Arnošt Saský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arnošt Saský
1441 Ernst.jpg
Narození24. března 1441
Míšeň
Úmrtí26. srpna 1486 (ve věku 45 let)
Colditz
PotomciKristina Saská, Fridrich III. Saský, Jan I. Saský, Markéta Brunšvicko-Lüneburská, Arnošt II. Saský, Adalbert Saský a Wolfgang von Sachsen
OtecFridrich II. Saský
MatkaMarkéta Habsburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Saský (německy Ernst von Sachsen, 24. března 1441 Míšeň26. srpna 1486 u Colditz) byl saský kurfiřt, lankrabě durynský a markrabě míšeňský. Byl zakladatelem ernestinské linie rodu Wettinů, která vládla v ernestinských vévodstvích až do roku 1918.

Život[editovat | editovat zdroj]

Arnošt byl prostředním ze tří synů saského kurfiřta Fridricha II. z manželství s Markétou Habsburskou. V roce 1464, po smrti svého otce, se stal saským kurfiřtem, protože jeho starší bratr zemřel již v roce 1451. Saským zemím vládl Arnošt sám, míšeňským a durynským zemím vládl společně se svým mladším bratrem Albrechtem. V roce 1465 zavedli bratři spolu se strýcem Vilémem tzv. lipskou mincovní reformou nový typ mincí. Za jejich vlády vzkvétala města Drážďany a Míšeň.

Z hlediska zahraničně-politického byli bratři navzdory potížím na české straně (vztah mezi oběma zeměmi byl upraven již v Chebské smlouvě z roku 1459). Za Arnoštova působení se wettinské državy značně rozšířily, V roce 1466 získal Fojtsko. V roce 1472 získal zaháňské knížectví a v roce 1477 panství Sorau, Beeskow a Storkow, čímž se dostal do konfliktu s braniborským kurfiřtem. V roce 1477 se pod saský patronát dostala také města Erfurt a Quedlinburg. Přes loajalitu k císaři Friedrichovi III. usiloval Arnošt i o sblížení s uherským králem Matyášem Korvínem. Pro své mladší syny zajistil úřady magdeburského a mohučského arcibiskupa. Aby toho dosáhl, podnikl v roce 1480 cestu do Říma. Durynsko získali bratři v roce 1482, po smrti strýce Viléma, který zemřel bez potomků.

V roce 1485 se s bratrem Albrechtem tzv. lipským dělením dohodli na rozdělení vlády. Bratři rozpustili svůj společný dvůr, Arnošt připravil rozdělení a nechal bratra rozhodnout, kterou část si chce vybrat. Albrecht si zvolil Míšeň a stal se zakladatelem albertinské větve rodu (latinská verze jména je Albert). Arnošt získal vedle kurfiřtství se Saskem-Wittenberskem také Durynsko, saské falcké hrabství, magdeburské purkrabství, Fojtsko a wettinská území ve Frankách. Arnoštova linie dostala po něm název ernestinská (německy Ernst a latinsky Ernest). Rozdělení domu znamenalo značné oslabení saské pozice v říši.

Arnošt zemřel při nešťastném pádu z koně. V posledních dnech svého života vedl intenzívní kampaň za zvolení budoucího císaře Maxmiliána římským králem. Pohřben byl v míšeňském dómu.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1460 se Arnošt v Lipsku oženil s Alžbětou Bavorskou, dcerou bavorského vévody Albrechta III. Měli 7 dětí:

  1. Kristina (1461–1521) ⚭ 1478 Jan I. Dánský, král dánský, norský a švédský
  2. Fridrich III. Saský (1463–1525), saský kurfiřt
  3. Arnošt II. (1464–1513), arcibiskup magdeburský
  4. Adalbert (1467–1484), arcibiskup mohučský
  5. Jan (1468–1532), saský kurfiřt
  6. Markéta (1469–1528) ⚭ 1487 Jindřich Brunšvicko-Lüneburský
  7. Wolfgang

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich II. Míšeňský
 
 
Fridrich III. Míšeňský
 
 
 
 
 
 
Matylda Bavorská
 
 
Fridrich I. Saský
 
 
 
 
 
 
Jindřich IV. z Hennebergu
 
 
Kateřina z Hennebergu
 
 
 
 
 
 
Judita Braniborsko-Salzwedelská
 
 
Fridrich II. Saský
 
 
 
 
 
 
Magnus II. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jindřich Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Kateřina Anhaltsko-Bernburská
 
 
Kateřina Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 
 
 
 
Vratislav VI. Pomořanský
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
 
 
 
 
Anna Mecklenbursko-Stargardská
 
Arnošt Saský
 
 
 
 
 
Albrecht II. Moudrý
 
 
Leopold III. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Johana z Pfirtu
 
 
Arnošt Habsburský
 
 
 
 
 
 
Bernabo Visconti
 
 
Viridis Visconti
 
 
 
 
 
 
Beatrice Regina Della Scala
 
 
Markéta Habsburská
 
 
 
 
 
 
Zemovít III. Mazovský
 
 
Zemovít IV. Mazovský
 
 
 
 
 
 
Eufémie Opavská
 
 
Cimburgis Mazovská
 
 
 
 
 
 
Olgierd
 
 
Alexandra Litevská
 
 
 
 
 
 
Juliana Tverská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernst (Sachsen) na německé Wikipedii.