Plaňany
| Plaňany | |
|---|---|
 Škola v Plaňanech | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Pečky |
| Obec s rozšířenou působností | Kolín (správní obvod) |
| Okres | Kolín |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′ s. š., 15°1′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 934 (2024)[1] |
| Rozloha | 13,85 km² |
| Nadmořská výška | 219 m n. m. |
| PSČ | 280 02 až 281 04 |
| Počet domů | 615 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Tyršova 72 281 04 Plaňany urad@planany.eu |
| Starosta | Mgr. Martin S. Charvát |
| Oficiální web: www | |
  Plaňany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 533581 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plaňany jsou městys ležící v okrese Kolín asi 12 km západně od Kolína. Mají přibližně 1 900[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 1385 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 644 adres.[3] Pod městys Plaňany správně patří vesnice Blinka, Hradenín a Poboří.
Plaňany je také název katastrálního území o rozloze 6,22 km².[4]
Historie
První písemná zmínka o obci (nazývané také Plaňasy) je z roku 1212 jako majetek Holce z Plaňas (Holach de Planan), kastelána olomouckého, a roku 1226 bratra Sulislava (Golac castellanus Olomucensis et frater eius Zuezlav de Planan). Historie osídlení však sahá až do období bylanské kultury v 1. stol. př. Kristem a osada při soutoku Kouřimky s Výrovkou na staré trstěnické obchodní stezce existovala již v 10. století.
Narodil se tu a působil statkář a politik Alois Kryf (1865 –1912), poslanec zemského sněmu a Říšské rady.[5][6] Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[8]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
- 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[10]
- 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[11]
- 1949 Pražský kraj, okres Kolín[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín
Rok 1932
V městysi Plaňany (1411 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, kostel československé církve, společenstvo stavebních a různých živností, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 lékaři, autodílna, nákladní autodoprava, biograf Sokol, cihelna, cukrovar, čalouník, obchod s dobytkem, drogerie, elektrotechnický závod, 6 galanterií, hodinář, 3 holiči, 8 hostinců, kamnář, 2 klempíři, knihař, 3 koláři, 3 kováři, 5 krejčích, lom, mlýn, modistka, 2 obchody s obuví, továrna na obuv, výroba pletené obuvi, 6 obuvníků, 3 obchody s ovocem a zeleninou, paliva, 3 pekaři, 2 pohřební ústavy, pojišťovna, 2 pokrývači, porodní asistentka, 10 rolníků, 5 řezníků, 3 sedláři, 9 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelna města Kolína, spořitelní a záložní spolek, stavební družstvo, stavební hmoty, sklad šicích strojů, štěrkovna, 5 švadlen, tesařský mistr, 3 trafiky, 3 truhláři, 2 velkostatky, 3 zahradnictví, 3 zámečníci, železářský obchod.
V obci Poboří (314 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Plaňan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] hospodářské strojní družstvo, hostinec, 2 koláři, kovář, krejčí, 2 obuvníci, 14 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.
Pamětihodnosti
Archeologické naleziště
- Sídliště a pohřebiště bylanské kultury – celkem devět bohatých hrobů bylanské kultury (po roce 750 př. n. l.) bylo odkryto na Plaňanských polích. Největší z nich obsahoval kostru staršího muže s bronzovým mečem s nákončím, železnou sekerou, nožem a železnými součástmi vozu (bronzovými hřebíčky krásně zdobené dřevěné jho), jehož přítomnost v hrobě však nebyla prokázána, a součásti koňského postroje. V hrobě byly dále nalezeny nedokonale spálené kosti ženy a 21 keramických nádob. Hrob byl po pohřbu zavalen vrstvou kamenů. Pohřebiště prozkoumal v roce 1931 F. Dvořák, nálezy jsou vystaveny v muzeu v Kolíně. V roce 1894 byl při stavbě sokolovny odkryt kostrový hrob v orientaci sever – jih s mimořádně umělecky ztvárněnými výrobky slévačských dílen z 2. pol. 3. stol. př. n. l.: rosetkový zapínací náramek s nálitky, šnekovitě zdobené nánožníky, spona a náramek ze sedmi dutých polokoulí. Tyto nálezy jsou v Národním muzeu v Praze.
