Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Ústí nad Labem)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem | |
|---|---|
 Ústecký kostel Nanebevzetí Panny Marie (2006) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Obec | Ústí nad Labem |
| Lokalita | Ústí nad Labem-centrum |
| Souřadnice | 50°39′33″ s. š., 14°2′27″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | ústecký |
| Farnost | Ústí nad Labem |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Výstavba | 1318 – konec 19. století |
| Specifikace | |
| Délka | 52 metrů |
| Šířka | 29 metrů |
| Výška | 65 metrů |
| Umístění oltáře | na východ |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Adresa | Kostelní náměstí Ústí nad Labem |
| Kód památky | 42984/5-264 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v centru města pod Mírovým náměstím je dominantou Ústí nad Labem. Byl postaven kolem roku 1318 německými kolonisty, po zničení husity obnovován v letech asi 1450–1530, dnešní podoba pochází z konce 19. století, kdy byl přestavěn v novogotickém stylu. Při bombardování města v roce 1945 byl vážně poškozen, od té doby má výrazně vychýlenou průčelní věž. V kostele se nachází zvon Zuzana, který je s dolním průměrem 165 cm největším zvonem okresu Ústí nad Labem.
Historie
- 1318 – založení kostela, loď a věž dostavěny ve 2. polovině 14. století
- 1426 – kostel vypleněn husity, táhnoucími z bitvy Na Běhání; od roku 1452 obnovován a loď s věží dokončeny roku 1530
- 1538 – kostel vyhořel při požáru města, kostelní zvony zničeny
- 1897 – novogoticky přestavěn vídeňským architektem A. Weberem podle návrhů Josefa Mockera; původní stanová střecha nahrazena sedlovou
- 1917 – zrekvírována část kostelních zvonů
- 1945 – kostel byl silně poškozen americkými nálety, kdy tři bomby dopadly těsně vedle a čtvrtá nevybuchlá propadla střechou; od té doby je věž kostela vychýlena o dva metry a jeden centimetr k tomu od kolmé osy a je tak nejšikmější věží na sever od Alp (to neplatí, nejšikmější je kostel v Karviné); kostel byl po válce opraven a znovu zprovozněn.[1]
Popis
Pozdně gotická stavba z tesaného kamene s dlouhým presbytářem a pětibokým závěrem s hladkými opěráky. Loď má čtvercový půdorys a sedlovou střechu, k západnímu průčelí v ose přiléhá věž s vysokou jehlanovou střechou, po obvodě se sedmi věžičkami. Ve věži je gotický portál s vysokým baldachýnem a slepými kružbami. Na severozápadním rohu lodi je osmiboká věž se schodištěm. Presbytář má tři klenební pole s křížovými klenbami, vysoká hrotitá okna s pozdně gotickými kružbami. Čtvercové halové trojlodí se čtyřmi klenebními poli a osmicípými hvězdovými klenbami na tři páry hladkých osmibokých sloupů s vyžlabenými hranami. Ve vnějších koutech bočních lodí na východní straně jsou konzoly, jedna z nich s vladislavským „W“, druhá s bustou krále. Kruchta je novogotická.[1]
Vnitřní zařízení kostela
Nejcennější památkou je křídlový pozdně gotický hlavní oltář z roku 1498 s novějším nástavcem. Polychromované sochy Madony s Ježíškem, po stranách sv. Petr a sv. Jan Křtitel, na křídlech sv. Marie Magdaléna a sv. Jan Evangelista. Oltář byl zakoupen roku 1659 z městského kostela v Pirně a zde instalován po rekonstrukci roku 1872. Na levé straně presbytáře je kamenné gotické sanktuárium na středové noze se železnou kovanou mřížkou. Kazatelna z jednoho kusu pískovce z roku 1574 se schodištěm a novogotickou stříškou. Cenné renesanční epitafy A. Glace z roku 1588 a A. Fügnera z roku 1539.[1]
Nový hlavní oltář se skleněnou nohou reprezentuje umění 20. století.
Kostelní zvony
Zvony ve věži
V šikmé průčelní západní věži se nacházejí tři zvony:
Ostatní zvony byly zrekvírovány, sanktusník kostela je prázdný. V patře nad zvony je ve věži byt věžníka se dvěma místnostmi, dnes už ovšem neobývaný a zcela prázdný. Podobné byty lze vidět v mnohých kostelích, avšak v okrese Ústí nad Labem jej v žádné jiné věži nenajdeme.
Zvony v interiéru kostela
V interiéru kostela se nacházejí další dva zvony neznámého původu:
Nezvěstné kostelní zvony
K roku 1917, kdy došlo k rekvizicím, je v kostele doloženo celkem osm zvonů. Kromě tří výše zmíněných zvonů to byly:[2]
- Ještě jeden menší zvon od Matěje Špice z roku 1541.
- Zvon z roku 1662 od Mikuláše Löwa z Prahy.
- Zvon z roku 1707 od Jana Baltazara Crommela.
- Ještě jeden zvon z roku 1714 od téhož zvonaře.
- Další zvon, jinak zcela neznámý.
Duchovní správci
- dr. Antonín Chramosta (1946–1948, administrátor)
- dr. Metoděj Habáň (1948, administrátor)
- Ludvík Kašpárek (1948–1950, administrátor)
- Jan Veselka (1950–1951, administrátor)
- Antonín Gruss (1951–1953, administrátor)
- Ignác Stodůlka (1953–1955, administrátor)
- Vlastimil Punčochář (1955–1960, administrátor)
- Miroslav Jurčík (1960–1986, administrátor)
- ThDr. Antonín Sporer (1986–1999)
- Miroslav Šimáček (od roku 2002)
Odkazy
Reference
Literatura
- Dějiny města Ústí nad Labem. Město Ústí nad Labem: 1995.
- Kaiserová, Kristina: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Albis International pro Římskokatolickou farnost Ústí nad Labem - arciděkanství, 1999. ISBN 80-86067-27-0
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl, Str-U. Praha: Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 926–927.
- POCHE, Emanuel, (red.). Umělecké památky Čech 4. Praha: Academia, 1982.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie, Ústí nad Labem (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ, Ústí nad Labem, kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Římskokatolická farnost-arciděkanství Ústí nad Labem
- Šikmá věž v Pise? Ale kdeže. V Ústí nad Labem!
