Rúholláh Chomejní
| Velký Ájatolláh Rúholláh Chomejní | |
|---|---|
 | |
| 1. Nejvyšší vůdce Íránu | |
| Ve funkci: 3. prosinec 1979 – 3. červen 1989 | |
| Prezident | Abú al-Hasan Baní Sadr Muhammad Alí Radžáí Sajjid Alí Chameneí |
| Předseda vlády | Mehdi Bazargan Muhammad Alí Radžáí Muhammad Džavad Bahonar Muhammad Reza Mahdavi Kani Mír Hosejn Músáví |
| Nástupce | Sajjid Alí Chameneí |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Islámská republikánská strana |
| Rodné jméno | سید روحالله مصطفوی |
| Narození | 24. září 1902 Chomejn, Persie |
| Úmrtí | 3. červen 1989 Teherán, Írán |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Chomejního mauzoleum |
| Choť | Chadíja Sakafiová (1929–1989) |
| Rodiče | Seyyed Mostafa Khomeini |
| Děti | Ahmad Mustafa Zahra Sadiqeh Farideh |
| Příbuzní | Seyed Nooruddin Hindi a Seyed Morteza Pasandideh khomeini (sourozenci) Hasan Chomejní (vnuk) |
| Profese | politik, básník, náboženský vůdce, Akhoond (islámský duchovní), teolog a mystik |
| Náboženství | islám Isná ašaríja |
| Ocenění | Osobnost roku časopisu Time (1979) |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
| Commons | Ruhollah Khomeini سید روحالله خمینی |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sajjid Rúholláh Músaví Chomejní (persky سید روح الله موسوی خمینی; Sayed Rūhollāh Mūsavī Khomeynī; 24. září 1902 – 3. června 1989) byl íránský šíitský vůdce (ájatolláh), politik a klerik protišáhovské revoluce v Íránu, v 80. letech de facto diktátor Íránu. Je otcem Ahmada Chomejního a dědem Hasana Chomejního.
Život
Rúholláh Músaví pocházel z rodiny šíitského duchovního a v souladu s rodinnou tradicí se rozhodl pro studium teologie. V roce, kdy byl jmenován ájatolláhem (nejvyšší titul pro znalce a vykladače koránu), si osvojil jméno svého rodiště – Chomejní. Patřil mezi nejkonzervativnější náboženské teoretiky a od počátku 60. let bouřlivě vystupoval proti režimu šáha Muhammada Rezy Pahlavího a proti jeho snahám o modernizaci a sekularizaci země.
Byl několikrát vězněn a v roce 1964 donucen k exilu. Jeho chvíle přišla o čtrnáct let později, kdy společenským systémem jedné z nejstarších monarchií na světě otřásaly ekonomické problémy a šáh byl navíc ochromen postupující rakovinou. Svým vystoupením dal Chomejní opozičnímu hnutí jednotnou náboženskou formu a po šáhově odchodu do egyptského exilu se v lednu 1979 vrátil jako uznaný vůdce a stal se nejvyšším náboženským představitelem země (tzv. valije fakíh).
Podle nové ústavy byla Íránská islámská republika teokratickým státem, ale ve skutečnosti měla (zejména po odstranění prezidenta Baní Sadra roku 1981) všechny znaky Chomejního osobní diktatury, prosazované náboženskou kontrolou všech státních funkcí a podřízením všech politických stran ideovému dozoru náboženské rady. V důsledku války s Irákem (od září 1980 do srpna 1988) se teokratický způsob vlády spojil s podporou perského nacionalismu – tím si Chomejní sice upevnil pozice v zemi, ale na druhé straně znemožnil sjednocení radikálního muslimského hnutí a jeho prosazení v rámci arabských zemí.
Smrt a dědictví
Ájatolláh Chomejní zemřel ve věku 86 let 3. června 1989 po 11denní hospitalizaci na vnitřní krvácení v důsledku rakoviny. Jeho smrt vyvolala masové projevy zármutku po celé zemi. Jeho nástupcem ve funkci nejvyššího představitele Íránu se stal jeho dlouholetý důvěrník a stávající prezident Sajjid Alí Chameneí.