- Sídliště „Plaňanského horizontu“ doby germánské, které dalo pojmenování nejstaršímu chronologickému horizontu doby římské v Čechách, se nacházelo v místech někdejšího cukrovaru. V roce 1894 byla na jeho dvoře byla objevena velká, asi 1 metr hluboká obětní jáma. Na dně stály 4 velké nádoby, poháry plaňanského typu, zlomky dalších nádob a zvířecí kosti. V okolí byl pan nalezen další pohár plaňanského typu, kostrový hrob se stříbrnou sponou a poklad asi 25 římských bronzových mincí s ražbou Antonia Pia (141 n. l.) a Septima Severa (217 n. l.).[15]
Památky v obci
.jpg)
- Tvrz – první zpráva o tvrzi pochází až z roku 1539, kdy ji Beneš Mírek ze Solopysk dokončil jako nové rodové sídlo. Byla to jednopatrová budova ozdobená sgrafity, začleněná do celého hospodářského komplexu. Mírkové ze Solopysk dosáhli v roce 1572 povýšení Plaňan na městečko, kterému císař Maxmilián II. udělil i znak. Z konfiskací koupil v roce 1624 plaňanské panství kníže Karel z Lichtenštejna, který již na tvrzi nesídlil a nechal ji přestavět na sýpku. Přestože byly Plaňany opakovaně vojensky vypleněny, například Švédy v roce 1642, nebo postiženy požáry, jako v roce 1654, mírkovská tvrz tyto pohromy přežila a dochovala se po pozdějších úpravách na hospodářské účely, dodnes. Na konci září 2016 zastupitelstvo městyse ztratilo zájem o možnost rekonstrukce tvrze a jednomyslně schválilo vůli památku zdemolovat.[16]
- Kostel Zvěstování Panny Marie, do roku 1620 sv. Petra – Románský kostel postavený kolem roku 1168 se poprvé písemně vzpomíná až v roce 1352. V roce 1359 jsou jako patroni zdejšího kostela doloženi Čeněk z Lípy a Hron z Kostelce, po nich pak Pavel z Jenštejna, otec pozdějšího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Do jenštejnského období (70. - 80. léta 14. století) spadá gotická přestavba kostela, při níž byl vybudován vzdušný a bohatě prosvětlený presbytář, provedený arrasovsky orientovanou dvorskou hutí. Renesančně byl kostel upraven v roce 1591 za Mírků ze Solopysk, sídlících na místní tvrzi. V první třetině 18. století byl za vlády kněžny Marie Terezie Savojské barokně upraven interiér kostela, zejména byla nově sklenuta loď, a věž byla snížena o jedno patro (dnešní výška činí 38,5 metru). Kolem roku 1800 byla v pozdně barokních formách rozšířena varhanní kruchta a prolomeny nové okenní otvory. Při úpravách v roce 1862 byla nově zastřešena věž, v roce 1880 byl opraven interiér a v roce 1892 byly při puristické obnově exteriéru odstraněny některé pozdější přístavby. Tato poslední oprava, jejíž snahou byla především obnova románského vzhledu, je dnes historiky hodnocena jako tvrdá a nesprávná. Ve věži jsou umístěny hodiny z roku 1868 od poděbradského hodináře Janaty. Od roku 1910, kdy byl v sousedství postaven nový kostel sv. Jana Křtitele, byl kostel Zvěstování Panny Marie využíván již jen jako hřbitovní a postupně chátral.[17]
- Renesanční zvonice z roku 1587, postavená nákladem tehdejšího držitele Plaňan Šimona Mírka ze Solopysk. Zvonice byla opravena v roce 1886, kdy bylo spodní patro upraveno na márnici.[18]
- Kostel sv. Jana Křtitele – pseudogotický kostel z let 1908–1913 vystavěný stavitelem Gabrielem z Prahy podle staršího plánu z roku 1901 od architekta Frant. Mikše. Kostel byl slavnostně vysvěcen 18. září 1913. Jelikož došlo při stavbě k použití nekvalitních materiálů zejména do základů stavby, v roce 1931 hrozil kostel sesutím. Proto byl v letech 1931–1932 opraven a původní strop nahrazen betonovou výztuží dle návrhu Frant. Kloknera. Znovu byl kostel opraven po požáru v roce 1953. Věž je vysoká 54 metry a vlivem jejího špatného založení se začala odchylovat již během stavby kostela. V roce 1932 činila odchylka vrcholku střechy od svislice 0,8 metru, v roce 1998 již 1 metr.[19]
