Anton Raphael Mengs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anton Raphael Mengs
Autoportrét, cca 1775
Autoportrét, cca 1775
Narození 12. března 1728
Ústí nad Labem
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 29. června 1779 (ve věku 51 let)
Řím
ItálieItálie Itálie
Povolání malíř a historik umění
Významná díla François, baron z Hallebergu
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq17334131
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq17338598
Ocenění Řád zlaté ostruhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Raphael Mengs (12. března 1728, Ústí nad Labem[1]29. června 1779, Řím, Itálie) byl německý klasicistní malíř. Myšlenkově vycházel z díla Johanna Joachima Winckelmanna (Myšlenky o nápodobě řeckých děl v malířství a sochařství), prosazoval myšlenky kosmopolitní kultury.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn saského dvorního malíře Ismaela Mengse v Ústí nad Labem. První malířské školení získal spolu se svou sestrou Theresií Concordií v ateliéru svého otce. S otcem také podnikl první studijní cestu do Říma, kde dále studoval v ateliéru Antona Marona a oženil se s jeho dcerou. Na Akademii v Římě rovněž vyučoval malbu. Při pobytu tam vyzdobil freskami chrám sv. Eusebia na Esquilinu. Později pobýval opět v Drážďanech, kde mj. vyzdobil výjevy z Kristova života hlavní oltář a dva postranní oltáře Dvorního chrámu (Katholische Hofkirche). Proslul jako významný portrétista, malíř náboženských obrazů monumentálních rozměrů a nástěnných maleb. Dvakrát pobýval ve Španělsku, zejména v letech 1761 - 1769, kdy vytvořil nástropní fresky v Palacio real v Madridu a podobizny významných šlechticů. Stal se ředitelem Španělské královské akademie.

Sám sebe považoval za proroka nového umění a domníval se, že právě jeho úloha je vdechnout skomírajícímu a pokleslému umění nový život. Za vrchol úpadku malířství považoval dílo pozdně barokního Benátčana Giovanniho Battisty Tiepola, který rovněž působil ve Španělsku. Věřil v nápravu společnosti skrze umění.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Olejomalbami, pastely či grafickými listy je zastoupen v mnoha galeriích v Evropě, zejména v Drážďanech (32 děl), ale i v USA.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny českého výtvarného umění (1780-1890), díl III/1, Academia Praha 2001, s. 220-230.
  • BALEKA, Jan. Výtvarné umění - výkladový slovník, s. 170 - 171, Praha, 2002
  • ROHAN, Bedřich. Ústecký šoulet. Ústí nad Labem : Město Ústí nad Labem, 2000. ISBN 80-902856-1-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]