I po Chomejního smrti zůstal systém nadvlády ajatolláhů v Íránu zachován a jejich způsob odmítání euroatlantické kultury (zejména démonizací Spojených států amerických) se stal příkladem pro další náboženská muslimská hnutí, např. pro Tálibán. Dlužno podotknout, že relativně neexpanzivní Írán má pro averzi vůči euroatlantickému světu důvody, související např. s podporou západních mocností poskytovanou saddámovskému Iráku v jeho invazi do Íránu v roce 1980, jež si vyžádala cca 1 milion životů. 3. července, v závěru osmiletého konfliktu, sestřelil americký raketový křižník USS Vincennes íránský Airbus s 290 civilisty na palubě na jeho běžném linkovém letu. Íránci to berou jako varování, kterého se jim od USA tehdy dostalo, aby se podřídili rezoluci 598 zakazující jejich jednotkám odvetu vůči Iráku, protože na udržení jeho tehdejší politické, územní a ekonomické konfigurace měl Západ zájem, neboť ji sám z části utvářel.
Citáty
"Islám stanovuje pro všechny dospělé muže, nejsou-li neschopní nebo nezpůsobilí, povinnost připravit se na dobývání (ostatních) zemí, aby nařízení islámu byla nastolena ve všech státech světa...Ale ti, kdo studují islámskou svatou válku, chápou, proč chce islám dobýt celý svět...Ti, kteří o něm nevědí nic, předstírají, že se islám staví proti válce. Ti (kteří toto říkají) jsou hloupí. Islám říká: Zabíjejte nevěřící, tak jako by oni zabili vásǃ Znamená to, že by muslimové měli nečinně sedět do té doby, než je pohltí (nevěřící)? Islám říká: Zabíjejte je (nemuslimy), taste na ně meč a rozprašte (jejich armády). Znamená to nečinně sedět, dokud nás (nemuslimové) nepřemůžou? Islám říká: Zabíjejte ve službě Alláhovi ty, kteří by mohli chtít zabít vásǃ Znamená to, že bychom se měli vzdát (nepříteli)? Islám říká: Vše, co je zde dobré, existuje díky meči a ve stínu mečeǃ Lidi nelze přivést k poslušnosti ničim jiným než mečemǃ Meč je klíčem k Ráji, který může být otevřen jen pro Svaté bojovníkyǃ Jsou stovky dalších (koránských) žalmů a hadís (rčení Proroka), které pobízejí k válce a boji. Znamená toto všechno, že islám je náboženství, které zabraňuje lidem vést válku? Plivu na ty hloupé duše, které něco takového tvrdí"[1]
"Hudba narušuje smýšlení naší mládeže. Není žádný rozdíl mezi hudbou a opiem. Obojí různými způsoby vede k otupělosti. Chcete-li, aby vaše země byla nezávislá, pak zakažte hudbu. Hudba je zradou našeho národa i našich dětí."[2]
"Alláh nestvořil člověka proto, aby si užíval. Záměr stvoření byl ten, aby lidstvo bylo podrobeno zkoušce skrze strádání a modlitbu. Islámský režim musí být vážný ve všech oblastech. V islámu neexistují žádné vtipy. V islámu neexistuje žádný humor. V islámu neexistuje žádná zábava. V ničem, co je vážné, nemůže být zábava ani radost"[2]
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rúholláh Chomejní na Wikimedia Commons 
Osoba Rúholláh Chomejní ve Wikicitátech- Sestřelení Airbusu
- Pořad Českého rozhlasu Plus Velký architekt islámské revoluce, obsahuje řadu podrobných informací o Chomejního životě a jeho náboženských i politických koncepcích, pořadem provází íránistka Zuzana Kříhová (česky)
Šablona:Osobnost roku Time 1976–2000
