Kostel svatého Vojtěcha (Ústí nad Labem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Vojtěcha
v Ústí nad Labem
vstupní průčelí kostela
vstupní průčelí kostela
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Ústí nad Labem
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát ústecký
Farnost Ústí nad Labem
Status filiální kostel
Užívání příležitostně
Architektonický popis
Architekt Octavio Broggio
Stavební sloh baroko
Výstavba před rokem 1186
Specifikace
Stavební materiál kámen a cihla
Odkazy
Adresa Hradiště 97/4, Ústí nad Labem
Ulice Hradiště
Kód památky 42740/5-265 (PkMISSezObr) (součást památky Dominikánský klášter s kostelem sv. Vojtěcha)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Vojtěcha je římskokatolickou stavbou nacházející se v centru města Ústí nad Labem pod Mírovým náměstím. Je dominantou města a významným zástupcem barokní architektury na severu Čech. Dominikánský klášter s kostelem sv. Vojtěcha je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o kostelu zasvěceném sv. Vojtěchu pochází z 23. dubna 1186, kdy zde kníže Bedřich provdal svou dceru za syna míšeňského markraběte Oty. Po husitských válkách se zde začalo přijímat podobojí. Po požáru z roku 1538 byl zničený kostel znovu obnoven a v roce 1555 opětovně zastřešen. V roce 1617 pozval katolický purkmistr Arnošt Schösser z Emblebenu do města řád dominikánů, čímž se sv. Vojtěch stal klášterním kostelem. Poslední bohoslužby sloužené v češtině se zde sloužily snad roku 1626. Jejich obnovení si vymohli na litoměřickém biskupství ústečtí Češi až roku 1881. V letech 1715 až 1730 prošel kostel rozsáhlou přestavbou v barokním stylu pod taktovkou italského architekta Octavia Broggia. V letech 1928 až 1930 prošel kostel kompletní obnovou. Nicméně klášter vedle kostela stále upadal a tak byla komunita dominikánů v roce 1935 zrušena a je v letech 1935-1945 vystřídali obláti. Po odchodu oblátů v roce 1945 se kláštera ujali opět dominikáni.[2] V následujících letech 2. světové válce, zvláště po Akci K, pak opuštěný kostel sloužil dlouhá léta jako skladiště, díky čemuž došlo k devastaci nejen vnitřních prostor, ale zejména mobiliáře. Dalších oprav se dočkal až v roce 1970, kdy byl interiér zbaven výzdoby a došlo k instalaci krnovských varhany, které jako druhé největší v České republice navrhli profesoři Jiří Reinberger a K. Hron. Poslední opravy poté proběhly v 90. letech 20 . století, kdy byl kostel po vrácení řádu dominikánů upraven pro výstavní účely. Bohoslužby jsou zde konány příležitostně.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Původně románský kostel prošel rozsáhlou barokní přestavbou v letech 1715 až 1730. Architekt Octavio Broggio, při úpravě nerespektoval původní orientaci a jižně orientované kněžiště se z části ocitlo před hradební zdí a hlavní průčelí se obrátilo směrem k městu. Obdélná jednolodní stavba s pravoúhle uzavřeným presbytářem má dvě hranolové věže v nárožních ústupcích po stranách. Věže završují nízké jehlanovité střechy. Okna jsou pravoúhlá a v nejvyšším patře polokruhová. Trojdílné patrové průčelí je členěné mezipatrovou římsou, členěnými pilastry a dvěma pásy zaklenutých oken. Štít s volutami završuje nízký fronton, nad kterým byl roku 1992 znovuvztyčen kříž. portál završuje segmentový rozeklaný nástavec a nika se sochami světců. V bočních polích jsou umístěny sochy sv. Václava a sv. Ludmily, které byly roku 1722 zhotoveny na náklad císařského rychtáře Ignáce Arnolda z Dobroslavy a jeho manželky. V dolním patře se poté nachází sochy sv. Vojtěcha a řádových světců sv. Dominika a sv. Tomáše, které byly osazeny později. V závěru presbytáře se nachází zazděné okno se segmentovou nadokenní římsou a dvojice postranních nik se štítovými římsami. Presbytář a loď jsou sklenuty plackou a mají zazděnou kruchtu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-07]. Identifikátor záznamu 154949 : Klášter dominikánský s kostelem sv. Vojtěcha, Ústí nad Labem-centrum. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 199.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny města Ústí nad Labem. Město Ústí nad Labem: 1995.
  • Kaiserová, Kristina: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Albis International pro Římskokatolickou farnost Ústí nad Labem - arciděkanství, 1999. ISBN 80-86067-27-0
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl, Str-U. Praha: Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 926–927. 
  • POCHE, Emanuel, (red.). Umělecké památky Čech 4. Praha: Academia, 1982. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]