- Modlitebna Československé církve husitské – bývalá synagoga z roku 1850, pro dnešní účely přestavěná v 1. polovině 20. století.[20]
- Děkanství – písemný doklad o místní faře pochází z roku 1302, ve 2. polovině 18. století byla přestavěna do dnešní podoby. V roce 1802 byla farnost povýšena na děkanství. V roce 2006 byla budova opuštěná a v dezolátním stavu.[21]
Doprava
Dopravní síť
Městysem prochází silnice II/329 Křinec - Poděbrady - Pečky - Plaňany, kolem městyse vede silnice I/12 Praha - Kolín. Městys Plaňany leží na železniční trati 012 Pečky - Kouřim. Je to jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1882. Na území obce jsou železniční stanice Plaňany a železniční zastávka Plaňany zastávka.
Veřejná doprava 2011
V městysi měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Plaňany-Kouřim (v pracovních dnech 11 spojů, o víkendu 2 spoje) a Kolín-Polní Voděrady-Plaňany-Radim (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.). Zastávku pro Plaňany měly tyto dálkové autobusové linky:
- Praha-Chotěboř-Hlinsko-Svratka-Polička a Lanškroun-Česká Třebová-Litomyšl-Vysoké Mýto-Chrudim-Pardubice-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s.),
- Ždírec n.Doubravou-Chotěboř-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha a Chrudim-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.),
- Polička-Čáslav-Praha (dopravce Zlatovánek s. r. o.),
- Mrákotín-Telč-Jihlava-Praha (dopravce ICOM transport, a. s.).
Po železniční trati 012 jezdilo v pracovní dny 14 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.
Fotogalerie
-
Novogotický kostel Narození sv. Jana Křtitele z počátku 20. století -
Věž kostela sv. Jana Křtitele od náměstí -
Renesanční polodřevěná zvonice u kostela Zvěstování Panny Marie -
Bývalé děkanství čp. 1 z 2. poloviny 18. století -
Socha sv. Jana Nepomuckého -
Kříž v Tyršově ulici -
Sokolovna čp. 181 v Pražské ulici -
Pomník padlých v parčíku na rohu Tyršovy a Fügnerovy ulice -
Severní strana Komenského ulice -
Silueta kostela Narození sv. Jana Křtitele ze staré cesty do Dobřichova -
Pamětní kámen Gabriely Preissové
.JPG)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-29.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Katastrální území Plaňany v RÚIAN [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Kryf, Alois Pius, 1865-1912 [online]. Městská knihovna Kolín [cit. 2013-10-20]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1017-1018. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1060. (česky a německy)
- ↑ http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/keltske-a-germanske-sidliste
- ↑ http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/mirkovska-tvrz
- ↑ http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/kostel-zvestovani-panny-marie
- ↑ http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/zvonice
- ↑ http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/kostel-sv-jana-krtitele
- ↑ http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/modlitebna-ceskoslovenske-cirkve-husitske
- ↑ http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/dekanstvi
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Plaňany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plaňany na Wikimedia Commons - Katastrální mapa Plaňan na webu ČÚZK
- Plaňany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Plaňany na webu Cesty a památky.cz
- Neoficiální stránky obce Plaňany
- Oficiální stránky městyse Plaňany
