Kostel Nejsvětější Trojice (Ústí-Střekov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nejsvětější Trojice
v Ústí nad Labem-Střekově
Vchod do kostela Nejsvětější Trojice v Ústí nad Labem-Střekově
Vchod do kostela Nejsvětější Trojice
v Ústí nad Labem-Střekově
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Ústí nad Labem
Obec Ústí nad Labem
Lokalita Střekov
Souřadnice
Kostel Nejsvětější Trojice v Ústí-Střekově
Kostel
Nejsvětější Trojice
v Ústí-Střekově
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát Ústecký
Farnost Ústí nad Labem-Střekov
Status farní kostel
Užívání pravidelné
Datum posvěcení 1. července 1903
Architektonický popis
Stavební sloh novobaroko
Výstavba 1901-1903
Specifikace
Umístění oltáře k severu
Stavební materiál zdivo
Odkazy
Adresa Jeseninova ul.,
Ústí nad Labem-Střekov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel Nejsvětější Trojice v Ústí nad Labem-Střekově je novobarokní[2] sakrální stavba stojící nad Žukovovou ulicí, v rozštěpu mezi ní a Jeseninovou ulicí. Od konce 80. let 20. století ho při pohledu z centra města zakrývá panelový dům.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na střekovský kostel Nejsvětější Trojice ze silnice

Stavba kostela byla určena pro rozrůstající se obec Novosedlice-Kramoly byl postaven s podporou majitele někdejší největší továrny na zpracování tuků v Evropě v letech 19011903.[2] Základní kámen byl položen 19. května 1901. Kostel byl vysvěcen 1. července 1903.[3] Projekt v novobarokním slohu vypracoval teplický architekt Max von Loos. Ve věži byl jako dar města Ústí nad Labem zavěšen zvon z tamního kostela sv. Materny, zbořeného roku 1896. Firma Georg Schicht přenesla své sídlo na pomezí Novosedlic, Kramol a Střekova, do blízkosti železniční stanice Rakouské severozápadní dráhy, počátkem 80. let 19. století. Způsobila bouřlivý rozvoj všech tří (po sloučení Novosedlic a Kramol dvou) obcí, který vedl i ke zřízení samostatné katolické fary. Od roku 1922 byly všechny spojeny pod jménem Střekov a staly se nejlidnatější vesnicí tehdejšího Československa. Roku 1936 byla obec povýšena na město a k 1. lednu 1939 připojena k Ústí nad Labem. Kostel přestál bez větších škod bombardování na konci II. světové války. Po jejím skončení postupně silně zchátral. Velkou opravou prošel na konci 90. let 20. století. Ve 21. století plní farní funkci pravobřežní části města i přilehlé obce.[4]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní kostel s obdélným odsazeným presbytářem, zakončeným trojbokou apsidou, orientovaným k severu. Má valenou klenbu.[2] Věž přiléhá k jihozápadnímu rohu lodě. Vnější plastická výzdoba (včetně soch) byla provedena z umělého kamene, který velmi špatně odolává agresivnímu ovzduší v blízkosti chemické výroby. Zcela se tak rozpadla velká socha Krista, která stávala nad hlavním vstupním portálem. Vnitřní zařízení je soudobé, novobarokní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 200. 
  2. a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Ústí nad Labem – Střekov, s. 151. 
  3. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 275. 
  4. Kostel Nejsvětější Trojice v Ústí-Střekově na webu Hrady.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]