 8. 1541 tamtéž), vévoda saský a kníže zaháňský od roku 1539 až do své smrti[6]
- ⚭ 1512 Kateřina Meklenburská (1487 – 6. 6. 1561 Torgau)[7]
- 4. Fridrich (26. 10. 1474 Torgau – 14. 12. 1510 Rochlitz), velmistr řádu Německých rytířů od roku 1498 až do své smrti, svobodný a bezdětný[8]
- 5. Anna (3. 8. 1478 – 1479)[9]
- 6. mrtvě narozené dítě (*/† 1479)[10]
- 7. Ludvík (*/† 1481)[11]
- 8. Jan (*/† 24. 6. 1484 Torgau)[12]
- 9. Jan (*/† 1498 Torgau)[13]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Fridrich II. Míšeňský | ||||||||||||
Fridrich III. Míšeňský | ||||||||||||
Matylda Bavorská | ||||||||||||
Fridrich I. Saský | ||||||||||||
Jindřich IV. z Hennebergu | ||||||||||||
Kateřina z Hennebergu | ||||||||||||
Judita Braniborsko-Salzwedelská | ||||||||||||
Fridrich II. Saský | ||||||||||||
Magnus II. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Jindřich Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Kateřina Anhaltsko-Bernburská | ||||||||||||
Kateřina Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
Vratislav VI. Pomořanský | ||||||||||||
Žofie Pomořanská | ||||||||||||
Anna Mecklenbursko-Stargardská | ||||||||||||
Albrecht III. Saský | ||||||||||||
Albrecht II. Moudrý | ||||||||||||
Leopold III. Habsburský | ||||||||||||
Johana z Pfirtu | ||||||||||||
Arnošt Habsburský | ||||||||||||
Barnabáš Visconti | ||||||||||||
Viridis Visconti | ||||||||||||
Beatrix Regina Scaligerová | ||||||||||||
Markéta Habsburská | ||||||||||||
Zemovít III. Mazovský | ||||||||||||
Zemovít IV. Mazovský | ||||||||||||
Eufémie Opavská | ||||||||||||
Cimburgis Mazovská | ||||||||||||
Algirdas | ||||||||||||
Alexandra Litevská | ||||||||||||
Juliana Tverská | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert III, Duke of Saxony na anglické Wikipedii.
- ↑ Katharine vonSachsen, Erzherzogin zu Österreich, Regentin von Tirol, Herzogin zu Bra. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Sigismund Duke Of Austria, Count of Tirol. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Erich I "The Elder" of Brunswick-Lunenburg, Duke, Prince of Calenberg-Göttingen. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Georg "the Bearded", duke of Saxony. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Barbara Jagiellon of Poland, Princess, Duchess consort of Saxony. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Henry IV the Pious, Duke of Saxony. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Katharina of Mecklenburg-Schwerin, Duchess consort of Saxony, Margravine consort of Meissen. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Frederick Of Saxony, Prince. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Anna, Princess Of Saxony. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Negyvas vaikelis Stillborn. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Louis of Saxony, Prinz. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ John of Saxony, Prinz. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Johann of Saxony. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedické heslo Albrecht v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht III. Saský na Wikimedia Commons
- Albrecht III. Saský na stránkách Genealogie.euweb Archivováno 22. 10. 2013 na Wayback Machine.
Předchůdce: Fridrich II. Saský |
Saský vévoda Albrecht III. Saský 1464–1500 |
Nástupce: Jiří Vousatý |
Předchůdce: Jan II. Šílený |
Zaháňský kníže 1472–1500 |
Nástupce: Jiří Vousatý Jindřich IV. Saský |