Hasan al-Banná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hasan Ahmad ʿAbdurrahmán al-Banná (arabsky حسن أحمد عبد الرحمن البنا‎‎‎ ; 14. října 1906 Mahmúdíja u Káhiry12. února 1949 Káhira, Egypt) byl jedním z nejvlivnějších muslimských teologů 20. století a zakladatelem Muslimského bratrstva. Z jeho idejí vycházejí četní zastánci současného islamismu.

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl hodinářem, islámským učencem a absolventem univerzity. Hasan al-Banná byl nejstarším synem. Rodina byla vzdělaná a vedla velmi přísný islámský způsob života. Hasan al-Banná znal již ve svém útlém věku zpaměti Korán a v šestnácti letech byl přijat na univerzitu díky obrovským znalostem a inteligenci. Vystudoval pedagogiku a v roce 1927 se stal učitelem na státní škole.

Jako dítě se orientoval na extremistické aspekty islámu, které byly nepřátelské k Západu a k systému práva. V útlém věku se často setkával s diskusemi o situaci na Blízkém východě a bědováním nad úpadkem islámu. Setkával se s pocitem úzkosti nad zhroucením Osmanské říše, koncem muslimského chalífátu, britskou okupací Egypta a vztahem arabské společnosti k západním hodnotám. Hasan al-Banná, stejně jako mnoho dalších muslimů, z rozpadu chalífátu obviňoval nemuslimský Západ. Bylo to chápáno jako svatokrádež proti islámu a proto Hasan al-Banná založil Muslimské bratrstvo.

Muslimské bratrstvo[editovat | editovat zdroj]

Muslimské bratrstvo vzniklo v Egyptě ve městě Ismáilíja roku 1928. Ze začátku se jednalo pouze o náboženské, politické a sociální hnutí pro mládež s krédem: „Alláh je náš cíl, Korán je naší ústavou, Prorok je náš vůdce, džihád naše cesta a smrt pro Alláha je naší nejvyšší aspirací.“ Hasan al-Banná nabádal k návratu k původnímu islámu, ke starým tradičním islámským hodnotám. Podle Hasana současný islám ztratil sociální dominanci, protože většina muslimské populace byla ovlivněna západními vlivy, ke kterým sdílel antipatie. V pozdějších letech výrazně narůstal počet členů a Muslimské bratrstvo se snažilo vybudovat další základny Bratrstva v Libanonu, Sýrii a dalších zemích. Sídlo Muslimských bratří bylo přemístěno z Ismáilíje do Káhiry.

Bratři se věnovali rozsáhlé charitativní činnosti (budování sirotčinců, přístřeší pro chudé, nemocnic). Tato charitativní činnost měla i svou silnou stránku na politické dimenzi a byla často provázena propagačními kampaněmi. Její politický rozměr se postupem času rozvíjel do větších rozměrů.

V této Hasanově organizaci má velice důležité místo sociální učení, které, jak odkazuje islám, učí správnému zacházení s majetkem. Tvrdí, že lidé jsou pouze uživateli majetku a že vše patří Bohu, včetně nich. Dále říká, že islámský státprávo v případě potřeby přimět bohaté, aby se postarali o chudé. Hasan al-Banna vypracoval ideál socialistického islámského státu, kde jsou vztahy lidí založeny na učení Koránu, nikoli jmění. Dále se zabýval problémovými otázkami kolonialismu, veřejného zdraví, vzdělávací politiky, řízení přírodních zdrojů, sociální nerovnosti, arabského kolonialismu, slabosti islámského světa a narůstajícímu konfliktu v Palestině. Řešení těchto problémů nalézal především ve fašismu.

Bratrstvo rozšířilo své aktivity i mimo své původní náboženské obrození a Hasan al-Banná začal snít muslimský sen o obnovení chalífátu. Snu chtěl dosáhnout pomocí džihádu mečem, aby později získal srdce a myšlenky jeho následovníků. Obnovu chalífátu zdůvodňoval tím, že je potřeba dosáhnout těch nejčistějších náboženských kořenů a pokračovat svatou válkou proti Západu.

Zavraždění[editovat | editovat zdroj]

Muslimské bratrstvo mělo v Egyptě více než padesát poboček, na konci druhé světové války mělo již přes půl milionu aktivních členů a zhruba dvakrát tolik příznivců.

Roku 1948 se Hasan al-Banná setkal s britským velvyslancem a diskutovali o budoucnosti Egypta a Hasan vyřkl, že čas Britů v Egyptě se chýlí ke konci. Al-Banná byl vyhoštěn do Horního Egypta a následně byla organizace zakázána a rozpuštěna vládou. Krátce na to byl zabit předseda vlády a vina byla okamžitě přisána Bratrstvu. Majetek organizace byl zajištěn a mnoho členů posláno do vězení. Dne 12. února 1949 byl na trhu v Káhiře zabit sám Hasan al-Banná nájemným vrahem nebo vládním agentem. Z vraždy nebyl nikdo obviněn. V den, kdy zemřel Hasan al-Banná se mu narodila dcera, kterou matka pojmenovala „Estešhád“ – mučednice.

Muslimské bratrstvo přežilo všechny pokusy potlačení, ba naopak nabralo ještě většího vlivu nejen v Egyptě, ale ve všech arabských zemích. Islámská obnova dnes v arabském světě vděčí za svůj původ Muslimskému bratrstvu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]